PØK-ART

Celofán popsal v komentářích historii Noční spáry, tak to mírně upraveno vkládám jako článek, ať to nezapadne. A jelikož David Kouřil mi poslal pár fotek z tohoto týdne zachycující mou snahu o průstup Variantou, tak z toho hnedle je ucelený příspěvek. Díky pánové. A tu Variantu lze jen doporučit!

Noční spáru začali členové Plánivské skupiny Speleologického klubu v Brně (SSPVP) Jirka Rybák a Honza Vít-Fousál v r. 1963. Zdolali převis a postoupili asi 2.5 m za jeho hranu, kde ve spáře zanechali skobu Stubai. Někdy v r. 1965 Fery vylezl od té štubajky až do zlomu převisu a další čtyři metry nad něj. Tam zanechal v hodinách smyčku. Slanil od masívního kruhu (štand) ve zlomu. Příští týden spěchal cestu dolézt a hle -- u kruhu spatřil Tondu Botha a dole jistil Honza Krch-Drobek. Po diskusi dolezli posledních 5 m na vrchol ve trojce, Both, Krch, Pipal. Ve vzpomínkách tuhle cestu vidím jako V. Pipal a druhové, klasifikace VI, ale fakticky to byla první krasová sedma (VII) -- sedma na vápně. Variantu na Noční spáru začali ji Fery a druhové, také v první polovině 60. let. V r. 1968 Variantu dolezli Miloš Beníšek-Šolim a Fousál.
Lidomorna, specificky tyhle dvě spáry, má v lezecké historii Mor. krasu zvláštní postavení. Je první stěnou, kde byly použity vklíněnce -- přitesané kameny a dřevěné klíny vložené a zaklíněné do spár. K lezení v této stěně se váže několik historek. Snad nejzajímavější říká, že když kluci sápali, tak si objednávali fichtle na míru. Udali parametry a někdo z podpůrného družstva zaběhl do Holštejna k přátelskému kováři, nechal je zhotovit a obratem doručil:-)

Nástup Varianty přes dobré spoďáky ve stropové spáře přes erární smyčku (otestována Komišem:-)

Poslední žába v cestě je ta nejméně jistá

Hurá do madla!

Je to námaha...v pozadí zkouší Osik Hradní spáru, jeden z mnoha hitů tohoto léta