Neustálá touha po objevování nových oblastí, skal, kamenů a zážitků žene náš tým dál a dál, hluboko do neprobádaných zákoutí universa. Pomocí nejmodernějších technologií brázdíme krajinu naší země a hledáme. Expediční tým je genderově i profesně vyvážený - 3 muži a 3 ženy, kuchař, geolog, dopravní inženýr, biochemička, optička a odbornice na logistiku. Vydejte ses námi po stopách jedné z mnoha našich mikroexpedicí...
Je neděle, mrazivé ráno a karavana 2 aut vyráží s cílem objevit za hranicemi Krasu novou vápencovou oblast. Krajina je nehostinná a pustá, poslední výspu civilizace představuje oplechovaná požární zbrojnice...
Požární zbrojnice ve vesnici X
Skrz louky a loveckou sezónu pronikáme do lesů a drápeme se do extrémních svahů s předtuchou bělostného prohřátého panenského vápence...
A je to tady! První známky skal - strážní mikrověž! Tep se zrychluje, zem skrápí kapičky vzrušeného potu. Jdeme rychle dál, do nitra lesa, neb stín a mráz po nás natahují své pařáty. Poslední travnatý výšvih a ocitáme se na louce...
a tam, ve své kráse, tyčí se on, skalní hřbet jak vystřižený ze sna. Neleníme a podrobíme masiv zevrubnému zkoumání. Nalezneme dokonce jeden kruh, někdo zde tedy již vertikalizoval. Nedbáme však historie a směle vytyčíme směry naše, nové, odvážné a moderní.
Koma v nástupu (foto by Štěpánka)
Okroužkovaná diretka – obtížné
Komendova zkratka – středně obtížné
Normálka – normálně obtížné
Velký páprdův traverz – moc obtížné, projekt
Pokout – tak akorát obtížné
Štěpánčina hrana – na pohodu
Kuchař výpravy prohlíží rezavý kruh v cestě Okroužkovaná diretka
Daleko od civilizace se nechceme příliš zdržovat a tak plni dojmů mířime rychle zpět k vozidlům, bohatí, ó bohatí.
Kdo uhodne, kde jsme byli, může si tam zajet ulovit ovečku.
Svatomartinský pozdrav všem (u nás ta jeho bílá hajtra řádí už více než týden, podupala nám celej Výdrholec). Hezké fotky a zajímavě napsaný článek. To Berg heil je trošku matoucí, ale zvětšil jsem si první fotku. Požární zbrojnice je napsáno opravdu česky, takže jsme někde v ČR. Některé skalní útvary mi připomínají vápencové formace tzv. vápenců drahanské facie (Kettner) tzv. Němčického pruhu (lépe řečeno Němčicko-Vratíkovského pruhu). Na druhé straně nemohu vyloučit, že obživnul můj přítel Vladimír Panoš a zavedl mě do Severomoravského krasu, do údolí P potoka -- nemohu si vzpomenout na jméno, musel bych hledat v archívu. Co mně však v obou variantách nesedí je ten široký rovinatý prostor s ovečkami. Takže se vzdávám a doufám, že nám Pok prozradí řešení tajenky. Moc by mě zajímalo kdo je ten geolog ve vašem lezeckém exploračním týmu. Možná, že bychom si mohli vyměnit názory na různé lezecko-geologické otázky. Mé srdce plesá nad tím, že kontest na Nejlepší matku galaxie vyhrává Šárka. Dal jsem jí první hlas, zcela první v celém hlasování. No a když k tomu připočteme její zelenou bouldermatku (vždy jsem v pokušení říct bordel matku) a green moonwalk, tak definitivně vyhrává. Cheers, připijte jí zelenou! C.
Tyhle komentáře a diskuse jsou krásná věc. Člověk se poučí i zasměje. Díky, už jsem v obraze. To, že se nejedná o klasickou řeku, ale boskovickou vodní nádrž, objasnilo mnohé. A ty ofčičky -- inu, časy se mění a s nimi lidé i krajina. Jsem rád, že jsem se strefil. V r. 1976 a 1977 jsme s Packou a několika dalšími kolegy pracovali na mém posledním (a nedokončeném) velkém projektu, Krasové jevy a hydrogeologie území mezi Sloupem v Moravském krasu a Vratíkovem u Boskovic. Vykonali jsme spoustu práce. Pořídili jsme novou, moderní vrstevnicovou mapu území se zákresem všech skalních výchozů a krasových jevů, včetně těch námi objevených. Prozkoumali jsme a zmapovali všechny krasové jevy a v jeskyních vyhloubili v sedimentech sondy až na skalní dno. Naši pražští přátelé nově prozkoumali a zmapovali Němčické jeskyně a bývalé železnorudné doly. Provedli jsme nesčetná hydrologická pozorování a měření včetně barvících pokusů a chemických analýz vod. Také podrobné geologické mapování a detailní profily vápencových výchozů... Takže ten starý rezavý kroužek, pokud není vrtaný (nýt)nýbrž klasická jednoduchá skoba s dírkou a jí provlečeným zavařeným kruhem, typický slanák, je velice pravděpodobně můj :-)). Původně byl natřen na červeno, sloužil také jako měřický bod. C.
Svatomartinský pozdrav všem (u nás ta jeho bílá hajtra řádí už více než týden, podupala nám celej Výdrholec).
ReplyDeleteHezké fotky a zajímavě napsaný článek. To Berg heil je trošku matoucí, ale zvětšil jsem si první fotku. Požární zbrojnice je napsáno opravdu česky, takže jsme někde v ČR.
Některé skalní útvary mi připomínají vápencové formace tzv. vápenců drahanské facie (Kettner) tzv. Němčického pruhu (lépe řečeno Němčicko-Vratíkovského pruhu).
Na druhé straně nemohu vyloučit, že obživnul můj přítel Vladimír Panoš a zavedl mě do Severomoravského krasu, do údolí P potoka -- nemohu si vzpomenout na jméno, musel bych hledat v archívu. Co mně však v obou variantách nesedí je ten široký rovinatý prostor s ovečkami. Takže se vzdávám a doufám, že nám Pok prozradí řešení tajenky.
Moc by mě zajímalo kdo je ten geolog ve vašem lezeckém exploračním týmu. Možná, že bychom si mohli vyměnit názory na různé lezecko-geologické otázky.
Mé srdce plesá nad tím, že kontest na Nejlepší matku galaxie vyhrává Šárka. Dal jsem jí první hlas, zcela první v celém hlasování. No a když k tomu připočteme její zelenou bouldermatku (vždy jsem v pokušení říct bordel matku) a green moonwalk, tak definitivně vyhrává. Cheers, připijte jí zelenou!
C.
Dodatek k těm ovečkám. Ta řeka na fotce nad nimi nezapadá ani do němčického, ani do severomoravského krasového scenária. Poku, dostal's mě.
ReplyDeleteC.
Vratíkovský kras?
ReplyDeleteOvečky nelovim..:-)
DavidK
Jasně, Vratikáč, tam je na podzim moc pěkně;-) Willhem
ReplyDeletejassně, jste všichni hrozně chytří, je to Vratiskovsky kras!
ReplyDeletePok
bravo Poku, jsem se nasmála
ReplyDeletemauglic
PS: leon je geograf, ne log
aha, tak proto nevi nic o vsapenci:-)
ReplyDeletePok
Asi jsme všichni (teda kromě C.) četli v pátek na iDnesu stejný článek :-)
ReplyDeleteDavidK
Taky jsi tam byl?:-)
ReplyDeletePok
Ne, já jen četl :-)
ReplyDeleted.
tahle se mi to poku líbí! inspirativní po všech ohledech..... přeji slinu, ba přímo slintavku i dál!!!! asu.
ReplyDeleteRozhovor se Svistem jiz prepsan! Jeste ho doplnim starym rozhovorem z Hotejlu a prdnu to sem
ReplyDelete\Pok
Jo a ta skála se jmenuje Malý Hřebenáč a řeka není řekas, nýbrž Boskovická vodní nádrž
ReplyDeletePok
Tyhle komentáře a diskuse jsou krásná věc. Člověk se poučí i zasměje. Díky, už jsem v obraze. To, že se nejedná o klasickou řeku, ale boskovickou vodní nádrž, objasnilo mnohé. A ty ofčičky -- inu, časy se mění a s nimi lidé i krajina.
ReplyDeleteJsem rád, že jsem se strefil. V r. 1976 a 1977 jsme s Packou a několika dalšími kolegy pracovali na mém posledním (a nedokončeném) velkém projektu, Krasové jevy a hydrogeologie území mezi Sloupem v Moravském krasu a Vratíkovem u Boskovic. Vykonali jsme spoustu práce. Pořídili jsme novou, moderní vrstevnicovou mapu území se zákresem všech skalních výchozů a krasových jevů, včetně těch námi objevených. Prozkoumali jsme a zmapovali všechny krasové jevy a v jeskyních vyhloubili v sedimentech sondy až na skalní dno. Naši pražští přátelé nově prozkoumali a zmapovali Němčické jeskyně a bývalé železnorudné doly. Provedli jsme nesčetná hydrologická pozorování a měření včetně barvících pokusů a chemických analýz vod. Také podrobné geologické mapování a detailní profily vápencových výchozů...
Takže ten starý rezavý kroužek, pokud není vrtaný (nýt)nýbrž klasická jednoduchá skoba s dírkou a jí provlečeným zavařeným kruhem, typický slanák, je velice pravděpodobně můj :-)). Původně byl natřen na červeno, sloužil také jako měřický bod.
C.
ty jo, takze jsme jako bonus narazili na tvuj krouzek...to je parada, jak se to prolina vsechno:-)
ReplyDeletePok