Několik slunečných říjnových odpolední trávily různé skupiny v prvním patře Krkavčí skály. A byly to fajn chvíle u jeskyně. Asu se rozpomněl na své hnusákovské choutky a plynule přešel z Hradní spáry do jakéhosi komína...opravdu doporučeníhodná túra!
Chrlický reprezentant se po dlouhé pauze bez problémů prošel Satanama...
a nakopl mě na 13. pokus až do řetězu. Radost a spíše i úleva...
Zjevil se i Janis, který si odběhl z Henryovky, ale ani mocné fandění všech přítomných jej nedonutilo překonat stud z přelezu...
a 2 fota s Komišem, který konečně objevil kouzlo Krasu...
A jelikož jsme se slunce již nabažili dost, trávíme sobotu na Henryovce, kde nám reprezentant z Chrlic předvede, jak se leze 8a na druhý pokus. Komišovi málem vypadly oči z důlků...




AMEN!
ReplyDeleteStračes svojími výkonmi potrvrdil, že posledné mesiace, kedy ho nebolo veľmi vidno, pilne a tvrdo makal - vyplatilo sa! Gratulácia!
ReplyDeletejé to je paráda, 13 pokus ještě lepší, velká gratulace, hej borci nechcete jet někdo ve středu odpo, potřebuju podporu, pořád padám ve Fiestě nahoře, bez vašeho hecu to asi nevylezu
ReplyDeleteŠáres
juu, parádní fotky, takový náladový. krása.
ReplyDeleteAhoj Šáro :)
čau Májo, nepojedeš se mnou do Rudic??? Š.
ReplyDeleteKomiš je mr.muscle
ReplyDeletehttp://www.youtube.com/watch?v=NptMKuWeqP4&feature=related
s.
Májo, Májo, Rudice nejsou Kanáry... :-D
ReplyDeleteK.
Není tahle rada spíše pro Šáru? P.
ReplyDeleteSerem na všetko lezenie. Vode dneška se věnuju vodní turistice a jezdím na Kanáry. Vlčák
ReplyDeleteTo je mi povedená partička... Willhem
ReplyDeleteTo bych řek. V Krasu máme betálný kocory, ale musíš je svlíkat. Na Kanárkách ti choděj naproti už svlečený. :-Dave
ReplyDeleteSuperkomiš, Stračena, dva rodní bratři, jednovaječná dvojčata.. :-D
ReplyDeleteByl tu podzim, krásný podzim, tak jak podzim má být...
ReplyDeleteTenhle podzimní příspěvek vnesl do mojí pijácké duše hodně vzpomínek a nostalgie. Podzim a jaro bývaly mým nejkrásnějším časem v Krasu. Jaro si nechám na někdy jindy. Podzim -- unavená letní zelen v novém, pestrobarevném rouše. Mlhy válející se po plošinách a vklesávající do žlebů. A, jak říkával můj blízký kamarád a spolulezec Kuře (aka Zdeněk Kovář), tma vytékající z děr... Spolu s ní vůně tlejícího listí, svítící pařezy a podzimní přelety netopýrů...
Miloval jsem osamocené toulky žleby, v mlze a drobném mrholení. Bílé skály šednoucí v mlze a černé pruhy inkoustu deště. Ticho a klid, nikde žádní lezci, duševní oáza...
A ta volnost pohybu! V kletráku na zádech spacák a kus igelitu pod něj, to bylo všechno co našinec potřeboval k pohodlnému spaní -- lano nebo pohorky posloužily jako polštář pod hlavu. Spát -- bivakovat -- se tehdy mohlo kdekoliv. Já měl několik oblíbených útulků. Většina z nich byla mimo okruh lezců a jeskynářů, takže jsem si je trochu "zařídil". Jeskynka Skaut v těchovské stráni nad Skalákem. Málo známá Žirafa vedle Malé Punkevní (Loupežnické). Malá jeskynka v nejsevernějším výběžku stěn nad Salmovkou. Velký pes na sever od Konského spádu v Pustém žlebě. Jeskynka U tří vchodů ve vavřinecké stráni sloupského údolí. Well, znal jsem údolní a žlebové stráně jako málokdo v té době.
Jeskyně u Tří vchodů. V té jsem jednou v klidu a nerušeně šprtal na zkoušky (toho času VUT-FE). Celý týden. Ve spacáku na lůžku z chvojí. Měl jsem skripta, poznámky z přednášek a knihy. Internet a laptops v té blažené době neexistovaly :-))).
Mám v zásobě jednu či dvě podzimní krasové historky, ale to někdy jindy.
Ještě k té poslední fotce, Komiše a Stračeny (?). Připomíná mi Myšáka (Honzu Zrnéčka) a mne. Byl čas, 1968-1970, kdy jsme spolu intenzívně lezli. Já byl 184 cm a 95 kg, Myšák něco málo přes 150 cm a s bídou 50 kg. A to se s ním nebojíš (jako první) lézt, ptali se kluci. Nebál jsem se. Myšák, i kdyby se měl zakousnout do lana a nechat provléct karabinou, by mě udržel. Nakonec moje nejlepší spolulezkyně, Packa, byla měla výšku a váhu jako Myšák. Co se váhy týče, právě moje polovička. A co se ducha týče, ta lepší... :-))).
Celofán
Zapomněl jsem dodat něco užitečného. Asi o tom víte, ale pro jistotu. Na jeskynářských webech jsem se dočetl, že Správa CHKO MK povolila bivakování v této oblasti. Neznamená to táboření, ale "nouzové" přespání jednoho člověka nebo malé skupinky lidí jednu noc, bez ohně. Nevím, jestli toto povolení zahrnuje možnost pohybu mimo oficiální (turistické) stezky a přespání pod převisy nebo v jeskynních vchodech, tak jak se o tom zminuji v předchozím příspěvku.
ReplyDeleteC.