Krkavčí skála - historie naposled

I když v připravovaném průvodci na Moravské skály (aktuální info zde) nebudou opraveny již zažité názvy cest na Krkavčí skále, což je logické (bylo by to asi násilné), tak si je aspoň připomeňme výtahem z tehdejšího německého průvodce. V dalším historickém okénku pak ještě nahlédneme do cest na Modrém Rysu a Býčí skále...

Kurzívou je uveden stav v aktuálním průvodci, zbytek je překlad ze starého německého průvodce. Čísla v závorce korespondují s označením cest v nákresu (mimojiné perfektně zpracovaného - autorem je Ing. Arnold Czerny) z toho německého průvodce.

Normalweg (č.1)

Normální cesta, klasifikace IV, autoři O. Bernhardt, F. Lejhanec a O. Berntoner, 2.květen 1916. Koncová spára a sestup pilířem vylezeno Karlem Kubáskem již v roce 1911.

V aktuálním průvodci uvedena jako Weruta, autoři Kubásek, Bažant, 1941.


Pfeilerweg mit Gloriettausstieg (č.2)

Tato cesta je zde popsána na dvě části – 1) Pilířová cesta, klasifikace V, autoři E. Sudasch, R. Czepek, 21. května 1933 a 2) Výstup k altánku, klasifikace IV, autor E. Sudasch, 6.listopad 1932.

V aktuálním průvodci uvedena jako Direkta, 5-, autoři Sudasch, Czepek, 1933.


Mausiweg (č.3)

Mausiweg, klasifikace V, autoři W. Czerny, K. Janda, 21.květen 1933.

V aktuálním průvodci uvedena jako Kubáskova cesta, autoři Czarny, Janda,1933, klasifikace 5+, IV A0.


Arminkante (č.4)

Arminkante, klasifikace V, autoři Krammer, Wagner, 3.října1934. Cesta se nachází ve vrchní části skály vlevo od 2. bivakovací jeskyně. Jedná se o vrchní část dnešní Rohačky, která je celá psána v aktuálním průvodci za 6+, autoři Krammer, Wagner, 1934, původně V- A0.


Spodní část dnešní Rohačky tvoří pak cesta Schleier Kante (č. 6), neboli Záhadná hrana, klasifikace VI, hákovačka od autorů E. Křivy, F. Ertl, 29. srpen 1937, která začíná vpravo pilířem od Mausiweg.


Bubokante oder Himmelsleiter (č.5)

V aktuálním průvodci se jedná o cestu Korzo, klasifikace 5+, autoři Wagner, Krammer, 1934. Původně byla cesta lezena na dvě části – spodní část vylezli 3.10. 1934 pánové Wagner a Krammer, vrchní část pak pánové Czerny a Musil – 28. 5. 1935, obtížnost V. Název Bubova hrana?? nebo Žebřík do nebe.


IV. Kamin (č. 7)

Klasifikace II. V aktuálním průvodci 4. komín, autoři Kubásek, Bažant, 1941, klasifikace 3.


III. Kamin (č.8)

Klasifikace II, autor Karel Kubasek, 1911. V aktuálním průvodci 3. komín, klasifikace 3, autoři Kubasek, Bažant 1941.


II. Kamin (č.9)

Klasifikace IV. Autoři Czerny, Kunisch, 3. října 1934. V aktuálním průvodci 2. komín, autoři Czerny, Kunisch, 1934, klasifikace 5-.


I. Kamin (č.10)

Klasifikace IV. Vylezeno 26. dubna 1934. V aktuálním průvodci 1. komín WC, klasifikace 4, němečtí lezci před rokem 1945.


Grosser Quergang durch die ganze Rabensteinwand (č.11)

Velký traverz Krkavčí skálou, klasifikace dosahuje až stupně VI. Autoři Czerny, Wagner, Krammer, 1934. Původně vylezeno na čtyři části. Lze lézt oběma směry. V aktuálním průvodci uveden není. Podrobný popis lze nalézt v Sitařově průvodci (kde je traverz rozdělen taktéž na čtyři délky: na pravou část, přechod pilíře, střední část a levou část)


7 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

lavparáda!
asu

Anonymní řekl(a)...

jj, slušný oddíl!
thomaska

Anonymní řekl(a)...

To je pěkné.
Jinak Grosser Quergang durch die ganze Rabensteinwand by mohlo být téma některého listopadového dne, hm?
mára

Anonymní řekl(a)...

Ano Maro, je to presne typ tury pro lezce - cundraka:-)
Planuju udelat takovy tematicky den s 3 traverzy (na bycine, Modrem rysovi a Krkavci), kdy bych k tomu i vyrobil pruvodce specialniho...doufam ze to do listopadu stihnem:-)
Pok

Anonymní řekl(a)...

Vzhůru vzhůru, Petře
(na rozdíl od jeskynářského Vzhůru dolů, :-))
Zanechal jsem malý komentář pod .../historie.html. Doufám, že v novém průvodci (Vlk & Co.) budou cesty na Krkavině, Býčině a Modrém rysovi uvedeny pod vžitými názvy (uvádět původní německé názvy opravdu nemá smysl), ale se správnými autory a daty prvovýstupu.
Naokraj, ten nový průvodce je pouze po Mor. krasu nebo po všech moravských skalních terénech?
V r. 1976 jsem měl přelezeny všechny do té doby existující štreky na výše jmenovaných skalách, většinou opakovaně. Výjímkou je jediná cesta -- tu jsem lezl pouze jedenkrát a dodnes ve mně budí hrůzu. Komín na sz. okraji Býčiny, nalevo od okna do Předsíně BS. Hrozná šotolina, hlína, převislé trávy a nakonec vosí hnízdo :-(. Cesta byla uvedena, pokud si dobře vzpomínám, v průvodčíku Ivana Sitaře, Horolezecké terény na Moravě, 1960. Už nevím pod jakým názvem, ale jako "němečtí lezci před r. 1945". Nějak ji postrádám v tom Kletterfuhrer.
Zdraví Celda (V. A. Gregor)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, díky za pozdravy!
Odpovidal jsem ti na mail, co se tyka toho pripravovaneho pruvodce. Co se tyka te tve hruzyplne cesty, pak v Sitarovi jsou vlevo od okna uvedeny 2 cesty:
- Kuloar (vyrazna, misty velmi previsla spara, vedouci levou casti kuloaru oddelujici od steny napadnou skalni vez). KLasifikace VI, lamave a nevyskobovane
- Komin (Po stupnich zleva ke stromu u zamrizovane jeskyne. Vzhuru na lavku, zarezem mezi stenou a blokem na travnate a keri porostle lavky. Zde zacina asi osmimetrovy komin. Pres klebnbu komina vystoupime na travnate lavky a po nich na vrchol. Klasifikace VI
V tom starem pruvodci podle me nejsou proto, ze to v roce 1934 nebylo vylezeno?

zdravim
Pok

Anonymní řekl(a)...

Jo ještě ta Bubokante, možná by to měla být Výří Hrana...
Pok