Hell again

Počasí je tady podezřele dobré, takže stejně jako do Krasu, jezdí se do Hell. Na lezení je fajn, že člověk téměř kdekoliv a kdykoliv potká někoho, s kým sdílí touhu vyrazit na skály. Tentokráte jedu s Jerrym (kolega z kanclu) a Anreasem, německým studentem, který bydlí v malém karavanu, takže máme i dopravu...skály suché, teplota nad 10 stupňů, velká pohoda. Konečně vytrestám Dante's Inferno, kde si minule Arny dost brutálně rozřízl celý prst po délce, dnes totéž potkalo Andrease...takže pokud někdo tady poleze, tak do chytu u třetí expresky staticky! Jinak lezení v Hell je zajímavě intenzivní, stačí pár krátkých cest a jsem úplně odvařen...spoustu cílů na jaro!

vyráží docela brzo, teprve se rozednívá
Na rozlez pohodovou šestku

parádní vybavení
Andreas v Go to Hell, pěkném 7a
a jedno 7b

Andreasovo obydlí

Víkend s Arnym

Z Osla přijel na víkend Arny, hurá! Chlapec řídil osm hodin do nejistého počasí s vidinou lezení v místní přísné oblasti Hell (nejtežší cesty zde má na svědomí Adam, a to cesty Racer a Purgatory, cca 9a+). Sice jak naschvál začalo ve čtvrtek pršet a přestalo až v sobotu odpoledne, ale jelikož slepencový Hell je naštěstí i bohužel docela převislý, lézt šlo. Do příští návštěvy to však bude chtít trochu potrénovat, cesty jsou většinou docela přísné... V neděli jsme ještě vyzkoušeli oblast přímo ve městě na pobřeží, zvanou Korsvika, více viz fota. Lézt se prostě dá skoro vždycky...

monumentální páteční večírek, docela jsme se rozšoupli:-)

Hell, zajímavý slepenec, cesty spíše od 7a a výše...
některé cesty vedou po kamínkách
Sektor s lehčími cestami okolo 6b-c. Cesty sice krátké, ale výživné od začátku až do konce
mokré výlezy a chladno, perfektní kombinace
Arny obhlíží spáru za 8a

hurá do skal na pobřeží
cestou do žulové Korsviky
fajné eldorádo s několika převislými túrami

Super zajištěno, madla, paráda
a na závěr povinně komín...

Klatresenter

Tak jsem se dnes konečně dokopal k návštěvě místní boulderovky a byl jsem velmi příjemně překvapen. Údajně největší norské bouldercentrum - odkaz zde. Za nenápadným vchodem se skrývá velký prostor plný všeho, co je nezbytné k lezeckému zazimování. Pokud se někdo ocitne v Trondheimu, můžu jen doporučit...dobrá věc je erární maglajz umístěný v kýblech po obvodu matrace, takže se tam moc nepráší...
za nenápadným vstupem


 

Bymarka

Zdravím všechny čtenářky a čtenáře z Trondheimu, kam jsem se po náročném několikastupňovém loučení úspěšně přesunul a pomalu se zabydluji. Formality se zde vyřizují poměrně snadno, počasí je zatím krásné, takže zbývá čas na objevování okolí, což jde docela dobře, neboť se mi povedlo najít bydlení přímo na hranicích Bymarky. Je to oblast o rozloze 80km čtverečních, nadmořské výšce do 550 m.n.m., nacházející se na poloostrově hned vedle města. Takový malý ráj pro chodce, běžce a běžkaře, kteří se mohou motat na 250 km stezek, z toho 25 je od října osvětlených. Také rybáři si asi užijí své na deseti velkých jezerech. Úžasné na tom je, že za několik minut chůze se ocitnu v přírodě, která vypadá jak někde daleko od civilizace...

Dokonce by se zde měly nacházet i jakési lezecké možnosti... v místním průvodci je zmíněna malá boulderová oblast Trolla. Takže jsem využil neděli a zkusil ji najít. Busem do Trolly to šlo snadno, ale bez průvodce jsem prostě šel a šel a nakonec z toho byl půldenní výlet Bymarkou až domů...Bouldery v Trolla jsem sice nenašel, zato jsem "objevil" pidioblástku s názvem Tikneppen, kde se dalo i lezečky vytáhnout a protáhnout tělo na krásné žule.

Tenhle kámen se přede mnou zjevil jako zázrak...krásné lezení po lištách se zajímavými výlezy
další krasavec, ale bez bouldermatky jsem se odvážil jen do jednoho směru

Tady se leze s lanem, takové tradiční čtyřky pětky
a ještě jeden kámen, dopady fajnové do krásně nabobtnalého mechu...

Tikneppen vpravo
a na závěr pár neskalních fotek...
Řeka Nidelva v Trondheimu, pstruhová a lososová bonanza
kýčovitý Trondheim
Bymarka
Setkání
nad Trolla

někde v Bymarce
a jinde
a jinde