Dolomillertal

Prodloužený víkend a úprk před vedrem do vyšších poloh. Nejprve 2 dny Zillertalu, pak nás počasí vyhnalo do Dolomit. Jen pár dojmů:

V Zillertalu česká invaze, ze začátku docela šok, ale nakonec se všichni nějak někam rozpustili a parádně jsme si zalezli. Styl lezení, utváření skály a okolí, řeka...to vše mě sedlo a hned bych jel zase. Zejména sektor By the way v oblasti Bergstation mě nadchl. Pár fotek od Petra Němce:

Na parkále s Pájovou dodávkou

Nejpopulárnější oblast dvou věží, ty nejhezčí cesty však od června do září zavřeny...

parádní osvěžovna a chladírna

slečna v krásném 6b+/c

Týpek v 7něco nad vodou

Dolomity nás přivítaly krásným počasím. Cílem bylo skalkaření v oblasti Sass Dlacia. Kluci byli nadšeni cestami v sektoru B (fakt krásné dlouhé mírně převislé cesty od 6c+), já se snažil nalézt lehčí cesty pro Markétu v okolních sektorech. Tato má snaha byla korunována nálezem sektoru D, kdy po přelezení 3 cest Market prohlásila, že se jí už teda víc líbí v Krase! Sektor D nám totiž nabídl 10-12 metrové cesty po takovém křemenitém kluzkém vápenci s převážnou většinou chytů za malé spoďáko-stisky. A pokud v 8 metrové cestě za 6a potkáte boulder, který dáte až na třetí pokus a pak ještě tak tak cvaknete řetěz, tak vážně začnete pochybovat o smysluplnosti vašeho snažení. Nějak mám na ty Dolomity smůlu a navíc mi to přišlo trochu divné se plácat po takovém kvaku, když okolo se tyčí ty velké hory...ale jinak paráda. Pár fotek od Petra Němce a taky Markéty:

Monumentální stěna, myslím že Toffana

sektor B

sektor D

klasika

večer na parkáči

večer na parkáči