Víkend na Rorejsech

Konečně po dlouhé době znovu na Rorejsech. Takové sociální lezení, pivka a hotdogy, pár krásných pádů, lokrů má na skladě skála stále dostatek...takže proč zde nepobýt celý víkend...

pouze pár dojmů:

- Lenka dala na flash 1. délku Diretky, díky čemuž Petříček málem snědl lezečky. Moc pěkný výkon v téhle poměrně zapeklité cestě! Kolik sprostých slov si musela tento víkend chudák cesta vyslechnout od hulvátských lezců...

- Náčelník se v nějakém pominutí smyslů vydal dále od prvního štandu Kouřilky a moc se mu to nelíbilo:-)

- 2 přelezy si vysloužil Dolní traverz (autoři Hýsek, Bajer - rok 1961), familiárně nazvaný "détéčko". Petříček se Šárkou předvedli velmi ladný průstup, zato já s Kolouškem velmi neladný průstup. Následkem sobotní afterparty po Čertově svatbě jsem se v jednom místě strašně roztřepal, až jsem se málem setřepal dolů. Nutno říci, že je to až na první 3 metry krásná cesta, při které si prohlídnete plejádu různých rezavých "jištění" a zejména smyčka z prádelní šňůra vám může způsobit záchvat smíchu. Ale tvarování skály je perfektní, takoví vápencoví ježci. Byl jsem úplně šokován z Koloucha, která odvázala Mrndu z druhého konce lana a že to chce se mnou vylézt (samozřejmě jenom kvůli bodu do hnusáka...) a byla z toho traverzu opravdu nadšená. To myslím potvrzuje poznatek, že když baby lezou s někým jiným než se svojím borcem, tak je vše jiné, takové pohodovější a dokonce i traverz se líbí:-).

- populární cestou byla i Per Partes, 10 metrová boulder převisová 9-, velmi pěkná cesta!!!

Šárka na začátku obtížnější pasáže détéčka

Šárka na konci détéčka

No a na pozvednutí deštivé nálady motivační video z boulderování v Castle Hill

http://vimeo.com/13356907

Výkony - díry v deníčku

Jelikož článků o tom, kdo co vylezl, je poměrně dost, tak jen krátká rekapitaluce krasových cest, které jsem zapytlil za poslední týden. Třeba to bude někoho inspirovat:

Chvění (oficiálně zatím 7, asi spíš 8-)
Docela nová cesta od Vlka na Lidomorně, odklonění od 3. borháku Cedule doprava do pilíře (zasikované chyty) a vzhůru špinavou plotnou, celkem myslím 9 jištění. Schválně vyzkoušejte, kromě krásného lezení v Ceduli se mi to moc nelíbí, zatím 2 pokusy a nevím zda zkusím další.

Pomsta pulčíkům (7+)
Opět Vlk a cesta vlevo od Maskované Judity. Nedostal jsem se od prvního jištění, sváděl bych to na neschopnost, uklouzané stupy, únavu, vedro...asi ještě zkusím.

Orient Expres (8-)
O téhle cestě jsem si říkal, že to bude na pohodu, neboť se napojuje do Hýskova nápadu, který jsem překvapivě vylezl nedávno, takže to nejtěžší už znám...no pro jistotu jsem nedokázal cvaknout druhé jištění...pravda, moc jsem se nesnažil, byla chuť na topinku (a v hospodě došel mezitím chleba!). Zkusím určitě ještě jednou.

Vojížděč mrtvol (asi 8 a více)
Mrdat vojížděče do zadku! Pokusy už ani nepočítám a progres nulový. Asi to oblezu ten boulder...bohužel ještě zkusím.

Leontopodium (8-)
více viz předchozí zápis. na blogu. Určitě zkusím na podzim. Při "lezení" jsem kouknul do jeskyně na projekt od Adama, jsou tam presy a asi to bude nejtěžsí u nás. Vypadá to nepochopitelně. Zapytleno na OS:-)

Napřímení trestu za lásku (8+)
morálovka Nad Holštejnskou jeskyní. Zkusil jsem to na druhém, je to lezitelné, ale nesmí se udělat chyba a není to lehké. Pochybnosti o zdravém rozumu prvovýstupce jsou na místě. Pěkný boulder bohužel s možností pádu na kámen, nevím, zda to zkusím na prvním, vyžaduje to značnou převahu. Buď je tím stylem jištění cesta na hovno, neboť se neleze, nebo naopak má díky tomu své kouzlo. Kam se přiklonit?

Starobrno (8-)
Asi pěkná cesta od Mauglího na Lidomorně, ale nemohu ji najít. Nějakj sem někam prokličkoval a pak slanil. Pěkné slanění přes převis. Chci ještě zkusit.

Souhra náhod (9-)
Lidomorna. Trapně jsem do toho nastoupil na OS a nedolezl pod první. Výmluva - zkusil jsem to na rozlez. Asi pěkná cesta, zkusím asi na TR napřed.


a jak jste na tom vy?

Banální story

Jede-li lezec v podvečer do Krasu s dívkou, která Kras velmi často nesnáší, avšak občas projeví nečekanou touhu si zde něco vylézt a dokonce se jí to někdy i líbí, je výběr cesty klíčovou podmínkou příjemného času. Naposledy mě takhle slečna K. překvapila v Hyperboree na Jáchymce, ze které byla v rámci možností nadšená.

Jáchymka mezi válkami (www.byciskala.cz)

Jako nejvhodnější oblast pro takové fajn lezení se podle mého nabízí zejména Krkavčí skála...dostatek vícedélkových, poměrně snadných a vděčných cest s výlezem na vrcholovou loučku, zapadající slunce nad Josefovským údolím...zpětně tedy vlastně nechápu, proč jsem na včerejší lezení s K. zamířil sice do Josefského údolí, ale ne na Krkárnu, nýbrž na Býčínu.

historická radost z lezení na Krkavčí skále

pohoda na vcholu Krkavčí (www.byciskala.cz)

Jaksi mě padla do oka linka s krásným názvem Leontopodium (neboli protěž alpská, 2 délky, původně VI A1, nyní 8-). V autě jsem strašně chytře vysvětloval rozdíl mezi klasifikací technickou a UIAA a argumentoval tím, že cestu sice vůbec neznám, ale to VI A1 znamená, že to bude celé za 6 a pouze jedno místo, určitě perfektně zajištěné skobami, bude trošku těžší:-). No realita byla trochu jinde...i v podvečer do cesty paří slunce, je to převislé a těžké a když jsem se po 30 minutách probojoval k prvnímu štandu, kompletně propocený poté, co jsem většinu cesty lezl tím A1, bylo vše jasné...nutno říct, že slečna K. se fakt snažila, ale dohákovala akorát někam doprostřed první délky a konec....prchli jsme tedy na Krkárnu, aby se vzápětí protrhlo nebe, spustil se liják a my jeli zpět do rozpáleného města...no každopádně to je hodně krásná cesta a až bude chladněji, tak se tam rád znova podívám. Tak co děvčata, která půjde se mnou?

protěž a Matterhorn

Dolomillertal

Prodloužený víkend a úprk před vedrem do vyšších poloh. Nejprve 2 dny Zillertalu, pak nás počasí vyhnalo do Dolomit. Jen pár dojmů:

V Zillertalu česká invaze, ze začátku docela šok, ale nakonec se všichni nějak někam rozpustili a parádně jsme si zalezli. Styl lezení, utváření skály a okolí, řeka...to vše mě sedlo a hned bych jel zase. Zejména sektor By the way v oblasti Bergstation mě nadchl. Pár fotek od Petra Němce:

Na parkále s Pájovou dodávkou

Nejpopulárnější oblast dvou věží, ty nejhezčí cesty však od června do září zavřeny...

parádní osvěžovna a chladírna

slečna v krásném 6b+/c

Týpek v 7něco nad vodou

Dolomity nás přivítaly krásným počasím. Cílem bylo skalkaření v oblasti Sass Dlacia. Kluci byli nadšeni cestami v sektoru B (fakt krásné dlouhé mírně převislé cesty od 6c+), já se snažil nalézt lehčí cesty pro Markétu v okolních sektorech. Tato má snaha byla korunována nálezem sektoru D, kdy po přelezení 3 cest Market prohlásila, že se jí už teda víc líbí v Krase! Sektor D nám totiž nabídl 10-12 metrové cesty po takovém křemenitém kluzkém vápenci s převážnou většinou chytů za malé spoďáko-stisky. A pokud v 8 metrové cestě za 6a potkáte boulder, který dáte až na třetí pokus a pak ještě tak tak cvaknete řetěz, tak vážně začnete pochybovat o smysluplnosti vašeho snažení. Nějak mám na ty Dolomity smůlu a navíc mi to přišlo trochu divné se plácat po takovém kvaku, když okolo se tyčí ty velké hory...ale jinak paráda. Pár fotek od Petra Němce a taky Markéty:

Monumentální stěna, myslím že Toffana

sektor B

sektor D

klasika

večer na parkáči

večer na parkáči

1.7.

Včera začala sezóna v Josefovském údolí (Krkavčí, Býčí a Modrý Rys), V Buči a na Rorejsech...návštěva Modrého rysa s Mrndou za účelem zkusit další cestu v Hnusákovi, a to Pěší zónu (P. Kořán, 8+), pouze navodila otázku - lezl to někdo? a jak se to leze? bylo to nějak pekelně těžké (no vlastně jsem to vůbec nevymysleli, ty 3 metry...). Náhradním cílem se staly dvě sousedící, avšak naprosto odlišné cesty - Telefuck a Past na Fialu, obě psány za 7+...zejména v Pasti jsou pěkné kroky, a pokud si nepřicvaknete jištění z Padající hvězdy, tak si i zaboulderujete docela kousek nad jištěním:-). Jo a Vlk ješte Past natáhl výše, přes převísek, klasa někde okolo 8.

sobotní Holštejn fest 2010, death metalová kapela z Krasové a Stoupa v pozadí

detail zpěváka

Sobotní lezení na Holštejně přineslo takovou zajímavou situaci...nějak jsem si myslel, že cesta Naše Kaše od Mauglího a Piňose z roku 1982 (v tom roce prý výstup roku v Jihomoravském kraji, klasa cca 7-, tehdy psáno snad za 8) je zařazena v Hnusákovi...odlez mezi jištěním napovídal i důvod...na první pohled dost morálová cesta...v rámci omezení rizika (a jak někteří namítnou - v rámci nežádoucího potlačení psychické stránky lezení na OS) jsem si to napřed zkusil na top rope, zjistit lokry a možnost zajištění...
Vydám se teda na ostrým konci lana, od druhého jištění vzhůru, přes shnilý spoďák, zakládám pár jištění, které se zdají v pohodě a jsem nahoře (na obrázku červená čára). Doma zjišťuju, že originál túra vede jinak - černá čára na obrázku, a že existuje ještě direkt (žlutá čára). Takže jsem si omylem zvolil nejhorší kombinaci nejdelšího odlezu:-) A taky zjišťuju, že tahle cesta ani není v Hnusákovi - a je fakt, že to je opravdu pěkné lezení s kapkou pískovcové nálady. Tak jsem si doufal, že jsme třeba s Kolomajznou, který cestu provzlínal velmi ladně, udělali novou variantu, ale prý to už lezl před náma takto Vlk a možná i jiní...

Naše kaše

Nákres cesty v Bednaříkově diplomce (pokud to není Cesta Pardů)

Etická otázka do diskuze:

Je nějak závadné zkusit si cestu v Krase napřed na TR, zvláště když je morálová, moc nelezená a nic o ní nevíte? Hraje v tomto roli osobnost autora cesty - něco jako poplivání jeho odkazu???

Debata s Asuem mě před tyto otázky postavila...dle jeho názoru je takové zkoušení na TR u cest, které jsou v Krase od Mauglího, dost neetické vůči autorovi, který je znám svými odvážnými a jedinečnými linkami. Já si naopak myslím, že od toho jsou zde styly, kdy každému je jasné, že OS je více jak RP, a že způsob přelezu závisí na individuálním přístupu lezce, který, pokud neporušuje pravidla lezecké oblasti či nějak nekurví skálu či jištění, si cestu může vylézt i zbabělejším stylem...