Volná neděle říznutá sněhovými vločkami. Na lezení se ještě necítím, i když v Rudici to určitě vře. Raději si vyrazím protáhnout zadek do Pustého žlebu. Musím jít omrknout Americkou stěnu, neboť při čtvrtečním rozhovoru s Lenkou Benešovou - Seydel zaznělo, že právě tam Lenka vylezla svou nejtěžší krasovou cestu - celý rozhovor se nyní připravuje a máte se v nejbližších dnes na co těšit!
Ale zpět do Žlebu. Omrknem pár stěn, které jsou naštěstí celoročně zapovězené vertikálním radovánkám, takže se aspoň nemusíme trápit v téměř horském terénu majestátních stěn a v klidu můžem brousit Sloup.
zapomenutý značkový mohykán
Americká stěna
Nad 2. výtokem Punkvy se ve svahu nachází stěna, poměrně vysoká, s takovým diagonálním vrstvením, protkaná několika kouty a spárami. Když pod ní stojíte, vypadá to docela dobře a lokrovatě, ale několik cest by stálo za hřích. Zvláště Nejdražší, spára od Bajera z roku 1970, vypadá lákavě.
Jen pro zajímavost popis cesty Johna Harlina (Kalovský, Štěpánek, 1967) z Hotejlu: nejprve lehce k malému stromku, odtud doprava do komína. Komínem přes převis na plotnu, s ní do zářezu (stanoviště). Doprava vzhůru ke skobě s karabinou (hasičskou), kyvadlový traverz doprava na lávku, po ní a přes bloky na travnatý terén (stanoviště). Travnatým terénem (keře) na vrchol.
Pravou spárou vede cesta Nejdražší
nástupový převis zblízka
Majdaléna
Koukám na ni chvíli přes Punkvu a začíná mi docházet, že to je monstrum, bohužel poměrně zarostlé. Je majestátní a z jejího těla se vylupují i "samostatné" věžky. Lézt údolku musel být asi zážitek.
Emigrantská
Když už jsem tady, kouknu i na protější stráň, kde je mimo jiné Emigrantská stěna. Velmi dekadentní skála se zajímavým kobylím převisem.
A v dáli jsou další skalky, jako např. Skála za Koněm...
a kytičky... a houby ...
