Devítky

Uááááá, Janis nás svým textem zavede do hájemství krasových devítek....moc vydařený článek! Názorný příklad toho, že pivo neničí mozkové buňky:-). Doufám, že to není jeho poslední dílo na tomhle blogu...

Nutno předeslat, že jistě nejsem na tuto klasu odborník, takže v komentářích klidně doplňujte a upřesňujte. Podržím si Pokem zavedené rozdělení na výmrdy a krasavice, přičemž za označením výmrd může stát někdy jen odraz zhrzené snahy, někdy širší konsensus, ustřelená klasa, sporé odjištění apod., stejně tak pěknou cestu pro mne může dělat její snadná zdolatelnost, ale i objektivnější kritéria, jako linie, zajímavé kroky nebo paradoxně její obtíže. Takže krátce - nic moc rozumného v tom nehledejte.

Výmrdy
Začnu v Rudicích. Člověk po zimě vyleze z Fritu, sílu a vzezření jako gorila, a po zralé úvaze („…šak sem celou zimu bouldroval, né?“) se postaví pod Knoflíkovou válku (9/9+). Záhy zjistí, že necvakne druhý, v bouldru se nepohne a skok neskočí. Pak tam přijede Stráník z bouldrsvětáku, kde skončil druhej, dá to flash sólo a shodí klasu. To je na betlu v šaškecu, ale nenecháme se tak snadno odradit.

Na jaře se opět potkáme s kamarády na skalách

Pouze o kousek dál je Šípkový král (9-), přísnější příbuzný Růženky. Cesta, která u mne stojí na pomezí mezi výmrdem a kráskou. Na devětmínusku je těžká, v tom je její vymrdanost, avšak kroky jsou excelentní – jednoprdka, skok, souvisle těžké kroky až ke slaňáku a vypadnout se dá i pod řetězem...

Nejen Šípkový král vás vyvede ze světa pohádek

Sousedí s ní cesta Ztopořená větev (9+), ve které jsem pouze viděl Davida a myslím, že ten by ji zařadil mezi výmrdy ihned. Alespoň soudím podle toho, jak se při zkoušení vyjadřoval o klíčovém místě, používaje nejrůznějších anatomických přirovnání.

Poslední pomník (8+/9-) – chcete se zabít?!

I v Rudicích se můžete zrakvit

Pokud člověk vlezl zrovna do těchto cest, může se akorát nasraně sbalit a z Rudic vypadnout. Po cestě se určitě Pokáč pokusí prosadit Žleby, ale je dobré si vzpomenout, jak na mne naposledy ze spáry (ve které jsem měl ruku!) pištělo nějaké agresivní zvíře a taky na ty obrovské lokry a není tam hospoda a… Prostě se jede do Holštejna, tam je aspoň jistota té hospody.
Avšak pozor, číhají tam na skalách záludné cesty!! A některé ani tak nevypadají. Např. Labutí píseň (9+). Celá cesta může být pěkná, ale pokud je tam ten hororový spoďák, tak se nedá nic dělat, prostě výmrd. Co už.
Cestu Volání divočiny (9-) člověk rád mine, protože to jištění nespraví žádné krásné kroky – tady by snad jeden SPADNUL AŽ NA ZEM!!Na spravení chuti si můžeme jít vykloubit palec do Teletabis (9+), cesty, jejíž klasa se po Svišťově návrhu za 9 zatím zastavila na 9plusce.

Takhle se na Vaňousech určitě cítit nebudete

Páápááá Vaňousy, nejhezčí z cest tady je prostě ta do hospody. Tam na nebohé lezce číhá fantastická dvanáctka plzeň a naprosto kultovní topinka, celá skrytá pod neuvěřitelnou hromadou nivy. Tufi by nad takovou dietetickou chybou zaplakal, ádié devítky…

Pokud člověka lezecky nezdecimuje posezení u Pepy, může vyrazit směr Sloup. Zde číhá hned z kraje na Indii výmrd, typický pro Kras – Předstartovní (9-) s povinnými chyty. Takže pokud nemáte za zadkem Vlka nebo některého místního matadora, tak to ani nezkoušejte. Ale hned za rohem tu máme na Evropě skutečnou lahůdku – Boulder bez hrany (9-? 9?). První dáma mého devítkového shitlistu. V nějaké velice slabé chvilce jsem si ji vybral jako adepta na moji první 9- a pak si nějakou dobu každé lezení ve Sloupu zpestřoval kloubením prstů ve dvouprdce a zoufalými fixy v mizerných dírkách. Vzdal jsem to až poté, co jsem si na lezci.cz přečetl Uhřův komentář a že si to napsal za 9. Aspoň že transparentně nese zápletku s povinnými chyty již v názvu a hrana je tak zřetelná, že se nespletete. Spletete se však již tím, že do ní vlezete, to vám říkám. Respekt prstům Pavla Weissera.
Na Starých skalách se každá z cest může stát výmrdem při jistých podmínkách, které souvisí s místním mikroklimatem – nemusí pršet a všude ve Sloupu se leze docela dobře, ale na Starých to prostě nemusí být ono a poznáte to. A pokud vlezete do Překvapení (9), tak to poznáte zcela jistě. Tato cesta na svůj problém poukazuje už v názvu – nejdřív devítka zadarmo a pak… Pok by mohl povídat.
O kousek dál se vypíná nenávistná kráska Sofie (9+), opět cesta mezi výmrdem a úžasem. Těžká od začátku do konce s nejtěžším na konci, fuck! Tohle už musíte myslet vážně, jinak tam ani nelezte, škoda sil.
Cestou do Brna se ještě zastavím na Bajerce, protože mi Qido říkal, že Jednonýtová (9+) je pro dlouhány za osm a je to jednokrokovka. Ok, krok udělám - jen abych s hrůzou zjistil, že pro mě je to dvoukrokovka, kde neudělám ten druhý krok. Nojo, kluci si holt někdy neuvědomí, jakou mají sílu… Po téhle anabázi můžu jet zpátky na Frit trénovat shyb na jedné ruce na liště, abych utrápil aspoň tu Mouchu (9+).

Další výlet naplánuji pečlivěji.

Pustím se sám sobě po stopách, již však poučen z předchozího fiaska. Rudice. Posílen na lištách vrhnu se na Fiestu (9-) a voila, pěkný název, pěkná cesta.

Fiestáááááááááááááá

Hned o kousek dál dvojice angažovaných cest Amnesty internacional (9-/9 a 9). Na svůj stupeň obě příjemně přístupné, trošku síly a vytrvalost, v lehkém dolezu k řetězu se člověk ještě může pokochat malebným paloučkem, než opustí horní skály a vstoupí do amfiteátru nad propadáním. Zde, díky sympatickému snažení lezců v posledním roce, vznikly nové cesty, o čemž Pokáč na svém blogu již informoval. Devátý stupeň je zde zastoupen cestou Dekadentní (9) od slovutného mistra Čajdy. Cestu jsem zařadil mezi krásky, jelikož je krátká, úderná, s pěkným silovým bouldrem do těla i prstů. Může se však stát, že bude mít po nějakém čase vlivem oklouzání tendenci se přesouvat do výmrdů – je v kolmém a stupy nejsou nijak obrovské. Zatím za 9 po jednom přelezu samotného autora. Gratulujeme.

Dekadentní není žádná dávačka!

V Holštejně již na nás čekají moje srdcovky – Princ a Chuďas a Rukama to není, obě úžasné cesty. Princ a Chuďas (9) je krásná cesta na Lidomorně vpravo, středem plotny vedle Kotašla. Smělá, přímá linka plná technického lezení ve spodní lehké pasáži, následuje nohand police, kde se dá piknikovat a potom, po pár metrech subtilního lezení v kolmém, zlatý hřeb (na jazyk se dere „výmrd“). Dlouhý deadpoint/skok z noh na tření nebo oblez zprava, jak mi radil Vlk, ale to mi snad přišlo ještě těžší. Bacha, sletět se dá i nad tímhle místem!

Rukama to není (9/9+). Provokativní název, provokativní cesta. Lezení tak za 5 až k bouldru kolem posledního jištění pod slaňákem, kde až na jedno madlo začínají krasové lišty, které končí až v díře vedle řetězu, která vypadá jak navrtaná zbiječkou. Dlouhé tahy do prstů, pro malé totálně krutá cesta. Osvědčil se mi zenový přístup, ale obávám se, že je to dost nepřenosná zkušenost. Každopádně rukama to není. Je to hlavou.

Rukama to není, ale biceps gutt jako Toni Lamprecht neuškodí

Hned vedle je Epita (9), Holštejnská klasika stavěná pro nás, kluky z umělek. Skok na začátku, těžké místo u druhého a pak už jen vydržet. Má ještě nějaké varianty, ale tam už to myslím dost houstne. Je tu ještě slavný kůň Phar Lap (9) s krásnými technickými kroky v mělkých lištách. Má s tím nějakou souvislost Pilkova cesta Koňomrd opodál? Těžko říct. V Buči na nás čeká cesta s příznačným názvem Věčně bez peněz (9-), vytrvalostní prověrka hodně do kopce.

Proč lhát, věčně bez peněz jsme skoro všichni…

Pokud si chcete zalézt v Krase na ještě neoklouzaném vápně, spěchejte Nad Holštejnskou jeskyni, kde vpravo nahoře vede Vlkův nářek (9-), pěkná a hodně lezitelná lištovačka.

Vlka odhaduji, že by naříkal až v těžších cestách

Když už jste tam, tak rovnou zkuste Nejdelší den (9-), taky přístupná devětmínuska. Má dokonce díky Vlkovi i krásný řetěz nahoře, takže slaňák už nejde vytáhnout rukou a tak to má být, ne? Na Lidomorně úúúplně vlevo potom novinka z letošního roku z dílny bouchačů Qida a Pitera, cesta, která se nedá onsajtovat, protože už svým názvem vyslepičila řešení jejího problému – Krucifix (8+/9-).

Je zde potřeba válečný kříž nejméně 2. řádu

Vedle Krucifixu je ještě kousíček zamešené plotny, kterou bych si tímto rád zamluvil pro svoji krásnou, vzdušnou a monumentální cestu. Nebo to nechat jako bouldr? Ještě uvidíme…
Teď však hurá do Sloupu, sou tam devítek mrtě. Tak třeba hned na Indii zleva, Rekonstrukce (9+). První devětpluska v Krase údajně. Nebo ve Sloupu? To je fuk, každopádně krásná cesta se svižným bouldrem hned nad prvním, pak už jen vydržet ke třetímu. Dolez je za odměnu v lehkém rajbáku, tam už člověk může extaticky pištět na celý Moravský kras.
To hned o kus dál No future (9-) a Real future (9), to je zase téměř čistě vytrvalost bez nějak výrazně těžšího místa. Nějaký vtipálek nám namluvil, že se tam v koutě dá udělat nohand, tak se tam celý vysílení cpeme a odíráme si ramena, ale nevím. Každopádně to pouštím dál teda, supr nohand, děcka.

To je furt No future…

…až je tu Real future

Úplně bych minul Depresi (9-/9)! To asi kvůli tomu, že jsem ji původně chtěl zařadit do výmrdů, ale pak jsem si řekl, že k ní nebudu nespravedlivý. Je to pěkná cesta s pěknými technickými kroky a patičkami a označit ji jako výmrd jen proto, že jsme ji jako idioti neúspěšně zkoušeli v létě na přímém slunci, by bylo vážně nespravedlivé.
Zprava Indie je ještě jedna diagnóza, a to Schizofrenie (9-)- lahůdka v položeném, takže je jasné, že se musí vědět, jak na to a hlavně trošku toho tření, že. Nakonec tak často se člověk z Indie do Evropy nedostane.

Na Indii se myslelo i na psychicky nemocné

Podobného charakteru je potom i Direkt drive (9-) za záchody, kolmá ladička, která má, na rozdíl od Schizofrenie, i chyty. Chci srát venku (9+) hned vedle se mi líbilo názvem, pak ale Pólo říkal, že si tam ten bouldr musí vždycky znovu vymyslet, a tak jsem si řekl, že cestu,ve které Pólo musí něco vymýšlet, já ani nemusím zkoušet. Cestou na Starý se člověk ještě může ze slušnosti stavit za Matkou, kde vede Madrid (9-), což, když o tom tak uvažuji, není kdovíjak krásná cesta. Pozor na záda. Na Starých si pak vyberte cokoliv a bude to těžký, převislý a možná i vlhký, za devět a víc to bude asi taky. A ještě všude kolem budou lidi, kteří jsou mnohem silnější než vy. Prostě peklo.

Tak naviděnou v krasových devítkách…

Takže tolik asi z mé strany ke krasovému devítistupňovému peklu a nebi...