Mejkap pohledem Janise

Pokud se chcete dozvědět něco o tom, jak Mejcup „doopravdy“ proběhl, tento článek není tak úplně pro vás. Jak už počátkem 20. stolení bylo objeveno, role pozorovatele může být pro některé (nejen mikrofyzikální) jevy stěžejní.

Od Pokáče jsem dostal již poměrně dlouho před Mejcupem příkaz, abych na jeho blog napsal něco o tomto kultovním závodě, a to z pozice „alkodiváka“. Být alkodivákem na Mejcupu není až takový problém, v divadle, kině nebo na koncertě vážné hudby riskujete větší dávku nepochopení (např. ruský avantgardní film v Artu jsem naštěstí nekomentoval, nýbrž prospal).

Noc z pátku na sobotu jsem tedy strávil na Průmyslovce a ve Vieře, abych hned od rána mohl způsobile zastávat svoji roli. Důkladná příprava způsobila sice menší zpoždění v nástupu na Rajče, nicméně po desáté jsem již vyrážel i s Tadeášem (a.k.a Mlékař Dan, Téčko, Mr. T, Hromovládce etc.), kterého jsem na dopoledne vyfasoval sám, jelikož Terezka dala přednost bílé stopě v TV.

Tadeáš není naštěstí jako Mlékař Dan. Je to jen přezdívka. Fakt.

Zde jsem hned zjistil, že David, do kterého jsme vkládali zbytky nadějí, rozšířil náš kriplteam (později se ukázalo, že se jedná o zranění nemastné neslané, nic utrženého, dá se s tím dokonce lehce trénovat, zkrátka hluboko pod standard).

Fuck off zranění

Všude kolem bylo plno malých capoieristů a lezci se v oblaku bílého dýmu tísnili ve stropu a na bouldrovce. Moc jsem toho neviděl, pouze jsem zahlédl bojovat Dlouhyse, Uhřu, Leošáka a Tah-sa-tungův biceps. Lucka si potěžkala Téčko a pak nás pořadatelé vyrazili. Co naděláme.

Lucka potěžkává Téčko

Téčko jsem vrátil domů a cestou na venkovní profily naproti Alterně jsme se stavili na Fritu. Oknem jsem pouze zahlédl,jak silný Maďar topuje bouldr u okna, který jsem posléze v pondělí sám neúspěšně zkusil. Oproti dvoum dalším, které jsou ale úplný vesmír, je alespoň lezitelný. Pak je tu ještě jeden podobně těžký a pro radost lehký kout.

Venkovní profily vypadají výborně a až cestou z Alterny někdy ztransformuji v alkolezce, hned je vyzkouším. Stavujeme se na blízkou Šelepku na oběd, kde si dávám své první sobotní pivo (vyprošťovací a zároveň zaplouvací). Cestou na Flédu se snažím zavolat Mr. Bicepsovi (a.k.a Bejček, Žláza) a poté, co mne nepozná, se pod vlivem náhlé inspirace představuji jako rádio Impuls. Bejček si zachovává tvář a ani s vidinou výhry neškemrá a nepokouší se dodatečně představit jako Impulsovi a dokonce asertivně dodá, že se mu vysílání Impulsu nelíbí. Po příchodu na Flédu Prcek rozvíjí velice inspirativní religiózní téma – doufám, že ta kamera, co ho snímala, skutečně jela. Plkáme s kamarády, díváme se, jak Bernd pateticky stojí ve slunci na vrcholu Mementa, a Fléda se přitom pomalu začíná plnit.

Šéf v obležení žen, jako vždy

Na chvíli měníme s Luckou Plzeň za Mojito s představou (alespoň já), že long drink vydrží déle. Stejně tak uvažujeme s Čertem před začátkem finále žen, když si dáváme Tequilu Sunrise, čímž inspirujeme také Milhause. Se začátkem finále nás trošku vyšplouchli, takže nám ani long drink skoro nevydržel. Na finále jsme ale již namístě a fandíme, co to dá. Radek od začátku sází na vítězného koně, tj. Katku Fickuljakovou. Já tříštím své sympatie mezi Sylvu, Nelly, Kristýnu a Věru, přičemž však hlavně favorizuji Věru, svoji oblíbenkyni. Jak to dopadlo, jsme se s Kalou (ten asi fandil Kristýně, hádám) dozvěděli až na WC, kde naši nevědomost rozčísl Pilka, když nám močíc vysvětlil ten těsný rozdíl mezi prvním a druhým místem.

Australák Becher Cuba Libre Tequila Sunrise Mojito …finále žen!

Zde by asi bylo na místě vysvětlit tu záležitost s Nellynými bradavkami. Nejedná se pochopitelně o nic oplzlého, pouze jsem čistě fakticky podotknul, že při nástupu do bouldru vidět nejsou, po seskoku ano. A takhle to má vypadat, když vás lezení baví, to je jasný!

Pauza před mužským finále je vyplněna konverzací i konzumací na baru, leckdo si již například nápoje náročnější na artikulaci (daiquiri) nedokáže sám objednat a zábava je v plném proudu. Každý je teď krásný, silný a výřečný. Zrovna probírám se slečnou ze Švédska (Dánska?!) energetické aspekty kung – fu (sic!), když začíná mužské finále. Zde je první místo dopředu jasné a čeká se boj o druhé a třetí. Fandím Andrejovi, Fojťasovi a Pólovi. Kuba je klasický Radův favorit, tak mu nechci lézt do zelí. Fandil bych i Stráníkovi, ale je na to moc silný, aby to potřeboval a ještě ta shozená Knoflíkovka…

Po finále se již slušně motám a atmosféra na baru je strhující. Snažím se nějaké lidi vzájemně vyhecovat k páce (lezci a nedávají si páku?! podívejte se na Nitra!) a poté narážím na samotnou Nelly.

Na páku si vybírejte soupeře s rozmyslem

Maje na vědomí interview pro pokův blog se ptám, jestli trénuje dvoufázově a mám dojem, že říkala, že ne. No vidíte, jde i bez dvou fází! Ale úplně jist si nejsem. Potom jsme se bavili ještě o něčem, každopádně z toho asi nějaký ucelený profil Nelly nebude. Na revanš jí alespoň nabízím tanec („Je to tak, jsem jeden z nejlepších tanečníků disko“) a jdu se raději podívat, zda již někdo vůbec hraje a co.
( http://www.youtube.com/watch?v=RZY6LOTr-hI&eur
pro začátečníky: http://www.youtube.com/watch?v=-bUwt5RlRFw&eurl
případně pro pokročilé: http://www.youtube.com/watch?v=aKL2L0ISDfo )

V sále zjišťuji, že se již hraje i tancuje, ale obraz je do mého vědomí přenášen bohužel kubistickou mnohoúhelnatou metodou, kterou mi zabírá příliš mnoho času dekódovat a zároveň se nějak rytmicky pohybovat.
( stačí si vybrat: http://video.google.com/videoplay?docid=7582430188737172751
http://www.youtube.com/watch?v=CAep4VS40qo&eurl
info: http://www.unityhxc.com/violent_dancing/violentdancing.htm )

Záhy jsem pomalu ale jistě ireverzibilně vkročil do stádia Buddha, nastává vyvanutí a duch volně kráčí vstříc nirváně, kdežto tělesná schránka zůstává trčet ještě stále na Flédě s úsměvem idiota… sleduji se shora, jakoby mimo tělo… šatny… popisuji šatnářce svůj oděv, je hodná a vydává mi ho… odpogovávám z Flédy… sleduji, jak zavírají stánek s kebabem, neschopen jakkoliv zasáhnout… nacházím lístek od šatny v zadní kapse… motám se k domovu za zpěvu Orlíku… „poď, dáme jenom jedno…“ proč Orlík…? tolik otázek…

Tak zase příště na Mejcupu, pa

http://www.youtube.com/watch?v=tZmDWltBziM