Rozhovor

Vážení, je to tady. Dlouho avizovaný rozhovor s Janisem! Chlapec si našel čas a mezi intenzivním lezeckým tréninkem, vyčerpávající starostí o rodinu a pobyty na Průmyslovce ze sebe vydal, jak je jeho dobrým zvykem, to nejlepší. Takže pojďme na to. Odpovídá sportovní lezec Petr Janis Janačík, člen HO Průmyslovka.

Proč vlastně lezeš a jak jsi s lezením začal?
Vnuknutí. Přikázal mi to bůh.

Nepodobá se trošku Slépovi?

Jaký styl lezení preferuješ a na kterých skalách? Nejoblíbenější oblast?

Preferuji krátké bouldrové úderky, na delší patlání nemám čas a vytrvalost. Vyhovuje mi udolat bouldr a užít si konečně těch pár metrů k řetězu, a ne se celou cestu strachovat, že mi dojde. Rád bych lezl víc na OS, ale vzhledem k tomu, že se kvůli rodince méně dostanu na výjezdy, tak se musím plácat v Krasu na RP,PP. To je poměrně malá oblast, takže si člověk pokusy vystřílí na RP, když na to zrovna má a nenechá si moc cest na OS ve stejném stupni, až na to OS bude mít. Je to těžký.

Jinak nejhloub v mém srdci je pochopitelně... Kras.

Máš nějaké intelektuálně náročnější koníčky, než zalamování lišt? Třebá... kaktusy?!
Ty kokso, já a kaktusy? Jak tě to napadlo?

Já rád čtu populárně naučné knihy s tématem teorie čísel, astronomie nebo obecně fyziky (musí tam být obrázky), čímž zřejmě podvědomě řeším svoji praktickou neschopnost v těchto oborech. Také občas sáhnu po filosofii, ale už to nemá ten drajv jako na škole, kde se aspoň posléze dalo s někým pohádat nad ránem dole na Skleněnce.

Také hraji šachy na internetu (sachy.sk) a bavilo mne studovat různá zahájení, ale už jsem všechno zapomněl a porazí mne každý idiot. Obvzlášť na internetu, kde má člověk rozehráno více partií a v dalších oknech otevřeného lezce, pokáčův nebo čajdův blog, případně to vše plus nějaké porno, je těžké se soustředit.

Ale co si budeme nalhávat, lišty jsou lišty...

Lezecký vzor?
Pokáč. A nejen v lezení.

Je to prostě miláček!

Nejoblíbenější alkoholický nápoj?
15 piv.

Jinak jsem si oblíbil Mojito a Teqilu Sunrise. Oblíbený Huhukoktejl (alpský rum, absinth a curacao) zanikl bohužel i s hospodou Naftaři (Katarína: “Nevím, co s tím máte, už mám třetí a vůbec to necítím...” – potom si spletla patro a spala na schodech u půdy).

Kolik piv jsi nejvíce vypil za jeden večer?
21, ale pil jsem i přes den. Byl sem potom strašně unavenej...

21 piv je už spíš dřina

Pokud by jsi do konce života mohl vypít pouze jedno pivo, které by to bylo a při jaké příležitosti?
Představa vypití jen jednoho piva se bohužel vymyká mojí představivosti.

Oblíbená sexuální poloha?
Je jich několik – rákosová píšťala, jasmínový květ, drak snášející se na horu... A nakonec, věren odkazu pionýra a odvážného průzkumníka v této oblasti, Petra “Jašouna” Jaška, i Koleso.

I IT-ci jsou jen lidé

Pokud by bylo možné sex rozčlenit do kategorií jako lezení, kam by jsi se zařadil? (sportovní, tradiční, highball, deep water solo, bouldering, zimní lezení, technické lezení, sólování, vícedélky...)
No, sportovní už asi od puberty ne, spíš nadšený tradicionalista. Varlata mi sestoupila obě, takže highball taky ne, s deep water se mi nedaří najít paralelu. Někdy bouldering, někdy vícedélky, záleží to taky na spotřebě alkoholu. Zimní, jarní, letní, podzimní lezení, to je jedno. Technické lezení? Nejsem fanoušek, snad jednou... A sólování? Kdo tvrdí, že nesóluje, sóluje doteď.

Věříš v existenci UFO? Jsou už mezi námi? Případně kteří to jsou?
AO

Oblíbení filmový, literární a komixový hrdinové a proč?
Není pro mne možné vybrat z té nekonečné řady filmových hrdinů...

Kdo z čtenářů blogu uhodne nejvíc ze 34 fimů z koláže, vyhrajee... balení čaje! Původně to měla být Plzeň, ale když se teď všichni zbláznili do toho čaje...

I zde je to těžké, ale třeba Potok ze Sestry, Dean z Na cestě, tajný agent Pankrác Tangent a komisař Bambus.

V komixech se asi moje největší sympatie tříští mezi čtveřici ze Čtyřlístku a “Velkého Šéfa” Loba.

Lobo vs. Čtyřlístek – námět na nový crossover?Co by na Loba vymyslel Myšpulín? Byl by Bobík silnější? Pinďa rychlejší? A Fifinka...

Brněnské hospody, které můžeš doporučit.
Průmyslovka, ale už teď se tam nedá skoro sednout i ve všední den. Jinak Alterna je prima, Pomalej bar a Skleněná louka nahoře a dole.

Co bys rád dostal na Vánoce?
Fixy.

Není nad dobré fixy

Už jsi někdy někomu provedl Žanda slap?
Nee, ale občas, když se kamarád sklání ve sprše na Fritu pro mýdlo…

Myslíš, že je důležité udělat shyb na jedné ruce? A na dvou? A KOLIK??
Je to otázka maximální priority! Kvintesenciální, kruciální podstata lezení! Na jedné, na dvou, na noze, uchu, za zuby, se závažím, s outěžkem, v astrálu, futrálu, na Fritu, furt a za všechno nekonečně moc! AŹ TO VŠECHNO VYBUCHNE!

No prosím, profesor matematiky!

Pokud by sis sám sebe představil jako hlavního hrdinu lezeckého filmu, co by sis vybral do soundtracku?
http://cz.youtube.com/watch?v=Hr0b0SSZ-Hs

Věříš na horoskopy? Na osud? Na lásku na první pohled? Na předpověď počasí?

Jasně, teď jsem si třeba po tréninkově skutečně náročném týdnu v horoskopu přečetl, že bych měl alespoň minimálně sportovat, jinak že prý ztloustnu. Mám snad zkolabovat?! Moje osudová láska Terezka byla na první pohled. A předpověď počasí? Šarlatáni!

Nejinspirativnější lezec/lezkyně.
Pokáč (váhal jsem s Huberem) a Věra Kotasová, ee Kostruhová.

Prostě Věra

Značka lezeček?
La Sportiva Miura! Nadčasová klasika, řekla by módní policie.

Teď už se člověk nemůže na nic vymlouvat

Co jsi praktikoval za sporty před lezením nebo nyní současně s lezením? Nějaké úspěchy?

Na základce jsem chodil do řeckořímského zápasu a volného stylu, taky jsem za školu skákal do výšky. Úspěchy nestojí za zmínku, na tréninku jsem složil mistra republiky z lehčí váhové kategorie (asi ob dvě). Jinak jsem od dětství závodně hrával fotbal, ale ve chvíli, kdy se z toho začala z kamarádské zábavy po nějakých postupech stávat vážná věc, mě to přestalo bavit. Pak jsem chodil do kung fu, ale alkohol mi znemožňoval spávně pracovat se svou cchi. Teď už jen chodím hrát pátky za tepla voliš a občas si zaplavat a zaběhat, jinak všechen čas na sport sežere lezení.

Běžně jsme trénovali s walkmanama

Nejintenzivnější lezecký zážitek?
Jsou různé druhy intenzivních lezeckých zážitků – např. intezivní pocit nasrání při několikátém pádu v bouldru cesty, intezivní pocit bezmoci při zranění... Ale naštěstí masivně převládají ty pozitivní - intezivní pocit štěstí, když se vyvaluju v Rudicích na slunci a za zády mi kamarád funí v cestě, extáze, když cvakám řetěz u projektu a řvu u toho jak pavián, nadšení, když ožralí na zahrádce plánujem výjezd a co všechno tam prásknem (všechno!!), intezivní pocit dobře odvedené práce, když odcházím z Fritu celej opuchlej a zakyselenej...

Jakou nejstupidnější věc jsi provedl ve stavu naprosté alko/drogové intoxikace?
Bohužel zde nechybí také projížďka autem v podnapilosti (neřídil jsem teda...), po které jsme si, ač se nic nestalo, přísahali, že už nikdy více.

Jinak dost stupidní byly dialogy, když nám se zhoubovanými kamarády vypnuli na malé chatě na horách proud a my chodili i s jinými lidmi po temných chodbách a snažili se navzájem nějak identifikovat.

Taková nenápadná houbička...

Jakou nejbláznivější věc jsi udělal, aby jsi zaujmul nějakou dívku?
Vždy jsem se snažil zůstat nenápadný. Jsem ztrémovaný introvert. Takže nejbláznivější věc asi bylo, když jsem přišel a slušně se představil.

Nejzábavnější rande?
Co si pamatuju, tak dost zábavné bylo rande s Terez, když za mnou přijela s kamarádem Blekem do Prahy na vojnu. Sraz sme si dali na Staromáku na demonstraci za legalizaci konopí, kde jsem alespoň v uniformě mohl demostrovat, že Hradní stráž drží s huliči. Potom jsme se motali po Praze a skončili nahoubovaní v mojí oblíbené hospodě Černá labuť na Smíchově. Blekovi neustále tekly sliny, který plival pod sebe a na stole bylo neuvěřitelné množství věcí, který jsme si vytahali z kapes a fascinovaně se jimi přehrabovali. Pinglice vše naštěstí brala s ledovým klidem. Potom jsem chytl stíhu, že nás vedlejší stůl Jugoslávců chce podřezat (možná taky jo, pokud tam někdo takový vůbec byl) a tak jsme vypadli spát nahoru nad hospodu do parku. Lehli sme si do prvních keřů, na které jsme narazili, byly však hned u cesty, takže nás dopoledne probudili pejskaři svými komentáři. Hned jsem zjistil, že jsem si ustlal v hovně, ve kterém uvízla bohužel čepice půjčená od bratra ve zbrani. Naštestí jsem byl jeho”starej”, tak mi ani nedal do držky. Pokud to čteš, tak ještě jednou :”Promiň...”.

Máš nějaké lezecké cíle na další sezónu?

Nezranit se, to je jasný. Pokud vyjde tohle, tak konkrétnější cíl je ta podělaná Rekonstrukce a Jednonýtová. Ale co si budem nalhávat, hlavní je si lezení užít a lézt furt, co to dá.

Jak kloubíš lezení s normálním životem?
Nikdy jsem netoužil vést normální život.

Nějaké motto? Vzkaz čtenářům?
Mier.

To byl ale krásný rozhovor. Díky Janisi, básníku devonských vápenců. Připojuji ještě bonusovou otázku k soutěži o filmové hrdiny - kdo uhodne následujícího týpka, má u mě konzumaci jakýchkoliv nápojů po dobu 3 hodin ve zvoleném podniku....