Novoroční vzpomínka

V komentářích se objevil velmi zajímavý příspěvek od Celofána, tak si dovoluji jej přesunout zde na titulní stránku. V nejbližší době zkusím s Celofánem udělat rozhovor, tak se snad máme na co těšit...

Mauglí, Mauglíček, Maugloš, Růžolící Mauglí, Odulá tlapka, Bratranec Veverka, Šušnivec třivý...

Pamatuji si ještě Mauglího Seniora -- Velkýho Mauglího. A Mauglího -- tehdy to byl Malej Mauglí, 12-ti letý jungša -- jak se dvěma svými stářníky sápe na prádelní šnůře Májovou na Obří kámen na Pálavě.

Toho Růžolícího mu přišil Docek (Bohuslav Dokoupil Jr.). Odulou tlapku si vysloužil při jedné z našich proslulých rvaček (jeskynáři a horolezci s místními komanči) v hospodě U Matky Němcové v Ostrově u Macochy -- bil se statečně, zvítězili jsme. Bratranec Veverka je odezvou na mrskut o Velikonocích 1969. Maugloš se U Matky zmrskal tak, že se ztopořil jako poleno. Vzali jsme ho pod ramena, jeden chlap z každé strany (střídali jsme se) a vlekli tváří dolů přímým směrem na Hlubokáč. V měkké ornici zůstávaly od špiček jeho bot dvě rýhy, jako od ruchadla bratranců Veverkových... :-))

Ten Šušnivec stojí za bližší zmínku. Packa a já sme sa sobášili 27. decembra 1970 vo Starom Smokovcu. Byl to tichý, tajný sobáš, kromě Pacčiných rodičů a mojí máti o něm nikdo nevěděl. Od 25. prosince do 2. ledna jsme bydleli na hotelu Slezský dům ve Velické dolině. Všechno zařídil Čedok a to tak že extravagantně. Měli jsme tolik chálky a chlastu, že jsme to nemohli zkonsumovat. Tak jsme zatelefonovali do Brna Mauglímu, aby přijel. Což se stalo odpoledne 27., krátce potom co jsme Packa a já po úrednom aktu opět vyšlapali na běžkách z Tatranskej Polianky na Slezan. Zmákli jsme mu v našem pokoji přistýlku a tak se stalo, že Maugloš s námi strávil naši "svatební noc" (chovali jsme se slušně :-)) a dalších šest dní aniž tušil, že jsme vogrilovaný. Měl rýmu, celou noc smrkal a třel si čumák, no a tak vznikl Šušnivec třivý (tohle nickname se ujalo mezi jeskynáři Spel. kroužku ZK ROH Metra Blansko -- Mauglí s nimi aktivně a mužně bádal v Hlubokém a Chlupatém závrtu). Nu což, vylezli jsme pár hezkých věcí, v zaváté kosodřevině dělali lunochod a na Silvouše se zpráskali tak, že jsme museli přespat extra noc a odjet až 2. ledna. Byli tam bílovičáci včetně Slávka Drlíka, Vlastíka Šatinského a Pakosty, Žanek Kounický, Venca Bajer a starej Petrik. Pilo se Pakostovo tajemství (svařené červené s rumem)a zapíjelo bílovickou slivovicí a místní dvanáctkou... Holaj duša, peklo horí, Krleš, Amen, R.I.P.!!

Uvahy nad Maugliho cestami a jištěním v Krasu (když už nemluvím o jiných terénech)... To jste s ním, kamarádi, nelezli v Přítokové (SV) stěně Macochy! Bylo to v letech 1969-1970, přizval jsem ho k našemu speleologickému a geologickému průzkumu propasti. I v partiích, které jsem lezl za ním jako druhý, jsem se bál chytit jeho skob či jiných jistících prostředků; raději jsem zatloukal a zakládal vlastní. A naše výstupy v jeskyních -- macošských, v Hlubokáči, v Býčině a Rudickém propadání... Brr, no alespon ty macošské jsou dokumentovány v téměř dokončeném rukopisu mojí monografie o Macoše a macošských jeskyních.

Mauglí...foto poskytl Staník

Moc a moc na Mauglího vzpomínám. Věřím, že se mu splnilo jeho přání. Nikdy nechtěl po smrti do nebe, ale do pekla. V nebi to bylo podle něj nudné: je tam kila, živí se tam jenom medem a mlíkem, furt chodí v dlouhých nočních košilích a zpívají haleluja.

Na závěr Mauglího oblíbená básen:

Byla jedna babka, prodávala jabka Až je všechny prodala tak se pěkně ožrala.

A jeho oblíbená písen:

Němožem sa vysrat, nemožem sa vysrat, nemám rit Preto musi hovno, preto musi hovno vo mně hnit Nebudem ta dalej ludské hovno šanovat Soženem ja krta, ten ma rit prevrtá, buděm srat.

Čau, Mauglí, drž mi tam dole místo.

Vojtěch A. Gregor-Celofán (Celda)

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Petře-Poku,
dík za upgrading mého příspěvku. To fotopozadí za mottem je impresivní. Pochází ze Starých skal, nad II. vchodem do Sloupských jeskyní (tzv. hlavní ponor Sloupského potoka)?
Asu mně nasadil brouka do hlavy. Odkud vzal, v tomto případě Velkej Mauglí, svoje jméno, tedy přízvisko? Vyslal jsem impuls do mých stále aktivních horolezecko-jeskynářsko-krasových kanálů. Doufám, že vyústí ve spojení s Žížalou, Lenkou Benešovou, Mauglího sestrou. Je to starodávná kamarádka, také jsme spolu něco vylezli. Ta by měla vědět.
K Mauglího bežkařskému memoriálu: stále ve mně sílí dojem, že vznikl na památku Velkýho Mauglího. Ale i v tom by mohla udělat jasno Žížala.
Velkej Mauglí a Radek Vaníček, dva velcí staří mistři. Poctili mě, v r. 1964 nebo 1965: vzali mě sebou, jako třetího, na Velkou Martinku. Tehdy to byl ještě "prásk" :-))
Vlk mně laskavě poslal výtisk nového Průvodce. Naše pošta je furt zavřená -- ve vánočně-novoroční sezoně vládní instituce a tudíž i pošta v Kanadě nepremávájú. Až si ho budu moci vyzvednout tak se ozvu. Jinak se mně moc líbí ty fotky ze křtu v "mém rodném" Holštejně, a na nich obzvláště Koloušek. Co byste si, vy škaredí chlapi, bez těch lezoucích krasavic počali? :-)))
Ladies first, Gluck auf, Celda

Anonymní řekl(a)...

Jo tak Koloušek:-))) Willhem

Anonymní řekl(a)...

a ten starej mauglí, byl vlastně kdo zač?? to byl otec mladýho? a jak vůbec dopad? .... memoriál určitě nebude po mladým, pač se ho účastnil, nož i pořadatelé mi nedokázali sdělit, po kom to vlastně je....asu

Anonymní řekl(a)...

Mauglího memoriál je asi po starým, jezdí se pod tímto názvem už od roku 1970.
Došlík

Anonymní řekl(a)...

Tak ještě jednou, na závěr. Velkej (Starej) Mauglí, Jiří Beneš Sr., byl otec (Malýho) Mauglího, Jiřího Beneše Jr. Velkej Mauglí zemřel ve druhé polovině 60. let. Mauglího běžkařský memoriál, jak jsem si vzpomněl a již také ověřil, se pořádá in memoriam Velkýho Mauglího. Mauglího sestra Lenka Benešová alias Žížala, o několik let starší než Mauglí, žije v Německu. Loni navštívila Česko a Mor. kras, mám z té návštěvy pár fotek. Byli jsme přátelé a také jsme něco spolu vylezli. Podniknul jsem kroky k získání její adresy.
Celda