Sobota - předpověď na hřiby je ideální, předpovědi počasí se nedá věřit, to je jediná jistota tohoto léta...a proto vzhůru do chřibských mikroskal, sbírat bedle a omrknout Pečínku. Dojmy veskrze příjemné, rostou zde ve velkém klouzci, skála má tření a boudery krásné. Lezem jen tak, jsme tu poprvé a průvodce není...Belma poprvé přičichne k písku a jde jí to velmi. Po pár hodinách se přemístíme na Osvětimanky, kde klasik Petříček stopuje ducha skal. Okolí poseto klobouky bedel, lezem tak nějak různě, Belma zkouší i lano a byl to krásný den.
Úterý - se Šárkou znovu na Rorejsi, cíl je jasný. Jedeme raději vláčkem od Skalního mlýna, ať máme náskok. Je to tam. Když to má člověk nachozené, tak to jde. Každopádně jedovatá, pestrá a velmi zajímavá cesta. Šárka tam mlaskne Dítě a spokojeni jedeme do Brna.
Středa - opět Rorejsi, opět vláček a pod skalami opět Petříček, který stále hledá ducha. Všichni padáme a je nám fajn, každopádně Propaganda je krásná cesta...jedna z top na Rorejsech.
Co víkend? Snažím se nalákat lezce na Pulčinské skály či do Jizerek...nakonec míříme v sobotu ráno se Šárkou a Belmou do Labáku, cestou prší, vysadíme Belmu v Praze a zamíříme úplně bláznivě ...do Jizerek! Wow...nečekané, ale na píscích prý prší, tak zkusíme omrknout dominantu údolí Černého potoka, Jizerský Nos se svou 50m vysokou Údolní cestou (autoři Wolfgang Ginzel stř. Adolf Mai, H.Ginzel, G.Ginzel, 3.-4.10.1959). Dle průvodce se jedná o jednu z nejkrásnějších nepískovcových cest v ČR.
Celou cestu do Bílého potoka prší, ale věříme, že to půjde.
Co víkend? Snažím se nalákat lezce na Pulčinské skály či do Jizerek...nakonec míříme v sobotu ráno se Šárkou a Belmou do Labáku, cestou prší, vysadíme Belmu v Praze a zamíříme úplně bláznivě ...do Jizerek! Wow...nečekané, ale na píscích prý prší, tak zkusíme omrknout dominantu údolí Černého potoka, Jizerský Nos se svou 50m vysokou Údolní cestou (autoři Wolfgang Ginzel stř. Adolf Mai, H.Ginzel, G.Ginzel, 3.-4.10.1959). Dle průvodce se jedná o jednu z nejkrásnějších nepískovcových cest v ČR.
Celou cestu do Bílého potoka prší, ale věříme, že to půjde.
Tak si říkáme, že na to serem a jedem do Brna na Rorejse, ale nějakým zázrakem nás napadlo, že omrknem Panteon a tam jsme si parádně 2 dny zalezli...Dokonce se tam objevil i Čaj s Jíťou.
Zničit Šárku není lehké, ale povedlo se:-).

10 comments:
Obdivuhodná výprava! Je vidět, že se na Panťáku dodržuje "zákaz lezení bez magnézia";-) Willhem
Ty ses nejakej neoklasik, Vileme? Radsi hlidej Labak, nejak se ti to tam rozjizdi!
Petrajz
Klid, Torouš se jenom snaží v Labi čeřit hladinu:-) Jinak ten "zákaz lezení bez mádža" tam platí odjakživa. Fortuna??? Willhem
Malá veža taky veža.
Zhynku, Willheme,Jarmilo!
Fortuna nebyla, na marmose je furt kekel pocasi. Ted tam jel sumperak a kol., uvidime s cim se vrati...
P.
ten pešek vedle květinky šárky je taky dobrej. hold pešek.ale nos vypadá parárně. a na fortunu jel i čaj? naplnit sazku? mara
Nemíchej Ádr s Labákem... Willhem
Pokaci, foto se zkratkou, ktera se vyplatila me pri patecnim veceru pekne pobavila. Dik :-)
L.
patecnim veceru? nicemu nerozumim
Jak říkají jizerští Meši, Mech (Mirda Novák) a Mechounek (Jarda Akrmann), na jizerské žule se dá lézt i když je mokrá -- t.j. tam, kde není porostlá mechy ani mechounky :-)).
Jak říkám já, když v údolí Černého potoka chčije, je nejrozumnější přetraverzovat do údolí Bílého potoka, na Bártlovku. Do té nechčije, člověk se musí zvlhčovat zvnútra.
C.
Post a Comment