Pok poprvé v horách

...stojím na polici, hluboko pode mnou zbytky sněhu a vedle mne Koma aka Herr Wunderbar chčije a vítr mu většinu chcanek vrací zpátky přímo do spokojeně se tvářícího obličeje. Zbytek prší na mě. Co děláme proboha na Dachsteinu? Proč se uprostřed parného léta třepu zimou? Neměli jsme být v Ratikonu? Člověk míní a počasí spolčené s Petříčkem (Mr. Katastrophe) a Loukou (Dr. Láska) mění...

Jako první cestu vybral Koma "Amboss", 300 metrů lezení, na hory prý krátký nástup ....a že budeme ve 2 odpoledne zpátky na parkovišti...no, když jsem se o 10 hodin později doplazil na vrchol, slunce pomalu zapadalo a já se děsil feraty dolů, tak jsem pochopil, že čas na horách běží jinak...navíc jsem celou cestu lezl raději na druhém konci s batohem, takže Koma si užil krásného onsajtu a já se odrovnal...
Nejhezčí délka v cestě Amboss

Nejbláznivější délka v cestě Amboss

Znaven na vrcholu
Druhý den jdeme naštěstí do vedlejší doliny, kde je místo sutě a sněhu zeleň, vše vypadá tak nějak přívětivěji (i když Dr. Láska padá s kusem skály těsně vedle relaxujícího Herr Wunderbar), takže si vytáhnu první tři délky parádní cesty Löcherwelt, zbytek si necháme na příště (já se chci vrátit???). Kluci mezitím vyběhnou SW Kante.
Petříček s Loukou v JZ Hraně na Gamsfeldspitz
Následuje večerní přesun do Wilder Kaiseru...
Vzhůru do Wilder Kaiser
a hned další den pár sportovních cest na Fleischbanku (krásné 4 délkové sedmičky), jsem nadšen...
Petříček v poslední délce cesty Neufundland na Fleischbanku
Po třech dnech lezení ale potřebujeme odpočinek, takže začne pršet a celý den si lebedíme v krytém bazénu. Další den je už zase plech a čeká nás další stěna - Predigstuhl. Vybíráme s Komou cestu Fiechtl-Weinberger (7-, cca 250 metrů lezení, zkušenosti z komínů Krkavčí skály se mi hodí), kluci lezou Diretku za 8....zas ten dlouhý nástup, pak se ještě dostat na vrchol, slanit, sestup, no k autu se dostanem až v 10 večer... krásný dlouhý den, ale ty exponované nástupy a sestupy mi stále nedělají nejlépe (Petříček to běhá v sandálkách, ja lezu jištěn na laně v lezačkách:-).
Predigstuhl a Fleischbank

Petříček vykukuje v Diretisimě na Nordgipfel Predigstuhlu

Herr Wunderbar v nejtěžší délce cesty Fiechtel-Weinberger

Dr. Láska a Herr Katastrophe v Diretisimě

Dr. Láska se blíží - výlez na polici a ještě 70 metrů snadno ke kříži

na vrcholu Nordgipfel

Predigstuhl-Nordgipfel v celé parádě
Vzhledem k tomu, že po týdnu lezení už laškovně obhlížíme kolemjdoucí krávy a dost se nám líbí jedna hubená (Dr. Láska ji dokonce láskyplně nazývá modelkou), tak je jasné, že se musíme vypravit na cestu domů...
slož si svého Poka
P.S. Díky klukům, že mi ukázali krásy lezení v kopcích...v pondělní přehřáté kanceláři se ten skvělý týden jeví téměř jako sen...

P.S2. Po cestě zpět jsme zalezli chvíli v nedaleké sportovní oblasti Achleiten, což je docela zajímavý tip na slunné jarní či podzimní dny...cca 100 cest od 6a-b až do 8b

7 comments:

Anonymous said...

poutavý příběh.:)..stěny vypadají dost lákavě..a jaké je prosimpěkně Tvé nové jméno??:)Frau Wilma

Pøk said...

říkali mi Pan Pohádka, pozdeji Pan Hysterák:-)

Mrnda said...

:))))

Anonymous said...

Gratuluji, strýčku Poku, konečně jsi se stal skutečným horolezcem. Nemám k dispozici protěž, edelweiss, tak Ti uděluji vyznamenání Zeleného jaterníku.
C. :-))

Anonymous said...

moc pěkné

Šáres

tah-sha-tunga said...

Já chci taky do hor... :/

A Pan Hysterák sedí! (Neber to v zlom... :}

Anonymous said...

Krása s nádherou;-) Willhem