Stránská skála

Přes 150 miliónu let starý vápencový útes nad Brnem toho zažil hodně.Před 600 000 lety měla Stránská již dnešní podobu, ale okolí bylo trošku jiné. Mezi Stránskou a Bílou horou meandrovala Svitava a příznivé podmínky umožňovaly život rozmanité zvířeně a početnému ptactvu brodivému i vodnímu. Žili zde lesní sloni, stepní nosorožci, bizoni, koně. Šelmy byly zastoupeny tygrem šavlozubým. V jeskyních, kterých zde bylo hafo, se dal potkat i medvěd. Do tohoto prostředí zde přišli první lidé, kteří na Stránské našli perfektní podmínky pro přežití. V jeskyních se dalo dobře ukrýt, zvěře i ptactva bylo vůkol nadbytek, z místních rohovců si mohli štípat libovolné nástroje.Nepochybně používali i oheň. Těžko říct, jak dlouho se Erekťáci zdrželi, neboť to byli zřejmě potulní lovci a svěrači. Další doklady přítomnosti lidí pocházejí až z období paleolitu, mezi 40 - 30 000 lety př. n.l. Stránská byla tehdy zejména perfektním zdrojem surovin.Množství nalezných kostí z mladších období je pak zřejmě dokladem lovu, a sice kolektivní, dobře organizované akce, při které zvěř byla z plání východně od Stránské skály hnána na útesy, z nichž se pak zřítila a pod skalou byla dobita.

Později se zde objevil i lid kultury nálevkovitých pohárů (4 000 př.n.l), který zde provozoval dílnu na štípanou industrii. V dobách již poměrně nedávných byl místní vápenec používán na stavební účely (kostel sv. Petra a Pavla, kašna Parnas na Zelňáku, Zderalův sloup na Křence). V období II. světové války byla Stránská dále narušena umělým hloubením štol pro účely blízké německé továrny Flugmotorenwerke Ostmark, která ovšem přestavby nestihla dokončit, když byla zničena v roce 1944 náletem amerických letadel. Továrny vybudovaly v lokalitě systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech, do kterých během druhé světové války plánovaly přesunout stroje na výrobu leteckých motorů a ukrýt je před možným bombardování. Z těchto důvodů je oblast z části elektrifikována, což později ocenily zahrádkářské kolonie, které v blízkosti svahů vyrostly.

Březnový pátek roku 2014 n.l. se zde objevila tlupa lidí boulderových, Homo boulderis. Důkazy o jejich pobytu představují zejména četné bílé fleky chemického původu na skalách. Zbytky pečlivě ukrytého ohniště naznačují, že dokázali využít i oheň. Smělá hypotéza tvrdí, že tito lidé představují přímou vývojovou větev lidí kultury nálevkovitých pohárů.

výhled (foto D. Kouřil)

Invaze
Ledový koutek v obležení žen, Šerpa by měl radost

Čaj leze Supercrack
Náčelnice tlupy předvádí mladým, kdo je tady boss. Dole medvídek jeskynní (foto J. Straka)
snaha opakovat pohyby náčelnice (foto J. Straka)
Jeskynní lidé (foto J. Straka)


rekonstrukce pravděpodobné podoby lidu nálevkovitých pohárů
jen si dej staříku, dnes jsi toho vylezl opravdu hodně

a nahoře mi normálně tak nateklo, že jsem myslel, že sletím dolů. Ale pak jsem dal patu a bylo to...
Borci, tak jsem to dneska vylezl. Poďte na to, je parádní tření!

14 comments:

Anonymous said...

Pěkné povídání. Jen mě trochu zmátli ti svěrači. Že by se jednalo o anatomický orgán, který často aktivujezvýšená hladina adrenalinu v krvi? Pak by to prokazovalo příbuznost s Homo boulderis. :)
Ahoj
CHC

Pøk said...

Kurna, krasny preklep. Necham to tak:-)

mara said...

Perfektní kus historie! :)

Zajímavá je i historie železniční, později tramvajové dráhy, která vedla do Líšně z dnešní smyčky pod Stránskou, tam kde končí desítka. Dnes zůstaly z původní obousměrné tratě jen dřevěné pražce, skryté v nápadném pásu keřů a stromoví. Koleje byly rozkradeny.
V neděli nebylo po Homo boulderis ani stopy. Ni po koních, ni po tygrech.
mara

Anonymous said...

Sic transit gloria mundi :) Dita

Anonymous said...

Krasne historicke okenko!
Petrajz

Anonymous said...

a pak sem dal patu....boží. Lo

Anonymous said...

Jedeš chlape, jedeš! A je to parádní! Díky.

teaČR

Anonymous said...

Na Stránskou chodím od dětství, nejprve s rodiči na procházky,později se spolužáky a od svých 13 let jsme zkoušeli nesměle popolízat a strkat naše těla do jeskyní, nakonec mě to zůstalo na celý život.Bydlel jsem ve Slatině,ted v Líšni,chodím tam občas i nyní,koukám,jak vám to mladejm v těch převisech jde.Asi 500 m dál od východního okraje Strandy byly ještě dvě menší lokality 1 a 2 dolina, pak je komouši nechali zavést odpadky a hlínou a ted je tam pole.Rád jsem si početl. Speleo a Horosenior Hugo Havel

Anonymous said...

Dita, dcera člověka...
A posse ad esse...
Dum vivimus vivamus...
And I stay my enemy!
C. :o))

Pøk said...

Ahoj Hugo, nemas nahodou u sebe pruvodce na Kras z roku 1980, co dela Fery? byl to takovy samizdat...

Anonymous said...

pěkné počtení o té Stránské, díky
Sarka

Anonymous said...

Ahoj,mrknu se,mám toho více a také jsem dříve na tvorbě některých spolupracoval,hlavně s Růžičkou.Já to moc s počítačem neumím,stejně jsem ti chtěl něco na témata krasu napsat, ale líp se mě píše do emailu, můj je hhavel@centrum.cz.Hore zdar - Hugo H.

Anonymous said...

Ahoj, ozývám se i když dotaz na Feryho průvodce z roku 1980 nebyl adresován mě. Toho průvodce nemám, mám ale průvodce Moravská Kras II. (Býčí skála a Rudice), který zpracoval adamovský občan Pavel Ševčík (Můra). Bohužel bez jakéhokoliv datování. Nevím jesli je starší nebo mladší než ten feryho (to víš, už je to dávno). Na mail ti pošlu pár ukázek.
CHC

Pøk said...

No parada, to jsem tedy zvedav! O tomto pruvodci jsem snad nikdy neslysel!