Sloup sloup sloup sloup


Minulý týden se konal ve znamení Sloupu, za celkem 3 návštěvy (2 krátké popracovně odpolední a celodenní nedělní) se nic významného nevylezlo, zato jsme objevili Mojito v místní restauraci a potkali několik fajn lidí...Janis stále zkouší Rekonstrukci, což mi umožňuje přelézat okolní perly, které všechny doporučuju. Dokonce jsem musel už dvakrát rozdělávat odsedku, abych si mohl založit smyčku. Zejména stojí za to:

- Drobnůstka - spára po vlastním, nejtěžší krok dole se dá zajistit vklíněncem, pak se hodí menší friend a smyčka. Krásná pětka

- Vagabund - fikaná velmi zelená 7+, horní převísek nutno oblézt zprava, jinak je to za 8

- Šustění listí - komínové lezení ke třetímu, pak překrok do stěny a spárkou, jak na písku

- Botulín - nádherná mozková hrana s trošku morálovým dolezem

- Tanec s Vlkem - velmi technická ladička s nepříjemným cvakáním

Věnuji se tam však nejen dekadenci a pití, pokaždé dám i několik pokusů v Překvapení... už se mi podařilo padat ve výlezové plotně a létat metr na zem. Už bych to kurňa měl přelézt. A chtělo by to vyrazit i někam mimo Kras:-)


Zajímavosti:

První autobusová linka začala jezdit do Sloupu v roce 1926. Elektrifikace Sloupu byly provedena v roce 1922. Místní rozhlas - 1948, první „staré“ koupaliště 1939. První kolo v roce 1894, automobil 1903, radio 1924, mlátička 1890, šicí stroj 1879, secí stroj 1902, benzínový motor 1903, elektromotor 1910.Obec měla několik včelařů, kteří začali péci perník. V této tradici se pokračuje dodneška.


Kostel
Když se v období 1720 – 1730 opravoval brněnský klášter minoritů, byla v křížové chodbě vystavena socha Panny Marie Bolestné. Sochu si od správy kostela vyprosil Karel Ludvík z Rogendorfu jako dar pro svou zbožnou manželku Karolinu. Mariánskou sochu nechal manželský pár provizorně uložit ve sváteční jizbě sloupského mlynáře Vavřince Severy, kde se stala předmětem úcty celé mlynářovy rodiny i dalších občanů Sloupu. Zvlášť vroucně se k soše modlila nevyléčitelně nemocná mlynářova dcera. Když se zcela nečekaně uzdravila, pověst o zázraku se brzy rychle roznesla po okolí. Do Sloupu začali proudit poutníci, nemocní i zdraví. Na žádost Karla Ludvíka z Rogendorfu proto olomoucká biskupská stolice povolila postavit ve Sloupu poblíž letního hraběcího sídla dřevěnou kapli, v níž kaplan z Doubravice sloužil každý pátek mši (poprvé 18. července 1730). Ta však brzy nestačila stále většímu a většímu počtu návštěvníků.
Záměr vystavět ve Sloupu poutní kostel uskutečnila po smrti hraběte jeho manželka Karolina. Vypracováním projektu byl pověřen vídeňský architekt Isidor Marcello Canavale, který potom později projektoval i stavbu rájeckého zámku. Praktické provedení řídil boskovický zednický mistr Vavřinec Mertha. Nádherná barokní architektura chrámu byla realizována v letech 1751 – 1754. Sloupský kostel byl slavnostně vysvěcen 27. října 1754 olomouckým kardinálem Ferdinandem Juliem. Součástí vysvěcení bylo přenesení sochy Panny Marie Bolestné na hlavní oltář.Sloupský kostel patří spolu s kostely ve Křtinách a Vranově ke třem nejvýznamnějším mariánským památkám na Moravě. V průčelí mezi věžemi je vysoký přes 30 m, chrámová loď je oválná o šířce 30 m a délce 40 m, se dvěma věžemi s oplechovanými báněmi je vysoký 40 m. Ústředním motivem interiéru je hlavní oltář z černého a červeného mramoru s již zmiňovanou sochou. Cestou k oltáři staneme u náhrobní desky na podlaze. Jsou to dveře ke kryptě, kde je pochována hraběnka Karolína.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

MRDOPUUUUUCH!

Anonymní řekl(a)...

ano, tuto delikatni kouto sirocinovou zalezitost mohu vsem vrele doporucit. Dekadence v cele krase zastresena fenomenalnim jmenem
Pokac