Čtvrteční Bajerka

Tak jenom stručně a bez fotek. Bajerka poskytuje svou polohou v lese příjemné útočiště v teplých dnech a navíc se tam člověk dostane docela rychle busem, což činí tuto skálu ideální destinací pro kancelářské pracovníky nevlastnící přibližovadlo. Ve čtvrtek jsme tam se Stračenou a Pavlínou strávili intenzivní odpoledne. Nejlepším zážitkem bylo, když týpek lezl Přeříznutou (8) a vycvakl si nohou první jištění, které je dosti vysoko nad hromadou šutrů. Musel jsem k němu dolézt a cvaknout mu to, bo jinak by ho čekal nejištěný nejistý krok bez chytů k dalšímu jištění.

A co jsme lezli:
Pavlínka konečně přelezla Přeříznutou a připsala si tak další krasovou osmičku. Já zdolal Bílou Šipku (supr boulder v cestě za 6+:-), Kolem jeskyní (8-) a Povolávák (lehčí 8+). Na závěr jsme zkusili Mezi Meles (7-), přímou variantu Meles Meles, a byla to překvapivě krásná cesta, kdy spodní část (6+) je těžší jak vrchní část za 7-...
Zkoušel jsem taky Souboj s Vlkem, novou cestu za 8-. No, ten bouder u prvního jištění je docela hard core a připadlo mi to teda těžší jak Povolávák, nějak jsem to sice vymyslel, ale k realizaci už nedošlo...

A k té klasifikaci vše říkající mail od Janise:

nojo,na Bajerce ta klasa jen líta - lehký osmy, těžký šestky, občas něco naopak, stará klasa, nová klasa, Dumpíkova klasa (někdy nevylezu 6+ ale tady za rohem mám přelezený 9a), klasu dávaj lidi, co cestu lezli 1000x, jak se to leze na OS nikoho nezajímá... co nadelame. a pak se pod Poslednim pomnikem od Vlka dozvis tohle:Pánové rozhodující chyty, které mohly uletět jsem předem siknul ( byly dva) takže co dalšího vám upadne je úplně jedno , obtížnost to neměmí, protože já je k životu nepotřebuji . A nezvyšujte klasifikaci, když je to jen 8+ .Zapsal: Vlk, 30.05.2008 10:33:54

Takže tolik k flexibilitě krasove klasy..

Úterní Rudice

Nesnesitelné vedro nás donutilo k úprku do Rudického propadání, kde jsem si po dvou letech znovu vylezl Diretisimu a musím říct, že je to jedna z nej cest v Rudicích. Nejhezčí je ale ta psychadelicky zelená barva, která pokrývá vše okolo a člověk si připadá jako někde v pralese...divoký potok, sýkorky poskakující po smyčkách, proteklé skály, bujná vegetace okolo, všudypřítomná vlhkost...Obhlídli jsme i nové ceste, které jsou navrtány ve stěně nad propadáním a musím uznat, že zde úroveň krasové dekadence dosahuje závratných výšek (v dobrém slova smyslu:-). Bohužel bylo vše proteklé a tak jsme se přesunuli na horní skály, které se v šest již ocitly ve stínu. Janis si připsal 3. přelez Posledního pomníku (8+/9-), já dal dva nadějné pokusy v Šípkovém králi (to pude...), Pavlínka potrénovala Fiestu a pak jsme pili víno, až jsme se ráno probudili a odjeli do Brna.

Chatka v Rudicích


Ranní Rudice

Nedělní Krasování

Poměrně znaven ze sobotního žulování a následného pobytu na Průmyslovce/Alterně jsem se v neděli dopotácel k Bajerově skále. Lezl jsem s týpkem, co tam byl sám...Objevil se i Stračena, po nemoci se snaží dostat do formy.

Bajerka je fakt cool. Klasifikace cest je zajímavá i na Krasové poměry. Například cesta Živoření za 6 je jednou z nejtěžších šestek, co jsem kdy lezl a myslím, že někdo, kdo leze šestky jako své maximum, zde nemá moc šancí...Další šestku, Podzimní, pro jistotu ani nenastoupím bez toho, aniž bych použil strom...Naopak některé osmičky (Stromová, Přeříznutá) jsou docela lehké. Odpytlil jsem staré resty (Hrana - super levitace, Přes Otvor - díky Čerte za radu s patou, Živoření - trošku adrenalinu, super cesta), mrkl na Zloprásk, který nevypadá nějak lákavě, zkusil neúspěšně - chyběl elán - Povolávák (8+) a odvalil se zpět do Brna...

Lucka mi poslala další fota z Rastenfeldu:

Lucka si užívá lezení na prvním v šestkové hraně


Mr. 8a


Můj boj ve Via Chiquita


Pěkná plotnová cesta Gaudimax


Janis v hraně

Romantika v Rastenfeldu

V sobotu jsme se vypravili nach Östereich. Ve složení Dan, Lucka, Zpičená kráva, Homokláda a Mrdka jsme v 7 ráno odjeli do Rastenfeldu, žulové minioblasti 80 km jižně od Znojma (více na http://www.wachauclimbing.net/klettern/ ). Po příjemné cestě jsme již v 10 na skalách a celý den si užíváme samotu, precizní jištění, krásnou žulu a pěkné cesty. Krutá romantika. "Věšáci" nalezli okamžitě do dosud neopakovaného 8a Airwalk, zbytek úderného komanda zdolával lezitelnější cesty. Lezení fakt pěkné, na jeden den ideální.


Ráno v autě


Rakouská preciznost


Pohled při vstupu do oblasti - super cesta Walk of the life, 9-


Červený Karkul


Janis se dolézá v zajímavé cestě Neunundzwanzig, 7+


David ve Walk of the life


Janis v cestě Hasses Pflosta, 6+


Lucka vyvádí krásný kout s názvem Flattermann, klas. 6


Janis v hraně Mir is Wurscht, 8-/8

Sochorská skála

V neděli ráno jsem se probral z pivních mrákot smskou od Haveláče a vyjeli jsme na Sochorskou skálu, kde jsem ještě nikdy nebyl. Co se o ní píše v průvodci?

Jen kousek od malé osady Kutiny je v lese ukryta docela pěkná skála. Vypíná se na levém břehu říčky Libochovky asi půl kilometru od vsi za železničním viaduktem, z něhož je také vidět. Skoro třicetimetrový skalní masiv se zařezává do svahu. Jeho hlavní vrchol je snadno přístupný po pěšinách vedoucích kolem skály. Skála je tvořena poměrně pevnou rulou, ve spárách většinou nenajdete moc zeleně, jen v méně lezených cestách jsou lišejníky. Do cest je nutné vlastní jištění.

Friend a pavučina v cestě Pilíř

Jak se tam dostat

Vlakem do Říkonína a po zelené značce až do Kutin. Tady odbočíte před železničním viaduktem doprava a pokračujete po cestě až za další most, který se před vámi objeví.Tam, kde se cesta potká po pravé straně s chatkami a lesem, je nad námi hledaná skála. Autem se dá dojet do Kutin po silničce z Říkonína a pak stejně jak pěší.

Co jsme lezli

Vylezli jsme si tři cesty. Hlavně Údolka byla moc pěkná, vzdušný štand, dvě délky. Dojem kazily snad jen vlhké mechy. Ve dvě začlo pršet, což jsme v podstatě přivítali a odjeli jsme domů.

Jeden bez druhého - Převislou hrankou (borhák) přímo (borhák) pod převislou plotnu s jemnou spárkou (borhák) a tou přímo nahoru. VI- , Adam Záděra, David Pavlík 15.8 2007

Údolka – Plotnou trochu doleva a zpět (2 jištění, těžké) pod převis (nýt a star. utržený kruh). Převis obcházíme zprava do černých plotniček a zpět ke stanovišti ve středu údolní stěny. Přes převis (borhák, těžké) přímo vzhůru k plotně (borhák) tou pod vrcholovou hlavu (jištění) a na vrchol V+

Pilíř – Nástup levou stranou údolní stěny prostřední věže pod převisek (jištění). Překrok doprava za hranu a vzhůru pilířem na vrchol. IV

Klasik míří do skal

Výhled z vrcholu

Údolní stěna

Haveláč nastupuje do Pilíře

Haveláč hledá jištění v Pilíři