PØK-BLOK: April 2008

Padání - výsledky

Takže tady máme výsledky. Dopadlo to myslím docela dobře, můj cíl byl překonat hranici 100 bodů, což se povedlo, pro příští rok je cíl jasný - minimálně 200 bodů a boulder za 7A...Důležité je si určit vhodnou strategii - otázkou je, zda je lepší zkoušet několik těžkých kousků a doufat v úspěch či sbírat 6B a 6C...budem vidět...

Kluci

1.Adam Ondra 5920 (6 kousků mezi 8A a 8A+)

2.Rostislav Štefánek 5080 (2+8A+, 2x8A)

3.Tomáš Mrázek 3830 (3x8A)

4.Jonas Junker (D) 1890 (1x8A)

5.Martin Spilka 1880 (1x7C+, 3x7C)

...

49.David Liškutin 180

50.Christian Hartl (D) 174

51.Hynek Stuchlík 167

52.Florian Dillinger (D) 164

53.Jiří Štencl 160

54.Filip Čech 155

55.Pavel Štědrý 150

56.Petr Pokorný 145

57.Jiří Honsa 127

58.-60.Petr Janhuba 120

58.-60.Petr Babinec 120

58.-60.Ondřej Pekárek 120

61.Dirk Ziegra (D) 110

62.Jakub Žítek 107

63.Radek Vykydal 105

...

78.Jaroslav Smetana 66

79.Marius Grüner (D) 65

80.Ladislav Petráš 62

...

Děvčata

1.Katka Fickuliaková (SK) 700 bodů, max. 7B+

2.Nell Kudrová 640, max. 7B+

3.Katrin Lehmann (D) 630

...

17.Pavlína Binková 68

18.Lidmila Sazimová 58

19.Kateřina Pintířová 35

20.Lucie Brešová 14

...

Seznam nejhezčích bouderů, co jsme lezli:

Mše (6A+) - technika medvědího úchopu oblé hrany, patička, přešah, vyšší výlez (číslo 5 na obr). Dle některých zdrojů 6B+...

Pokání a Vzkříšení (5C) - krásné vysoké "pískovcové" lezení, oblá spára (čísla 2 a 3 na obr)

Majonéza SD (6A+) - pěkná lištovačka na Vajíčko

Majdalenka (6B) - vyšší stěnka, po lištách

Doduněl (6B+) - pata pata pata a zdvih do bočáku

Vějířek (5C) - pěkná hrana

Děvečka s jetelem (4) - morálová sokolíková spára

Vzkříšení (foto JirkaS)

Vajíčko (foto by Vojtěch Vrzba)

Padání

Ve složení Lucka, David, Radek, Laďa, Pavlínka a já jsme se zúčastnili Petrohradského Padání. Páteční piva v jesenickém kempu nás přenesla na petrohadskou náves, kde se v sobotu ráno shromáždilo 244 bouldristů a bouldristek. Nekonečný štrůdl bouldermatek se po desáté hodině vydal nádherným zámeckým areálem s úžasnými stromy do závodních sektorů (Josemity a okolí). Do šesti jsme pak brousili kůži na prstech a marně se snažili o těžké kousky. Nutno říci, že klasa je tam opravdu tvrdá. S Pavlínkou jsme se snažili nalézt i co největší počet boulderů, já skončil na čísle 35, Pavlína na 26. Nejtěžím kouskem naší party se stala Vyhazovačka za 6C+ , kterou přelezl David a já (nutno říct, že to bylo lehčí než všechny 6B+, co jsme lezli). Je to opravdu obdivuhodné, že Adam Ondra za stejnou dobu vylezl 6 bouldrů za 8A a víc...

Po vyhlášení výsledků mohla být trochu smutná Pavlína, které unikl titul Nejpilnější sběračka o pouhé dva přelezené bouldery. Afterparty jsme strávili v hospodě, neboť venku, kde hrály kapely, byla dost kosa. Nutno poznamenat, že jsme se ani nějak extra nesejmuli, neboť únava byla značná. První pocit nedělního rána bylo brnění prstů. Soutěž o nejzmasakrovanější ruce s přehledem vyhrál Laďa, který krvácel ze všech deseti. I přes tento hendikep jsme se vrátili do lesa a několik hodin zkoušeli lézt, stupeň zničenosti byl však takový, že naše maximum se ustálilo v oblasti 4 až 5B. Ale bylo krásné počasí a stálo to za to. Pak ještě jídlo v Krušovicích a smutně do Brna.

Trendy pár před psychiatrickou léčebnou

Štrůdl

David v 6B+

Pavlína pod vrcholem Vajíčka

Moc pěkné 6B+ s názvem Doduněl

Krátká čtverka v oblasti Ráj

Paralelní lezení v ráji

Rada Vertical v boulderu za 6A+

Mráza v bonusovém bouldru (7B+)

Rada ve Vějířku (5C)

David v Noře (6A+)

Krátké 6A. Mohlo by se jmenovat Útěk před zombíkem :-)

Zapisování výsledků

a stupně vítězů

Nedělní snaha

Rada pokusuje v 6C (sit start Snu boudristy na krásný kámen Mrtvice)

Morálová spára za 4

Rudice IV

Rudice jako droga...krásné čtvrteční odpoledne a moje první 9- v Krase - Fiesta, docela jsem to vybojoval. Janis dal Amnesty International (a málem i těžší variantu), já spadl v posledním těžkém kroku...stále je důvod se vracet. Piva, rum a cesta luxbusem zpestřená výstupem jezevčíka Fíka a jeho nameteného pána, Fík sám vystoupil v Křtinách, pán chtěl ale až do Ochoza, nakonec se podařilo Fíka přimět k nástupu.

Anguis fragilis fragilis

Mňam

Rozmazaný luxbus

Rudice III.

And winner of the crag of the month is - RUDICE!!!!!! Přes mrholící nedělní dopoledne jsme se odpoledne po vydatném obědě vydali busem do Rudice, kde již působili Janis, Čert, Rada a Pavel. Milé to setkání. I po čtyřech sezónách lze v Rudicích nalézt ještě nepřelezenou lehčí cestu a tak si dáváme Páže (7-), překvapivě pěknou cestu, kout - traverz-natékací madla. Fiesta je naštěstí mokrá a tak se věnujeme Jasné páce, jedné z nejhezčích místních, a nakonec se mi zadaří čistý přímý přelez. A Pavlínka je na dosah. Vše zakončeno turbopivem, tlačenkou a lahváčem v busu. Neděle jak má být. I když kdyby kluci vylezli Šípkovou Růženku či Amnesty, bylo by možná více rumů....

Čert utíká před Janisem nástupovým koutkem

Lišty Pážete drtí Čert

Čertovská patička v 7-

Pavlínka tancuje v rytmu Jasné páky

V zapadajícím slunci

hrají hlavní roli zádové svaly

Rudice II

Sychravé čtvrteční odpoledne. Téměř podzimní atmosféra. Jemné mžení. A přesto jsme se sešli ve velkém počtu - Pavlína, Lucka, Rada, Čert, Janis, Sven, David + HO Tesla. Ani se mi o tom nechce psát. Tak krásné to bylo. Lézt sedmkrát Fiestu a pokaždé spadnout v jiném kroku, to se jen tak nevidí. Největší úspěch výpravy připadá Lucce, která vylezla Drobnůstku na prvním. Nelze nezmínit i Čajdu, který se mimo Fiesty a Amnesty var. blýskl i 1.RP přelezem cesty Poslední Pomník (nová a morálová 8+/9-). A co dělali ostatní? Různě padali a posedávali, popřípadě pobíhali pod skalou, aby se trochu zahřáli. Celé jsme to zakončili úžasnou večeří v Jedovnici.

Kluci debatují pod Amnesty International

David v Knoflíkové válce

Jaro a rudické mikroklima

Pivóóó a jííídlo

Rudice

Páteční odpoledne jsme si užívali s Davidem a Čertem v prosluněných Rudicích. Byla legrace a parádně jsme si zalezli. Čert prznil Šípkovou Růženku a snažil se ji vojebat palcem, David bojoval za lidská práva v Amnesty International a já poskakoval ve Fiestě. I přes velmi nadějné pokusy se nikomu z nás nepodařilo dospět bez pádu až k řetězu. Takže snad příště… Na místě pobýval také známý krasový teoretik Pavel, který se momentálně potýká s psychickým blokem zabraňujícím mu lézt na prvním.Snad se brzy vzpamatuje.

A na rozlez doporučuju Prázdné sítě. A na dolez Průmyslovku. A na víkend workshop v Čáslavi...

David v Amnesty International

David na Průmyslovce

Pavel ve Fiestě

Workshop v Čáslavi

Návrat ke kořenům

Oslabeni nemocemi a bez chuti navštívit Kras, rozhodli jsme se, že raději pojedeme na víkend do Hranic a potrénujeme na Máj v Sasku plotnové lezení, cvakání kruhů, dlouhý nástup ke skalám a zápisy do vrcholové knížky. V sobotu, po úžasném guláši, jsme vzali Bairu (pes rodičů) a odkráčeli podél Bečvy na Helfštýn (je lepší cyklostezky ve volné přírodě asfaltovat nebo ne? Co na to ČEMBA?), do oblasti nabízející velmi specifické plotnové lezení. Kdysi (před 5 lety) jsme zde v podstatě začínali s lezením venku - tehdy nás sem vzali Dan s Bromíkem, v roce 2004 jsem si v cestě Odmítavá zlomil prst na ruce, takže se dá říct, že Helfštýn pro nás představuje srdeční záležitost. Po třech letech se nám plotny zdají položenější, nižší a mechovatější. Původně jsem měl v plánu zkusit Pochlebníka, místní nejtěžší cestu (stupeň VIII na místní specifické škále), avšak poté, co jsme procvičili lýtka ve čtyřech lehčích cestách, mě na to nějak přešla chuť. Nedovedu si moc představit, jak lézt osmičku, když už v cestách za šest nebyly žádné stupy ani chyty. Navíc nebyla nálada na nějaké zkoušení. Protože Baira z té naší aktivity taky nebyla zrovna nadšená (snažila se lézt za náma), tak jsme to zabalili a oklikou přes hrad zamířili k domovu. Těch celkem cca 30 km s lezeckým matrošem na zádech nám dalo docela zabrat, takže večer jsme padli do postele úplně vyřízení.

Druhá plotna - sklon 60 stupňů

Pavlínka marně umravňuje Bairu

Baira nás pozoruje

Nejtěžší cesta Pochlebník

Druhá plotna

Na cestě domů

V neděli raději zaspíme ranní vlak do Lidečka, ale modrá obloha nás nakonec donutí vylézt ven a odjet na Čertovy skály. Čertovky jsou naše oblíbená oblast, supr tvrdý pískovec, lezení většinou v plotnách, ale dá se narazit i na komínek, spárku, žlábek či sokolík. Je zde i několik šutrů s pěknými bouldery.

Skály jsou plné brigádníků z HO Vizovice, kteří upravují terén pod skalami. Rozlézáme se v Kolébce, krásné a dlouhé cestě, kde jsem před lety založil svoji první smyčku. Hned vlevo je Superposlední za 7, tož vzhůru do toho, docela zapeklitý rajbas, trochu adrenalinu, ale pouští to. . . Jdeme na náhorní stranu skal, kde mám vyhlídnutou Ptačí hranu (8+, reálná klasifikace prý 9-). Bohužel se mi nepodařilo vyřešit poslední krok v super boulderu (něco jako Devizový příslib na Kozlovi), navíc je docela zima a skála žere prsty, tak si to nechávám na léto, trochu zaboulderujem a vracíme se zpět na sluneční stranu, vylezeme Maturitu a Zdenyho cestu (20 minut lézt třímetrový komín, to se jen tak nevidí) a jedeme zpátky do Hranic, kde zakončujeme podařený víkend slivovico-jabko-meruňkovou smrští…Ať žije Valašsko!!!

Čerťáky a kácení stromů

Zdenyho cesta - převísek, žlábek, komínek, sokolíček, rajbásek

Nové schody

Čertovky z vlaku

Jabkovice ve vlaku

Svačina ve vlaku