Sardinie na OS

Byly to rychlé tři týdny. Odjížděli jsme tak nějak bez velkých očekávání, ale zvědavi. První dojmy po vylodění byly takové nijaké, ale tyto pocity se rychle rozplynuly v proměnách ostrovní pestré krajiny. Objeli jsme Sardinii z Olbie přes východní pobřeží, jih a západní pobřeží, a země k nám byla přívětivá. Poměrně málo turistů, pusté skály, krásné moře, velmi zajímavé stavby z dávných časů - tzv. nuragy, pozůstatky těžebních komplexů, hliněné vesnice, pusté vesnice, živé vesnice, nekropole, muži všech kategorií postávající v jakoukoliv denní hodinu na ulici pozorujíc co se děje, pestrá krajina intenzivně, ale citlivě obhospodařována farmáři, rallye Sardinia, spaní na volno naprosto bez problémů, všudypřítomné prameny pitné vody, divocí koně na planinách, dobytek, sojky..občas jsem měl pocit, jako bych se znovu ocitl na Novém Zélandu. Nemá cenu to blíže popisovat, prostě podařený výlet...více viz foto, v naprosté většině od Katky z digitálu. Fota z mého snažení snad později.


Nekropole vytesaná ve skále poblíž Thiesi

Pusté těžební zařízení poblíž Iglesias

Nádherný sektor Punte Pilloca u Iglesias, plotny z osmdesátých let a krásně stěnovky. Spaní na perfektním plácku hned pod skalama (pramen, dřevěné lavice, ohniště, polodivoká prasata). Nevýhodou je trochu náročněná cesta autem po nepříliš ideálních cestách. Stín od 3 odpoledne. Asi 70 cest. Má nejoblíbenější navštívená oblast.

Momentka z těžebního komplexu u Fluminimaggiore

Hliněné stavby ve vesnicích u u Samassi (více již brzy na www.smardova.cz)


Parádní lezení poblíž Villacidra, červená žula, slunce dopoledne, krásné zajištěné cesty do 25 metrů dlouhé, stisky, technika nohou. Velmi fajn oblast na jedno odpoledne.

Villacidro

Starodávné pastevecké přístřeší v rezervaci poblíž Sanluri, kde lze v mokřadech stolové hory spatřit i polodivoké koně, které zde kdysi vysadili Féničané. Tyto koně (je jich dnes cca 400) dříve využívali místní farmáři, nyní je to chráněný druh)


Krajina při pohledu ze stanu


Nuragh

Takovouto kopu steaků můžete potkat cestou na skály

Sektor Cuba Magico v Isili, moc přívětivé místo, slunce odpoledne

Isili a sektor Skála filozofů, cca 60 cest, délka 15 metrů, dírky všech možných tvarů a velikostí, cítíte se tam jak v cukrářství

Strohý, o to však zajímavější kostelík


Podobný kostelík uvnitř

napřed jdou koně

pak volové

a nakonec traktory, táhnou alegorické dívčí přívěsy, celkem 100 vozidel...asi nějaká pouť


a další nuragh, červený...fakt zajímavé stavby, stejné ale pokaždé jiné...z doby bronzové, účel buď náboženský či ochranný

Artefakt místní umělkyně Maria Lai

taktéž od ní (je jí 90 let)

Vyšívání koz do betonu opěrných zdí, taktéž od Marie

nádherné skály v místě občasného vodopádu, tolik volných linek...

Skály nad vesnicí Ullasai

Sektor nad Jerzu, skvělé lezení, dlouhé cesty, slunce do 1 odpoledne

Nádraží někde po cestě

Před túrou na nejvyšší horu Sardinie, pohled od stanu

Úprava koňského ohonu, příprava na slavnost

namalovaný barák na baráku...

oni místní vůbec rádi malují na stěny svých příbytků

vesnice

Cala Fuili, krásné koupání a lezecké sektory. Supr stěnky v pozadí.

lezení v jeskyni u Cala Fuili

Cala Luna, lenost na pláži a spousta cest za zády, v pozadí sektor s pěknými plotnami (stín odpoledne). Na pláž se dostanete dvouhodinovou túrou či lodí za 5 eur. Stojí to za to.

racek a moře, fotil stařec

zde na nás útočí v 5 ráno ovce pod vedením dua ovčáckých psů

skály v nad Dorgali, slunce od odpoledne


spousta volných skal v údolí Lanaitto

stěny


a to je konec...díky za pozornost ... a poděkování Kolouchům za mapy, Mrndovi za průvodce a našim za auto!

Lezecké workshopy

Bude obtížné psát o lezení na Sardinii, když jsem strávil hned po příjezdu 2 dny s Asuem v Holštejně a ve Žlebu...z prosluněných vápenců ocitl jsem se v lavinách mechů, hlíny, větví a lokrů, Asu někde nahoře sýpal jak horník po 20 letech na šachtě a celkově to bylo dost zábavné...tož přikládám pár fotek z mobilu...Asu o těch cestách snad napíše více na svém blogu...


jistím Asua v pokusu o průstup Neznámou na Saxifraze, těsně po úspěšném průstupu Ponyexpresem (perfektní cesta!)

Asu však nenalézá směr a nakonec slézá dolů (z tohodle místa směřoval doleva, má se však prý jít doprava do hnusné hniloby....)

další vybranou cestou má být Rallye Safari...po nenalezení směru Asu dolézá Normálkou na Býčí roh (najde někdo Asua na fotce?)...bohužel musím jít za ním, abych vybral jištění. Neskutečný humus. Vše sleduje nevěřícně Kily z cesty...při slanění zjišťujeme, že skoby byly ukryty v koutu vlevo od Normálky, pod mohutnou vrstvou mechu. Posléze ještě vybíháme Pilíř, kde shazuju pytel z minulého léta. Letošní cíl splněn:-)


No a na závěr instruktážní fota Bernyho ukázkového a ladného průstupu spárou Cedule.


Hnusům zdar!