Žleby - poho - stinné království

Nakonec se nám nepodařilo sehnat volné místa na písky a tak jsme zvolili alternativní plán a v sobotu vyjeli na kole do Žlebů (sorry Oline), což je pro extrémně teplé dny ideální varianta. První zastávkou se stal Kateřinský prst, kde operoval starý klasik, lezoucí s jumarem. V levé části se nacházejí těžší a kratší cesty, nová cesta Reperát za 6+/7- je na rozlez docela boj, pak vypotím na OS Záviše (7) a Pavlínka neúspěšně zkouší Nekonečný příběh (8-/8), oproti minulému roku to nějak ztěžklo...Následuje přesun na Saxifrágu, kde si dáváme Jarní cestu, 30 metrů dlouhou "horskou" 7-, je to pěkný zážitek, staré skoby, několik nýtů, solidní odlezy, lokry...Neúspěšně pokouším nastoupit Kamenný déšť (8+) a tak se raději přemisťujeme na Henryovku. Pavlínka dnes nemá moc sil a tak se neúspěšně potrápí v Trubačově cestě (8-/8). Na závěr se odvážím do Koutové (7-), v minulosti jsem se do ní bál nastoupit, horní část je však nově přejištěna a tak to zkouším a po velkém boji úspěšně cvakám slaňovací karabinu. Poctivá spárovo-koutová cesta, tohodle OS si docela považuju... Původní plán jet přespat na Holštejn rušíme vzhledem k možným bouřkám (sorry Stračeno), jedem do Brna a zítra busem na Vaňousy...

Klasik na hraně


Levá část Kateřinského prstu


Týpek neúspšně bojuje v Saxi - skrytý chyt je OS pastí


Nástup Jarní cesty


Týpek pořád bojuje v Saxi a Pavlínka slaňuje


Kout na Henryovce

Čtvrteční Bajerka

Tak jenom stručně a bez fotek. Bajerka poskytuje svou polohou v lese příjemné útočiště v teplých dnech a navíc se tam člověk dostane docela rychle busem, což činí tuto skálu ideální destinací pro kancelářské pracovníky nevlastnící přibližovadlo. Ve čtvrtek jsme tam se Stračenou a Pavlínou strávili intenzivní odpoledne. Nejlepším zážitkem bylo, když týpek lezl Přeříznutou (8) a vycvakl si nohou první jištění, které je dosti vysoko nad hromadou šutrů. Musel jsem k němu dolézt a cvaknout mu to, bo jinak by ho čekal nejištěný nejistý krok bez chytů k dalšímu jištění.

A co jsme lezli:
Pavlínka konečně přelezla Přeříznutou a připsala si tak další krasovou osmičku. Já zdolal Bílou Šipku (supr boulder v cestě za 6+:-), Kolem jeskyní (8-) a Povolávák (lehčí 8+). Na závěr jsme zkusili Mezi Meles (7-), přímou variantu Meles Meles, a byla to překvapivě krásná cesta, kdy spodní část (6+) je těžší jak vrchní část za 7-...
Zkoušel jsem taky Souboj s Vlkem, novou cestu za 8-. No, ten bouder u prvního jištění je docela hard core a připadlo mi to teda těžší jak Povolávák, nějak jsem to sice vymyslel, ale k realizaci už nedošlo...

A k té klasifikaci vše říkající mail od Janise:

nojo,na Bajerce ta klasa jen líta - lehký osmy, těžký šestky, občas něco naopak, stará klasa, nová klasa, Dumpíkova klasa (někdy nevylezu 6+ ale tady za rohem mám přelezený 9a), klasu dávaj lidi, co cestu lezli 1000x, jak se to leze na OS nikoho nezajímá... co nadelame. a pak se pod Poslednim pomnikem od Vlka dozvis tohle:Pánové rozhodující chyty, které mohly uletět jsem předem siknul ( byly dva) takže co dalšího vám upadne je úplně jedno , obtížnost to neměmí, protože já je k životu nepotřebuji . A nezvyšujte klasifikaci, když je to jen 8+ .Zapsal: Vlk, 30.05.2008 10:33:54

Takže tolik k flexibilitě krasove klasy..

Úterní Rudice

Nesnesitelné vedro nás donutilo k úprku do Rudického propadání, kde jsem si po dvou letech znovu vylezl Diretisimu a musím říct, že je to jedna z nej cest v Rudicích. Nejhezčí je ale ta psychadelicky zelená barva, která pokrývá vše okolo a člověk si připadá jako někde v pralese...divoký potok, sýkorky poskakující po smyčkách, proteklé skály, bujná vegetace okolo, všudypřítomná vlhkost...Obhlídli jsme i nové ceste, které jsou navrtány ve stěně nad propadáním a musím uznat, že zde úroveň krasové dekadence dosahuje závratných výšek (v dobrém slova smyslu:-). Bohužel bylo vše proteklé a tak jsme se přesunuli na horní skály, které se v šest již ocitly ve stínu. Janis si připsal 3. přelez Posledního pomníku (8+/9-), já dal dva nadějné pokusy v Šípkovém králi (to pude...), Pavlínka potrénovala Fiestu a pak jsme pili víno, až jsme se ráno probudili a odjeli do Brna.

Chatka v Rudicích


Ranní Rudice

Nedělní Krasování

Poměrně znaven ze sobotního žulování a následného pobytu na Průmyslovce/Alterně jsem se v neděli dopotácel k Bajerově skále. Lezl jsem s týpkem, co tam byl sám...Objevil se i Stračena, po nemoci se snaží dostat do formy.

Bajerka je fakt cool. Klasifikace cest je zajímavá i na Krasové poměry. Například cesta Živoření za 6 je jednou z nejtěžších šestek, co jsem kdy lezl a myslím, že někdo, kdo leze šestky jako své maximum, zde nemá moc šancí...Další šestku, Podzimní, pro jistotu ani nenastoupím bez toho, aniž bych použil strom...Naopak některé osmičky (Stromová, Přeříznutá) jsou docela lehké. Odpytlil jsem staré resty (Hrana - super levitace, Přes Otvor - díky Čerte za radu s patou, Živoření - trošku adrenalinu, super cesta), mrkl na Zloprásk, který nevypadá nějak lákavě, zkusil neúspěšně - chyběl elán - Povolávák (8+) a odvalil se zpět do Brna...

Lucka mi poslala další fota z Rastenfeldu:

Lucka si užívá lezení na prvním v šestkové hraně


Mr. 8a


Můj boj ve Via Chiquita


Pěkná plotnová cesta Gaudimax


Janis v hraně

Romantika v Rastenfeldu

V sobotu jsme se vypravili nach Östereich. Ve složení Dan, Lucka, Zpičená kráva, Homokláda a Mrdka jsme v 7 ráno odjeli do Rastenfeldu, žulové minioblasti 80 km jižně od Znojma (více na http://www.wachauclimbing.net/klettern/ ). Po příjemné cestě jsme již v 10 na skalách a celý den si užíváme samotu, precizní jištění, krásnou žulu a pěkné cesty. Krutá romantika. "Věšáci" nalezli okamžitě do dosud neopakovaného 8a Airwalk, zbytek úderného komanda zdolával lezitelnější cesty. Lezení fakt pěkné, na jeden den ideální.


Ráno v autě


Rakouská preciznost


Pohled při vstupu do oblasti - super cesta Walk of the life, 9-


Červený Karkul


Janis se dolézá v zajímavé cestě Neunundzwanzig, 7+


David ve Walk of the life


Janis v cestě Hasses Pflosta, 6+


Lucka vyvádí krásný kout s názvem Flattermann, klas. 6


Janis v hraně Mir is Wurscht, 8-/8

Sochorská skála

V neděli ráno jsem se probral z pivních mrákot smskou od Haveláče a vyjeli jsme na Sochorskou skálu, kde jsem ještě nikdy nebyl. Co se o ní píše v průvodci?

Jen kousek od malé osady Kutiny je v lese ukryta docela pěkná skála. Vypíná se na levém břehu říčky Libochovky asi půl kilometru od vsi za železničním viaduktem, z něhož je také vidět. Skoro třicetimetrový skalní masiv se zařezává do svahu. Jeho hlavní vrchol je snadno přístupný po pěšinách vedoucích kolem skály. Skála je tvořena poměrně pevnou rulou, ve spárách většinou nenajdete moc zeleně, jen v méně lezených cestách jsou lišejníky. Do cest je nutné vlastní jištění.

Friend a pavučina v cestě Pilíř

Jak se tam dostat

Vlakem do Říkonína a po zelené značce až do Kutin. Tady odbočíte před železničním viaduktem doprava a pokračujete po cestě až za další most, který se před vámi objeví.Tam, kde se cesta potká po pravé straně s chatkami a lesem, je nad námi hledaná skála. Autem se dá dojet do Kutin po silničce z Říkonína a pak stejně jak pěší.

Co jsme lezli

Vylezli jsme si tři cesty. Hlavně Údolka byla moc pěkná, vzdušný štand, dvě délky. Dojem kazily snad jen vlhké mechy. Ve dvě začlo pršet, což jsme v podstatě přivítali a odjeli jsme domů.

Jeden bez druhého - Převislou hrankou (borhák) přímo (borhák) pod převislou plotnu s jemnou spárkou (borhák) a tou přímo nahoru. VI- , Adam Záděra, David Pavlík 15.8 2007

Údolka – Plotnou trochu doleva a zpět (2 jištění, těžké) pod převis (nýt a star. utržený kruh). Převis obcházíme zprava do černých plotniček a zpět ke stanovišti ve středu údolní stěny. Přes převis (borhák, těžké) přímo vzhůru k plotně (borhák) tou pod vrcholovou hlavu (jištění) a na vrchol V+

Pilíř – Nástup levou stranou údolní stěny prostřední věže pod převisek (jištění). Překrok doprava za hranu a vzhůru pilířem na vrchol. IV

Klasik míří do skal

Výhled z vrcholu

Údolní stěna

Haveláč nastupuje do Pilíře

Haveláč hledá jištění v Pilíři

Krasová desítka

Hm, forma je zřejmě v nedohlednu. A Vaňousy nejsou ideálním terénem pro překonávání limitů. Za celý den pouze Přes ten les. David koupil BMW. Lehké cesty vlhké. Marné pokusy v Porodním asistentovi na prvním, nadějné na druhém...psychika...Mráza boulderuje a padá z pěti metrů mimo bouldermatku, týpek 3 x padá na konci Divočiny (12m?). To dáš! Moment? Nee. Krucifix David. Pivo...


Nové cesty od Quída, Krucifix vlevo


Mráza


Vaňousy


Mr. Těším se na další pivo


Finální Rosnička

Vaňousy

I přes následky sobotního večírku, celkové únavě a naraženým žebrům (dík Janis! :-) se s Davidem a děvčaty ocitáme v neděli odpoledne v Holštejně na Vaňousech. Holky se sluní, David vyleze na pohodu Sloní pilíř (9) a já Deli, krásnou lokrově mechovou cestu za 5+...Pilíř vypadá docela lezitelně, příště bych to mohl zkusit...




David nastupuje do Menzes


Borec zkouší Sloní pilíř


Deli, lahůdka v jinak kompaktní stěně


Týpek v Momentu

Deprese

Baira


skvělý auto...

Jsme v Krasu a je zima i vedro, kluci se potí v Depresi, já s Luckou oblézáme lehčí cesty. Po páteční práci se sbíječkou jsem unaven...


David leze Depresi, Janis taky


Janis zkouší Cestu Bílých

Rozhodujeme se pro pivní terapii, dáme škopka ve Sloupu a přesunujem se do Holštejna do hospody. Vše končí v Alterně...


Pilsner forever v Holštejně

Úderné komando Rudý květen

David s Luckou si pořídili auto se střešním okýnkem!!!

Ve středu odpoledne bez problémů dojíždíme kam jinam než do Rudic. Jsme tam sami, lezci využívají svátky a mizí z Krasu. Nám se daří - Janis překonává syndrom posledního kroku a přelézá těžší variantu Amnesty International (9), Čert konečně vojebe Šipkovou Růženku pomocí nové prstové sekvence, David vyběhne Anarchii a já na třetí pokus vylezu Amnesty International (dle průvodce 9-/9, mě se to ale zdá lehčí, max 9-). Pak si snížíme seběvědomí na Vosolsobě (8-) a valíme na Rosničku na pivo.

Ráno vyjíždíme na Osvětimanky, kde přelézáme co se dá, ukáže se i Haveláč s Evou. Čerta s Pavlínkou řádně potrápí Osvětimanské Blues. Přelézáme s Davidem Kantu, dle průvodce 9-, ale je to podezřele lehké...Nejhezčí cestou zdá se mi Sbohem, lady D. na Osvětimanskou jehlu. Malebný den nepokazí ani to, že nám David odmítá zastavit na nákup lahváčů...

Pavlínka padá pod prvním


Osvětimanské blues


Osvětimanské blues


Čert rád padá do bab


Čertova ruka