Macocha a Rudice

Macocha

Och. V to jsem letos ani nedoufal. Stará cesta z roku 1944 od pana Plška (Vršek Macochy, klasifikace 7 či VA1) je po svém přejištění naprosto luxusní záležitostí. Tomáš domluvil povolení u Weissera (dík), sám však nakonec nemohl...Já celý týden sháněl spolulezce a nakonec jsme utvořili úderné družstvo s Haveláčem a Evou. Haveláč lezl tuhle cestu naposledy před 25 lety!

Celou cestu do Krasu mrholilo, takže to vypadalo dost bledě. Přece jenom jsme se však šli aspoň dotknout skály (no šli, nástup je v mokru dost o držku, takže jsme do jeskyňky tak nějak proslaňovali přes stromy) a ta byla SUCHÁ. Takže vzhůru do toho. První délka je traverz ke smrku, částečně po skále a částečně v mechu...žádná sláva, ale na rozhýbání a posbírání mincí z můstku dobrý. Štand u stromu a začíná lezení. Červená skála, nové borháky. Zpěv ze dna Macochy. Krásná expozice. Zajímavý kout a dolez po dunivém pilířku ke štandu. Haveláč dolézá za mnou a já se hned pouštím do nejtěžší délky. Luxusně zajištěný, ale lezecky těžký traverz kolem Ježíše mi dal hafo zabrat, dokonce jsem i trochu skákal do madla:-), ale pustilo to...pak leze Eva k Haveláčovi, Haveláč to vyhákuje ke mě a já vyvedu poslední rozbitou koutovou délku přes vrcholovou knížku na turistickou plošinu za focení blesků...Děcka za mnou postupně dolézají na vršek...Naprosto dokonalá cesta. Lezli jsme asi 3 hodiny.

V téhle stěně to vede

Eva na startu

Haveláč buduje 1. štand

Haveláč dolézá ke druhému štandu

a sbírá mince

Konečně lezení


Nejtěžší délka

Ježíš

a Haveláč

Haveláč měl vždy úspěchy u žen

Závěrečná délka

Rudice

A v neděli jsme jeli ve stejné sestavě do Rudic, děcka zajímalo, jak to vypadá v tom amfiteátru...S Evou jsme vylezli Smyčku a Agregátor (nějak to ztěžklo:-) a já pak zkusil novou cestu od Weissera v pravé stěně, název Náhradní program. Moc pěkná, silovější dlouhá cesta cca za 7+/8- No spadl jsem až nad 7. borhákem, škoda.

Klíčové místo Agregátora

Nástup Smyčky

Závěrečný převísek Smyčky

Nástup Náhradního programu

Fakt pěkná linka

2. Bad Ass Boulder Session

A je to tady!!! Jeden z vrcholů letošní sezóny se blíží!!! Trénujte, posilujte, popíjejte, přijďte, lezte, jezte, popíjejte, milujte se. Hore zdar

Amfiteátr - průvodce

Zkusil jsem ty cesty v Amfiteátru nějak sesumarízovat, výsledek posílam na Lezce i s nějakýma fotama a více informacema. Tady na blog dávám pouze holé info s cílem uspokojit ty nedočkavé...

Přístup

Přímo po stezce (vlevo od stěny Vedle propadání) vedoucí nad Rudické propadání, po pravé straně mineme stěnu s projekty a ocitneme se v přírodním amfiteátru (příchod je možný i seshora po louce z vesnice).

Cesty

Celkem se v Amfiteátru nachází 9 cest plus 9 „projektů“ či volných směrů (+ další projekty na okolních stěnách). I přes toto malé množství si můžete vybrat mezi cestami technickými, silovými, morálovými i boulderovými. Amfiteátr lze rozdělit na Plotnu a Zadní stěnu, netřeba ani náčrt, na místě je to docela zřetelné. Do cest v Plotně se nastupuje jakoby v jeskyni, kterou je pro přístup k Zadní stěně nutné dále prolézt kolem nástupu cesty Jako Jed. K cestám číslo 7 až 12 (dle nákresu níže v textu) je nutno vystoupat ještě dále do vyššího podlaží.

A nyní popis cest v Amfiteátru a komentář k nim.

Plotna
(popis cest zleva doprava, náčrt jsem nedělal, bo mi to nešlo vyfotit celé a kreslit neumím)

1. ???
Úplně vlevo za hranou Plotny je smyčka a pak borhák již v plotně, více informací nemám.

2. Protažený obličej 7-, M. Foltánek a P. Lazar, 2008
Delikátní plotnové lezení, podobné jako v Sto roků samoty, spíš těžší jak 7-, nahoře to svádí lézt doleva. Měděné borháky.

3. Projekt
Borháky v plotně, vypadá to těžce.

4. Sto roků samoty 7+/8-, J. Mrnuštík a M. Jedlička, 2008
Krásné plotnové lezení, možná lehčí jak udávaná klasifikace. Kluci tuhle cestu doslova vyrvali mechu. Nástup dole z jeskyně bez odšlapu. Cesta vede přes 4 bh k erární smyčce a od ní vpravo přes jeden bh do řetězu.

5. ???
Smyčka ve skále

6. ???
Smyčka ve skále


Zadní stěna
(popis cest zleva doprava)

K cestám 7-12 je nutné prolézt jeskyní kolem cesty Jako Jed a Dekadentní a přes mechovou skalku přelézt na plošinu do dalšího poschodí)

7. Volný projekt
Mechový kout s pracovním názvem Jan Puš, klasifikace cca 3-4.

8. Žandova 7+, M. Žanda, 20.století, přejistil Vlk 2008
Nastupuje se hranou doprava ubíhajícího koutu (trošku morálově, nutné se i trochu hrabat listím) a pak přes tři borháky a závěrečnou převislou spáru ke slanění. Spára je dost silová a moc dobře se nedrží, připadá mi to těžší jak 7+.

9. Volný projekt
Narovnání nástupu cesty Žandova stěnkou, docela těžké .

10. Agregátor 7-, J. Straka a P. Pokorný, 2008
Kříží zprava Žandovu, nástup sokolíkem přes stříbrný borhák (výše se hodí smyčky), přes první borhák Žandovy doleva k erární smyčce a bez odšlapu ke slanění.

11. Smyčka 6+/7-, původně V A1, přejistil Vlk 2008
Krásná cesta s dvěma těžšími místy, nástup doprava ubíhajícím sokolíkem přes dva borháky a pak po dobrých chytech k zajímavému převísku.

12. Smích biskupů 6+, T. Katrňák, F. Kirchner, M. Karafiát, říjen 2008
Nástup stěnou vpravo od cesty Smyčka, s kterou jsou první dvě jištění společná. Biskupové poté kříží Smyčku doleva přes převísek s přešahem na hranu. Pěkná cesta s dvěma těžšími místy.

13. Jako Jed 7+, P. Kubík a R. Bedan, 2005

Velmi jedovatá cesta, která začíná dole v jeskyni a napojuje se do Smyčky. Podle mého názoru těžší jak 7+. Cvakání prvního je docela zajímavé, případný pád by zřejmě znamenal přeměnu lezce ve speleologa.

Cesty 14 - 18 začínají v "mezipatře" vpravo od cesty Jako Jed.

14. ???
Nová červená smyčka ve staré skobě. Víc nevím.

15. Volný projekt
Vlevo od cesty Dekadentní je možné udělat ještě jednu cestu

16. Dekadentní 9, J. Šálek, 2008
Nejtěžší cesta v amfiteátru, sice pouze pár kroků, ale zato dost výživných po velmi špatných stupech a malých chytech.

17. Chuck Norris 7+, J.Šálek a V. Wolf, 2008
Krátké a úderné, stejný slaňák jako Dekadentní, věnováno neúnavnému přispěvateli do zdejších diskusí, Tah-sha-tungovi. Police vpravo překvapivě moc nebere. Nástup z kamene (cvaká se z něj první jištění)

18. Projekt
cesta z dílny Vlka ubíhající vpravo od Chucka Norrise

Dalších několik projektů je vyborhákováno i na věžičce pod Masivem (Vlkův kobercový nálet?).

Rudicím zdar!

Rudický amfiteátr

Podnikli jsme s Janisem rychlý výpad do Rudic. Z ranní mlhy se vyhouplo slunečné odpoledne, takže jsme si pochvalovali ideální timing. Rudické mikroklima však má jiná pravidla a tak byly skály Nad propadáním úplně a slizce vlhké. Kluci tam zrovna dodělávali cestu Smích biskupů, my jsme si šli zalézt nahoru na palouk. Jelikož tam máme skoro všechny lezitelné cesty přelezené, tak jsme tam jen tak něco lezli a v podvečer sešli zas Nad Propadání, kde jsme přelezli Smích Biskupů, pěknou novou cestu, i když bylo dost mokro a mě to moc nešlo. Zkusil jsem na top rope narovnání Žandy, ale je to dost těžké a bylo hrozně mokro...chtělo by to tam dát jeden borhák.

Je to super, jak z Amfiteátru vznikl zajímavý lezecký sektor, který je pro sedmičkáře dokonalým hřištěm, zvláště v parném létě. Plotny, převislé spáry, sklopené chyty, bouldry, stěnové lezení, sokolíky, dobrý stupeň dekadentnosti. Těžko ale předvídat, zda tam budou lezci (kromě několika krasových magorů) chodit a jestli to celé dřív nebo později nezaroste mechem...

Kůň

Kůň v Pustém Žlebu...podzimní destinace, lezeme Policejní a Novou Policejní...pro mě krásné cety, pro Katku už tak moc ne...ideální na podzimní slunný den, odpoledne je stěna celá na slunci a v jeskyni je vedro...

Pustý Žleb seshora

Policejní - klasika, tahle cesta se mě moc líbí, dá se parádně dojistit smyčkama, vadou na kráse jsou turisté se svými "ob-divnými" komentáři. Nechápu, jak to Pavlína mohla v zimě vyvést na prvním...na 4- je to solidní lezení...Druhá jeskynní délka dělá z téhle cesty krasovou delikatesu.

Nová Policejní (6+) - supr lezení, nikde žádný maglajz, krásný OS, k jistění se nabízí několik skob různé kvality a jeden nýt. Vlastní jištění zbytečné. Trochu jsem se v tom trápil...třepající se noha, natékající ruka, občas se něco hýbe, vzdálenost od druhého jištění ke třetímu je docela značná (zemovka...), chce to jít trochu zprava... no zpod helmy mi tekly čůrky potu...nevím jak by se to líbilo šestkovým lezcům...

Podzim se vším všudy

Před chvílí jsem zaparkoval v Židenicích, ujeto 600 km, pod předním sedadlem Toyoty jsem objevil plnou petku ryzlinku, takže pln dojmů a inspirován vínem, píši další kapitolu tohoto blogu...Jaký byl víkend? Podzimní počasí, mlhy, mrholení, mokré rajbasy, kruté nachlazení, zákaz lezení na Prachově, barvy všech barev, fůze HO Tesla s HO Starobrno, krásné lezení a super výlet, inspirace na další sezónu, nevídaná romantika a mnoho dalších zážitků...

V sobotu jsme se probudili v mlze u jezírka na (v) Prachově, 13 lidí natěšených na lezení v kolébce pískovcového lezení...bohužel skály byly navlhlé a tak jsme odjeli na Malou Skálu, kde většina vyrazila na Panťák a já s Katkou na Suché skály. Pro Katku to bylo první setkání s pískem a dopadlo to dobře:-). Já překonal svou averzi k Suškám, našli jsme si dvě nádherné snadnější cesty a dosyta si užili pohodu, slunce a krásné lezení. Jako první nám padla do oka Sluneční cesta na Bílou věž, spárová šestka od Čihuly, 30 metrů s jedním kruhem, slunce, spoustu smyček, hodí se bambuláče, nádherné lezení...nahoře jsme si užili teplo, výhledy a pokračovali dále. Naším cílem stala se Fotogenická cesta, jedna z nejpopulárnějších tras místních skal. Při západu slunce jsme si tuto přenádhernou linii užili (zvláště nástup Malou plotnou je božský) naprosto dosyta...úžasné...

Večer se těšíme na nedělní lezení v Prachově, v plánu Mnich, Jehla, Obelisk, Táborská, cesta Elegantní atd...se vzrůstající konzumací alkoholu jsou všichni smělejší...Ráno nás však budí mrholení a tak se rozhodujeme pro návštevu Příhraz a Drábských Světniček, kde si dáme 15 km výlet po skalách v podzimní atmosféře, občas to někdo zpestří boulderingem, přeskokem atd...příští rok je Český ráj jasnou dovolenkovou destinací...

Suché skály

Sluneční cesta

Snídaně na Turisťárně

Obraz na Suškách

Pro srovnání, obraz V. Boudníka (http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Boudník)

Příhrazy a Drábské Světničky

Archiklenot v Příhrazech na vstupu do skal

To jsme potkali jako první

Neznámý klasik vysvětluje mladým spáru

mezitím Hary ochutnává nádherný kout

a děvčata mají šanci obdivovat hrdinství mužů

Takže i přesto, že jsme si až tak moc nezalezli ( i když kluci dali na Panťáku VIIIc OS a IX c TR), to byl supr víkend, já se ujistil v tom, že písky jsou pořád úžasné a příští sezónu do toho půjdu...a Katku to taky chytlo!

Prachov

Pátek - za chvíli vyrážíme na Prachov. Na opravdové písky, po dlouhé době (od května)...jsem zvědav a těším se. Polezeme s Katku lehké cesty a nebudu se bát...haha. Složení - HO Tesla + HO Starobrno.

Btw. - nový průvodce Prachova je moc pěkný. A v Hudy prodávají dobré kevlarky.

Pro začátek tematická báseň Jana Puše o úskalích pískovcového lezení a obálka nejstaršího průvodce na Prachov

Když jsem vězel v hloubce spáry

jedné cesty prastaré

přistálo mi znenadání

ptačí hovno na mé skráni

jenom jednou, víckrát ne.

Toť znamení černý ptáku,

že mi sereš na mou hlavu?

Nevěřím ti, že nemohu

pusť mi vzhůru havrane.

Však havran děl jen, víckrát ne.

Založil jsem žábu, nakop nohu

pomodlil k milosrdnému bohu

Když v tom koukl z poza rohu

pták co mne navždy uhrane

zůstanu tam trčet v spáře,

nevrátím se, víckrát ne…

Krásná neděle v přírodě

Nalákáni Čajdou, jeho mladistvým elánem, a příslibem romantiky v chladném přítmí bukových lesů u Osvětiman, vydali jsme se s Janisem, Téčkem, Terez a Katkou na zakrnělé pískovce chřibské. A výprava to byla nadmíru úspěšná. Téčko tvrdil notu svou pohodovostí, Janis nic nevylezl, Terez asi mrzla, Katka bojovala v teniskách a pak se objevili Čajda, Liškut a Rada a začala zábava...

Ivan Hlinka (9-)

Navnaděni záznamem přelezu (http://www.climbers-uh.net/videoklipy.htm ), bylo naším hlavním nedělním lezeckým cílem přelezení této cesty. Přelez Kuby Nováka nabízí totiž esenci lezecké elegance a láká tak k přelezení této krátké vydatné linky vpravo od Pulp Fiction. Cesta je kromě lezce atraktivní i pro obecenstvo, o zajímavé pády z důvodu obtížného cvakání druhého borháku totiž není nouze...např. Čajdovi se povedla dát zemovka při pokusu necvakat druhé jištění...a zábavných pádů bylo více...nakonec se to povedlo přelézt Davidovi a mně. Myslím, že na Chřiby je to poctivá 9-.

Dunivá Kateřina (8)

Hahahahahahahaha, super mega mantl, úspěšný pouze David, je to dobrý lezec! Později bude následovat i film plný zoufalství, temné dekance, intelektuálních kvalit a šukacích výlezů. Překoná slávu Slépova filmu? Titaniku?

Tajemství Velkého Vonta (9-)

Zatímco jsme se bavili s Kateřinou, zkusili jsme poměrně úspěšně i vedlejší cestu, velmi lehkou 9-, přelezl to David a já, na víc přelezů nebyl už čas...V kontextu ostatních cest je to max. 8+, ale moc pěkná cesta.

Tahle neděle byla opravdu super...a piva ve Špinavci též, a vůbec, to celé s kamarády a kamarádkami v přírodě, bavit se vzlínáním na kameny atd...kurva, tak má vypadat neděle...a možná i třídenní pití plzeňského piva je tou správnou přípravou, stejně jako zabíjení pstruhů a jiné kratochvíle. Hlavně žádné shyby!!! Don´t work, just climb!!!!

A pár fotek: