Palstorp

Poslední lezení ve Švédsku se neslo ve znamení zmaru. Kluci mě nalákali do oblasti Palstorp, což je mikro oblast s 20 cestama, které vedou v převislé břidlicožulo desce. Vše je mírně až více oslizlé a koncentrace komárů a much převyšuje mockrát počet metafor v Čajových textech. Navíc většina cest začíná pro mě nelezitelným boulderem...Pod skalou nás čekal Andreas, kterému se poměrně nepochopitelně podařilo spadnout po patách na zem od 3. jištění. Krásný začátek lezení. Tak jsme ho odtransportovali do auta, já pak vylezl 2 jakési cesty a raději jsem utekl do vod blízkého jezera... Dobrou zprávou je, že borec si nic nezlomil, ale i tak se mu nožka pěkně vybarvila. Na stránkách zde si můžete poslechnout ukázky Andreasových hudebních kompozic - borec skládal hudbu pro vícero známých lezeckých filmů a myslím, že se objeví také ve filmu The Change.

 

Solvik

V malebné krajině u městečka Björsäter, hodinu jízdy jihovýchodně od Linköpingu, se nachází nádherná červená žulová stěna Solvik, vysoká až 25 metrů, která v odpoledním stínu nabízí lezcům pořádnou porci solidního lezení. Nejlehčí kousky představují 4 cesty za 6c, pak už to skáče strmě vzhůru a stupnice se zastaví až na 8c. Je zde i pár tradičních cest, nejtěžší v obtížnosti 7c+ (25 metrů mikrospárky kompletně po vlastním!). Jelikož svět je malý, lezl jsem s Andreasem, který jistil v pár cestách v Norsku A. Ondru, který tady má neuvěřitelný kredit...

Jsem fakt rád, že jsem zde byl, protože to bylo zatím nejlepší lezení ve Švédsku a podle místních je to jedna z významných oblastí celé země. Průvodce a info o oblasti možno nalézt zde a zde.

Daniel v cestě Akapella (7b+), nádherné lezení

celá stěna je mírně převislá

místní lezkyně v cestě Tröttkeps (6c+)

nádherný Ali Baba (6c)

jedno z klíčových míst v cestě Akapella

a na závěr koupání v jezeru Risten

Ageljsön

V sobotu jsem měl to štěstí a podařilo se mi sehnat spolulezce s lanem, takže jsme vyrazili do oblasti Ageljsön, která se nachází několik km severozápadně od Norrköpingu. Prý jedna z nej oblastí ve Švédsku. Žulové stěnky a stěny jsou rozházeny v borovicových lesích na břehu jezera Ageljsön, dá se zde krásně kempovat, koupat se, rybařit, jezdit na lodi, opalovat (ano Petříčku, byly zde opalovací týmy!) a samozřejmě lézt. Lezení je již klasicky různorodé - od tradičních spár kompletně po vlastním jištění až po sportovní stěnovky, v zimě i v létě. Spolulezec Jonatán s lezením teprve začíná, takže jsme měli k dispozici pouze 7 expresek, ale naštěstí měl pár smyček, takže jsem mu mohl předvést český styl:-). I tak jsme byli nedostatkem materiálu trošku omezeni, ale na jeden den lezení to nehrálo moc velkou roli. Celkem je v oblasti přes 200 cest, většínou kratších, kolem 15m, ale hlavní stěna má 40 metrů a vedou v ní krásné klasiky i několik sportovek. Část průvodce je možno nalézt zde

Sektor Lila berget je nejblíže parkovišti a hned u vody, ideální pro děti

The Nose - lokalita pro DWS

hrana Vagen till Asgarn nebyla ideální rozlezovkou - poměrne náročné lezení na hraně neustále na hraně pádu

hlavní stěna - Stora berget

Stora berget a místní lezec v klasice za 5

krásné jezero Ageljsön

obálka průvodce po místních oblastech

v zimě na běžkách či bruslích pod jeden ze sektorů. v létě na lodi

leze se tady i na ledu

the Nose v zimě

Knutby III

Pomalu se můj pobyt zde krátí, zatímco dny se stále prodlužují...jednu z posledních návštěv Knutby provází lenost. Navíc zapomenem vodu, tak musíme pít pivo, co Vlado pořídil na grilování...tak alespoň vyrobíme dva nové boudlery, opravdové perly plné mechu a dunivých chytů...

na rozlez zapomenutý Ryggen, Mad Hooker

konečně "normální" pivo

POKus v 6C

červená linie - Vlad's Arete (6A), žlutá linka - Pok's Chimney (6A)

tahle hrana je monstrózní, cca 6 metrů, obtížnost 6B, vypadá to těžké ve výlezu...opět si netroufám:-)

Kjugekull

Na prodloužený víkend hlásili jak jinak než krásné počasí a tak jsme se rozhodli vyrazit daleko na jih, neb jsem měl v plánu trošku prozkoumat velkou boulderovou oblast Kjugekull. Bližší info lze nalézt zde  a článek na lezci  zde

tam někde to je...foceno z kajaku z jezera Ivosjen

No ale počasí bylo až tak krásné, že na nějaké žulové šutry nebylo moc nálady a raději jsme jeli omrknout blízký národní park Stenshuvud (starobylý les na pobřeží Baltu, krásné prázdné pláže). No a jelikož počasí než na žulu bylo opravdu spíše na písek, tak jsme se odpoledne posunuli ještě kousek dál, do další přírodní rezervace, tentokráte dunové - Sandhammaren.Takže pokud pojedete boulderovat do Kjugekullu, tak tohle jsou super tipy na rest day:-). 

výhled z vršku Stenshuvud

staré stromu v lese

a super pláže, aji koupat se dalo

Sandhammaren

 Po cestě od moře jsme neodolali a jelikož celá oblast se nachází cca 5 km od Ivo kempu (na ostrově Ivosjen), kde jsme se ubytovali (taktéž možno doporučit - přívoz na ostrov je zdarma a kemp je fajn, přímo u vody), tak jsme tam přece jen zajeli. Ale po 20 minutách nás vyhnala hejna komárů...takže jen letmé dojmy - petrohradská žula, obrovské kameny, krásné prostředí, ideální doba návštěvy asi podzim či jaro, repelent s sebou...

trajekt na ostrov - jezdí denně co 20 minut, 24 hodin

moc tady lidi nestanují, takže prostranství pro stany zaručují soukromí

Kjugekull

Kjugekull

Bistaberget

Čtvrteční státní svátek jsme s Vladem a několika dalšími místními lezci využili k výjezdu do 120 km vzdálené oblasti Bistaberget. Jedná se klasicky o žulu a charakterizoval bych to jako takové místní Čertovy skály. Podobná výška i délka, exponované na jih, dost ploten a občas spára. Jsou zde i cesty za 8a. Líbilo se mi, jak zde vedle sebe existují sportovní a tradiční cesty, některé cesty jsou dokonce namíchané z obojího, takže těžší půlka je po nýtech a pak je třeba 10 metrů spárky po vlastním. Pár jsem si jich zkusil a bylo to moc fajn... počasí jak ve Francii, na skalách 10 lidí, Vlado vytáhl své první 6b a první tradiční cestu, takže na to, že leze 9 měsíců, solidní výkon. S odřenými prsty a prohřátými těly jsme se pak spokojeně vrátili zpět do Linkopingu... více info o oblasti je zde

velmi pohodlný přístup ke skalám

5b na rozlez

moc pěkné 6b+ Anarchist, super spára

Vlado v podivné pětce

obálka průvodce po místních oblastech

polotradiční 6b

lezu Anarchistu

Knutby II

Další popracovní výpad do Knutby s Vladem. Už se tam docela vyznám, takže si parádně zalezeme. Vzhledem k tomu, že je zde světlo až skoro do 23 hodin, tak podvečerní lezení je dost v pohodě. Šárka by se tady asi kvůli tomu odrovnala:-). Psal mi Mauglí z Norska, jestli je tady taky nějak podezřele přísná klasa...no je to tady jaksi posunuté zřejmě, ale ono to je vlastně jedno. Ve čtvrtek je tady státní svátek, tak pokud vyjde počasí, zkusím i blízkou oblast Grebo na lezení s lanem a o víkendu snad s Belmou navštívíme boulderovou oblast Kjugekull na jihu - takže více příští týden.

konečně 6A

spárová 5+

plotýnka na rozlez

Vlado v pětce

žíla