Když Odyseus utekl od nymfy Kalypso, povedlo se mu doplavat na ostrov Scheria, kde žili Fajákové. Borec měl docela štěstí, tento přátelský národ byl proslulý blaženým životem a navíc se ho ujala Nausikaá, dcera fajáckého krále Alkinoa a jeho manželky a sestry Arete (!). Nausikaá byla tak krásná, že se Odyseus nejprve domníval, že se mu zjevila bohyně...
 |
| Nausikaá a služky na obraze Johna Flaxmana z roku 1810 |
Kromě toho, že se Nausikaá později provdala za Odyseova syna Telemacha, stala se také inspirací pro mého žlebského bratra Asua. Ten při svém osamoceném průstupu křovinami Starých rorejsů (cesta z roku 1963 pánů Hýsek, Pípal, Sýkora, Pavelka, Zrnéčko) uzřel linii volnou a lákavou jako náruč této svůdné Řekyně. Nebylo tedy těžké nalákat mne k tomu, abych ho doprovázel na rande, kde jsme chtěli krasavici poznat blíže. A podvečerní letní schůzka byla vydařená. Asu se nesnažil dívku ohromit stříbrnými kroužky a jinými moderními šperky, nýbrž ji různě omotával provázky a dráždil hejblátky. Občas se u toho škádlivě zasmála a její kamenitý smích padal do doliny pod námi. Dokonce nám na chvíli umožnila spočinout v jeskyňce, kde jsme popili trochu pramenité vody. Poté, co nás ujistila, že se ráda potká i s dalšími lezci, jsme se vřele rozloučili a zanechali ji na svém místě, přesně tak, jak jsme ji na skále našli...
 |
| Pohled z lanovky na boční stěnu Masivu u Punkevní jeskyně. Nutno říct, že průvodce zde příliš neodráží skutečnost... |
 |
| Asu v traverzu do Starých rorejsů, klasická Francie:-) |
 |
| A zde již Staří rorejsi...pilu s sebou |
 |
| A pohled ze Starých rorejsů vzhůru vytouženým směrem |
 |
| škádlení provázky |
 |
| Pár metrů před klíčovým místem...překvapivě parádní lezení po dírách v pevné skále |
 |
| a po docela dlouhé šichtě se konečně ocitáme v jeskyňce, kde lze udělat parádní štand a nabrat sílu na pár posledních kroků. Během pár dní zde bude i stěnová knížka. |
 |
| Výlez z jeskyňky |
 |
| a nákres - Nausiké (červeně) se odpojuje od Starých rorejsů v místě jasného štandu pod vhloubením. Několik metrů vlevo vede Mauglího cesta, která není uvedena v průvodci. |
A co k prvovýstupu říká jeho autor, Mistr Asu:
Nausiké je linka, která tě sama vede. Svou přirozeností a logikou ti dopřeje se
zajistit tak, abys ses nezkaličil. Navíc díky parádní atypické struktuře
skály si vše užiješ ve stěně, kde bys to nikdy nečekal. Štand v
jeskyňce jen dokresluje genialitu cesty, co víc si přát? Za sebe to
vnímám jako vrchol svého tvůrčího snažení, protože na skalkách u
nás na Moravě už pro podobné linky v tomto duchu prostor není. Jen
doufám, že tato část stěny se vyhne nějakým větším borhákovým náletům.
Kus vlevo je např. cesta od Mauglího, která nebyla publikována v
průvodcích a která je vedena dost v podobném duchu, v sice položených,
ale hladkých plotnách. Řek bych, že je to z jedno mála míst u Brna (spolu s
Pálavou), kde si člověk užije alpinismu.
A co si tedy vzít na rande a co od toho očekávat?
- hafo smyček do hodin, nějaké malinké friendy, dost bodly abalaky. Délka kolem 40m. Dolez do štandovací jeskyňky je poměrně lechtivý, skála zde není nejpevnější a jištění je již trošku níže. Jinak pěkné lezení, které by se mohlo v jednom úseku blížit k sedmému stupni UIAA. Asu do toho naburácel odspoda na OS, vše jištěno pouze vlastním jištěním.Byl jsem rád u toho...
