Holštejn

Neděli jsme strávili odháněním komárů v Holštejně. Janis v průběhu dne zkoušel Krucifix (8+/9-), bohužel neúspěšně. Mě tahle lištová boulder cesta vůbec nesedí...Nad Holštejnskou jeskyní jsme "objevili" Maskovanou Juditu, krásný a přejištěný šestkový kout (celý víkend byl tak nějak ve znamení koutů), ve kterém lezec narazí i na prehistorické kousky jištění. Pak ještě pěkná Maria Blizzard (8-), kterou jsem bohužel nedal na OS a na dolez vypečená sedma a fazole...
Dle vyjádření Vlka jsou ty cesty vlevo od Michalovi tyto (takže ta naše poslední cesta byla Čtvrteční spára za 7, což sedí) :
Honzova je jasná, hned vlevo je Vojížděč - začíná hladkou stěnkou, pak je Čtvrteční - přímo nahoru, vlevo od ní začína Discovery, která v polovinš kříží Čtvrteční a jde stále doprava na polici a zněj nahoru pravým vhloubením. Z police v polovině ( vpravo od Čtvrteční )hladkou stěnkou přes jeden borhák ke stejnému slaňáku jako Čtvrteční vede Challanger cca za 7 a když z Discovery odbočíš doleva těsně před tím než se kříží se Čtvrteční a jdeš přes asi dva borháky po malých tak to je Atlantis cca za 7+ ( ale někteří říkali, že jim to přijde těžší ) a poslední cesta úplně vlevo je Sbohem armádo za cca 7-.


Janis, mech a Krucifix před klíčovou pasáží


Pavlínka v Maskované Juditě


Pohled zpod klíčového bodu Judity


Stará skoba se hodí


Zbytky praštandu


Pavlínka a nástup Marie Blizzard


Úvodní pasáž vypečené Čtvrteční spáry


Lístky do Krasu za tento týden

Žleby - poho - stinné království

Nakonec se nám nepodařilo sehnat volné místa na písky a tak jsme zvolili alternativní plán a v sobotu vyjeli na kole do Žlebů (sorry Oline), což je pro extrémně teplé dny ideální varianta. První zastávkou se stal Kateřinský prst, kde operoval starý klasik, lezoucí s jumarem. V levé části se nacházejí těžší a kratší cesty, nová cesta Reperát za 6+/7- je na rozlez docela boj, pak vypotím na OS Záviše (7) a Pavlínka neúspěšně zkouší Nekonečný příběh (8-/8), oproti minulému roku to nějak ztěžklo...Následuje přesun na Saxifrágu, kde si dáváme Jarní cestu, 30 metrů dlouhou "horskou" 7-, je to pěkný zážitek, staré skoby, několik nýtů, solidní odlezy, lokry...Neúspěšně pokouším nastoupit Kamenný déšť (8+) a tak se raději přemisťujeme na Henryovku. Pavlínka dnes nemá moc sil a tak se neúspěšně potrápí v Trubačově cestě (8-/8). Na závěr se odvážím do Koutové (7-), v minulosti jsem se do ní bál nastoupit, horní část je však nově přejištěna a tak to zkouším a po velkém boji úspěšně cvakám slaňovací karabinu. Poctivá spárovo-koutová cesta, tohodle OS si docela považuju... Původní plán jet přespat na Holštejn rušíme vzhledem k možným bouřkám (sorry Stračeno), jedem do Brna a zítra busem na Vaňousy...


Klasik na hraně


Levá část Kateřinského prstu


Týpek neúspšně bojuje v Saxi - skrytý chyt je OS pastí


Nástup Jarní cesty


Týpek pořád bojuje v Saxi a Pavlínka slaňuje


Kout na Henryovce

Čtvrteční Bajerka

Tak jenom stručně a bez fotek. Bajerka poskytuje svou polohou v lese příjemné útočiště v teplých dnech a navíc se tam člověk dostane docela rychle busem, což činí tuto skálu ideální destinací pro kancelářské pracovníky nevlastnící přibližovadlo. Ve čtvrtek jsme tam se Stračenou a Pavlínou strávili intenzivní odpoledne. Nejlepším zážitkem bylo, když týpek lezl Přeříznutou (8) a vycvakl si nohou první jištění, které je dosti vysoko nad hromadou šutrů. Musel jsem k němu dolézt a cvaknout mu to, bo jinak by ho čekal nejištěný nejistý krok bez chytů k dalšímu jištění.

A co jsme lezli:
Pavlínka konečně přelezla Přeříznutou a připsala si tak další krasovou osmičku. Já zdolal Bílou Šipku (supr boulder v cestě za 6+:-), Kolem jeskyní (8-) a Povolávák (lehčí 8+). Na závěr jsme zkusili Mezi Meles (7-), přímou variantu Meles Meles, a byla to překvapivě krásná cesta, kdy spodní část (6+) je těžší jak vrchní část za 7-...
Zkoušel jsem taky Souboj s Vlkem, novou cestu za 8-. No, ten bouder u prvního jištění je docela hard core a připadlo mi to teda těžší jak Povolávák, nějak jsem to sice vymyslel, ale k realizaci už nedošlo...
A k té klasifikaci vše říkající mail od Janise:
nojo,na Bajerce ta klasa jen líta - lehký osmy, těžký šestky, občas něco naopak, stará klasa, nová klasa, Dumpíkova klasa (někdy nevylezu 6+ ale tady za rohem mám přelezený 9a), klasu dávaj lidi, co cestu lezli 1000x, jak se to leze na OS nikoho nezajímá... co nadelame. a pak se pod Poslednim pomnikem od Vlka dozvis tohle:Pánové rozhodující chyty, které mohly uletět jsem předem siknul ( byly dva) takže co dalšího vám upadne je úplně jedno , obtížnost to neměmí, protože já je k životu nepotřebuji . A nezvyšujte klasifikaci, když je to jen 8+ .Zapsal: Vlk, 30.05.2008 10:33:54
Takže tolik k flexibilitě krasove klasy..

Úterní Rudice

Nesnesitelné vedro nás donutilo k úprku do Rudického propadání, kde jsem si po dvou letech znovu vylezl Diretisimu a musím říct, že je to jedna z nej cest v Rudicích. Nejhezčí je ale ta psychadelicky zelená barva, která pokrývá vše okolo a člověk si připadá jako někde v pralese...divoký potok, sýkorky poskakující po smyčkách, proteklé skály, bujná vegetace okolo, všudypřítomná vlhkost...Obhlídli jsme i nové ceste, které jsou navrtány ve stěně nad propadáním a musím uznat, že zde úroveň krasové dekadence dosahuje závratných výšek (v dobrém slova smyslu:-). Bohužel bylo vše proteklé a tak jsme se přesunuli na horní skály, které se v šest již ocitly ve stínu. Janis si připsal 3. přelez Posledního pomníku (8+/9-), já dal dva nadějné pokusy v Šípkovém králi (to pude...), Pavlínka potrénovala Fiestu a pak jsme pili víno, až jsme se ráno probudili a odjeli do Brna.


Chatka v Rudicích


Ranní Rudice

Nedělní Krasování

Poměrně znaven ze sobotního žulování a následného pobytu na Průmyslovce/Alterně jsem se v neděli dopotácel k Bajerově skále. Lezl jsem s týpkem, co tam byl sám...Objevil se i Stračena, po nemoci se snaží dostat do formy.
Bajerka je fakt cool. Klasifikace cest je zajímavá i na Krasové poměry. Například cesta Živoření za 6 je jednou z nejtěžších šestek, co jsem kdy lezl a myslím, že někdo, kdo leze šestky jako své maximum, zde nemá moc šancí...Další šestku, Podzimní, pro jistotu ani nenastoupím bez toho, aniž bych použil strom...Naopak některé osmičky (Stromová, Přeříznutá) jsou docela lehké. Odpytlil jsem staré resty (Hrana - super levitace, Přes Otvor - díky Čerte za radu s patou, Živoření - trošku adrenalinu, super cesta), mrkl na Zloprásk, který nevypadá nějak lákavě, zkusil neúspěšně - chyběl elán - Povolávák (8+) a odvalil se zpět do Brna...
Lucka mi poslala další fota z Rastenfeldu:


Lucka si užívá lezení na prvním v šestkové hraně


Mr. 8a


Můj boj ve Via Chiquita


Pěkná plotnová cesta Gaudimax


Janis v hraně