Pod lampou největší tma

Ach ty čtvrtky...ale zas v dusnu se rodí dusné nápady...ale nejprve - pod vlivem našeho slunečného guru rozhodl jsem se postupně vzdávat se hmotných statků a ztratil jsem při nočním lampoboulderingu mobil...nenašel ho někdo?

Investigativní Vykydouš mi zaslal dnes nějaké fota, tož tady jsou, flashbacky minulé noci...

Bývalý pískař a současný modelář Fejta na lampě

Stavění

Můra?

No a teď to hlavní!!! Jak už oznámil Čajda, chystá se naprostá bomba. Lezecký kalendář s pracovním názvem Žlebikiny 2010. O co jde? Žleby jsou krásná oblast, a tak jsme se rozhodli, že je na čase vzdát jim poctu. A to lezeckým kalendářem s foty dívek, co polezou na prvním klasické cesty...nutnou podmínkou je to, že děvčata polezou oblečená od pasu nahoru pouze v horním dílu plavek či nějaké fajné podprsence. Nehledejte v tom nic sexistického, jde nám o krásu a ladnost!!! Jedinou výjimku bude tvořit fotografie na měsíc prosinec, kde bude zobrazen Leošák! Titulní strana je zatím v jednání, ale pokud to vyjde, bude to peklo. Vzhledem k tomu, že focení bude asi časově a organizačně náročnější, navrhoval bych oslovit více fotografů (např. Mrnda, Sebo, Dušín).
No a teď to nejdůležitější: děvčata! Již se nám podařilo předběžně domluvit Koloucha, Adélku, barmanku z Podnebí...a pak již moje paměť vyhořela...takže vy ostatní, až na vás bude někde na baru či ve skalách dotírat Čaj či já či Janis, tak se nedivte, sháníme totiž modelky:-). Doufám, že nás podpoříte a vznikne tak něco, co bude úžasné! Focení bude probíhat někdy v horkých letních dnech na Saxifráze, Henryovce, Rorejsech, Kateřinském prstu a na Koňovi.

On Sightový výjezd do Krasu

Čtvrtek odpoledne, Janis Slunce Janačík a Petr Měsíc Odporný onsightovali vše, co šlo. Nejprve Vaňousy - vše mokré, onsigtovali jsme všechny cesty, z chytů dalo by se odčerpávat tekuté mágo se zbytky Adama, Mrázy, Janise a jiných hvězd. Jdem raději onsightovat cesty na Lidomornu. Vše mokré, vše onsightováno. Pivo. Jdem onsightovat Sloup. Venku jak v pračce. Na rozlez něco na Evropu, déšť. Z druhé cesty prchám - ovládl ji roj hmyzu. Pokažený onsight. Zcela nahecován s touhou blít nastartuju jak raketa do Rogala a skáču dolů. Další pokažený onsight. Přebíhám k Brazílii, cvaknu první a hned cvaknu i první v Black Star a zkouším lézt dva onsighty naráz. To je však moc i na mě a tak přidávám třetí cestu a svou trilogii ukončuju v prvním jištění Deštivé spáry. Vznikla tak zcela logická a přirozená linie propojující to nejlepší z těchto tří cest – Via Piča, klasifikace 5+/6-. Tato cesta se tak zařadila do zlatého fondu klasických kombinačních krásek, kde patří například Možnost Anarchie (stále projekt) či Ztopořený král. Zcela uspokojeni prvovýstupem jedem zas do Holštejna na pivo a do Brna na pivo. Kras je prostě krásný.

Drby z Moravy

Nejžhavější novinkou je utajovaný intimní vztah mezi Čajdou a slečnou B. Čajda se pod průhlednou záminkou kamarádství na laně infiltroval do oddílu VHS, s cílem poblouznit nezkušenou lepou děvu svou odvahou při zdolávání pískovcových věží v Ostrově. A slečna B., zřejmě ošálena jeho výmluvností, skočila dvojkový přeskok!! Rosťa Slunce Tomanec sice na svém skvělém blogu prohlašuje, že střídání partnerů je naprosto zbytečné, neboť všichni jsme jen jedno já a změna partnera je v podstatě pouze změnou zrcadla, které odráží stále stejně vaše chyby, ale Čaj na teorii nedbá...a tak to má být!

Další novinkou je to, že Pavel Střelec si neumí honit péro, díky čemuž nedokáže vylézt těžší cesty...ano, i v pokročilém věku zřejmě někteří ženatí muži neovládají základy autoerotiky a jejího vlivu na lezeckou výkonnost a natékání předloktí. Dle Sviště je totiž nutné honit tak akorát a na střídačku oběma rukama, aby obě ruce byly trénované. Není možné tuto aktivitu nechávat na ženě či používat stále stejnou ruku, neboť pak trpíte tréninkovým handikapem.

No a neodolám a zařadím i pikantní historku s Vlkem...Pavlína a její přítel Jony, vynikající spárový klasik z Ádru, si šli takhle jednou zalozit na Rorejse a kde se vzal, pod skalou nacházel se Vlk, komentujíc Jonyho výstup nějakou myslím že diretkou slovy: "Jojo, to jsou ti mladí překližkoví lezci, ani neumí najít na skále směr cesty"...hehe, aspoň zjistím, zdaVlk tohle čte:-)

No a já konečně přelezl Šípkáče (honím si na střídačku:-) a dovolil si ho napsat za 9 (zároveň jsem si ponížil Variantu Amnesty na 9-/9). Základem je valit nahoru, dýchat jak cyp, nevyklepávat a necvakat poslední jištění. Takže si dám ještě jednu slivovičku a jdu spát.

Pokud víte další drby, sem s tím do komentářů....

Rudlice

V Rudicích mě stále něco překvapí. Např. to, že mezi Šípkovou Růženku a Jasnou páku jde narvat další cesta, která je logická a nabízí i dost zajímavé bočákové lezení. Jedná se o Ultimo s plíšky od Z. Konečného (více http://www.lezec.cz/cesta.php?key=54368). Jak název vypovídá, touto cestou byl zřejmě vyčerpán potenciál horních skal (i když určitě se ještě vymyslí nějaké zajímavé varianty:-). Včera (i přes podivné počasí vládnoucí v poslední době tam byla úplná Francie včera...) jsme s Čajem v této cestě pozorovali Pavla Kubíka, tož přikládám pár Čajových fotek.

My se trápili v Šípkovém králi. Má taktika krále udolat kobercovým náletem se nezdařila, 7 pokusů za 2,5 hodiny mě docela odrovnalo...no je to zábava padat až po cvaknutí poslední presky:-). Když jsem to počítal, tak už jsem v tom dal kolem 20ti pokusů za 2 roky...řekl bych, že:
1. jsem slabý
2. je to hóóódně poctivá 9-
3. cesta se mi tak líbí, takže ji chci stále lézt
4. musím víc přemýšlet a dávat míň pokusů

vše je správně!

Triumf zla

Toto je zápis pro Janise, který včera konečně zdolal Epitu. První lezení po Španělsku a Kras ukázal svou krásu. Stojíc (oprava:Stoje) pod Vaňousama, spadne těsně vedle mě z vrchu skal na záda žába, chvíli leží, obrátím ji a ona odskáče. Žáby nepotřebují bouldermatky. Proč na mě skáčí žáby? Chtěla polibek? Dle pověstí kdysi takhle podobně z vršku skočila srna...

A báseň.... kdo pozná autora?

JED

Moc vína okrášlí i nejhnusnější doupě
kouzlem svého zázraku
a často postaví jak slunce do mraků,
vypařujíc se jak poupě,
hrad plný sloupovi a bílých přízraků.

Opium zveličí vše to, co nemá míru,
prohlubuje prostor, čas,
dá vášním pulsaci a zesiluje hlas,
plní duši nocí vírů,
jak povalilo by v ní obmezenou hráz.

To nepřekoná jed tvých zelenavých očí,
žhavých očí Hekuby,
těch velkých jezer, v nichž se vidím naruby...
Mé sny kráčí po úbočí
a nalézají v nich svůj pramen záhuby.

To všechno nepředčí však hroznou aureolu
kousavých tvých slin,
já ztrácím vědomí, já necítím svých vin,
závrať strhuje mne dolů,
tam, kde je věčná smrt, tam, kde je věčný stín!

Jen tak

Regionální rapový festival či co jako? Sraz uchylů?

Španělsko

Španělsko - květen/červen 2009

Momentálně se oba nacházíme v silné podovolenkové motivační krizi týkající se práce a priorit - holt to je úskalí mnoha podařených cest - a tahle byla vydařená. Popíšu zde pouze lezecké dojmy z oblastí, které jsme stihli navštívit...a zkusím jít pracovat...

Vilanova de Prades

Dírky, dírky, dírky, vše na slunci, rychle pryč...ocitli jsme se tam víceméně nezáměrně při hledání noclehu a když už jsme tam byli, tak jsme to prubli...nebyli jsme sice v dle průvodce nejlepším sektoru, ale to je fuk, charakter cest mě totiž vůbec nezaujal. V kempu ve vesnici se dá koupit bomba do vařiče.

Dírky, dírky, dírky, dírky

La Mussara

Tak to bylo jiný kafe! Naprostá pohoda - ubytování u refugie v borovicovém lesíku za 4,50 na osobu, studánka s pitnou vodou u skal (sektor TV Crags), uvolněná atmosféra, nádherné lezení - klasické linie - spáry a kouty, no zůstali jsme zde 6 dní a ani se nám nechtělo pryč. Naprostá většina cest byla nádherná, jsem nevěděl do čeho nastoupit dříve, což elegantně vyřešilo můj motivační problém s těžšíma cestama, do kterých jsem se po několika neúspěšných OS pokusech v 7a a více ani už nepouštěl a ani to nevadilo...

Mega klasika El Canto del gallo, 6c+ - to wall climb or to bridge?

TV Crags

Za zmínku stojí naše návštěva sektoru Les Campanilles - 40 minut přístup korytem potoka, cesty dlouhé 30 metrů, obtížnost od 6b. Podařilo se mi Katku nalákat na to, že skála bude dle průvodce celé odpoledne ve stínu a tak jsme se v poledním vedru doplazili pod skálu, která hrála na slunci všema barvama a stíny místo aby se prodlužovaly tak se naopak zkracovaly...hm, holt jsem si spletl symboly v průvodci a očekával nás klasický sun trap. Katka odmítá lézt, aspoň mě ale jistí a i přes to vedro je lezení supr. Zvláštností stěny je to, že těsně před výlezem ze všech cest vás čeká setkání s převislým bříškem (tzv. scoop), kde je většinou obsaženo i klíčové místo. Jak píše průvodce: "each encounter with this scoop is a puzzling and tricky as the last, but all are entertaining." Ano, je tomu tak, mohu potvrdit! Zde jsem se tak nějak hecl do pokusu o 7a (Maredajilla - 3 hvězdy v průvodci) - po dlouhém úsilí jsem cvakl první nýt klackem ze země, abych k němu posléze vyšplhal po laně a expedičním způsobem se dostal k druhému nýtu, ve kterém byla prozřetelně umístěna karabinka na slanění pro zoufalce mého typu. Ano, opět jsem byl utvrzen, že cesty začínají na 7 nebudou hitem tohoto výletu. Katka si navíc v cestě Amor Vertical porouchala rameno ...... ale mě se ten sektor přesto dost líbil a pokud jste ranní ptáčata, tak se tam rozhodně vydejte!

Siurana

Slavná Siurana nás lezecky trochu zklamala, okolí však nádherné, přehrada na koupání perfektní. Lezli jsme akorát v sektorech Can Gans Di Onis (kde se nachází mega krásná cesta Massa Temps Sense Pianno - povinnost!) a v Can Marges (dírky, dírky, dírky). Ostatní sektory byly buď moc těžké nebo příliš na slunci.

Arboli

Posledním lezeckým cílem se stala stěna El Falco v Arboli - dle průvodce jedna z nejlepších skal v celém pohoří Prades - a opravdu - cesty až 45 metrů dlouhé, od 6b do 7b. jedna hezčí jak druhá. Do 14 hodin je zde stín, takže zde náš tým El Rapido stihl pouze 3 cesty, a pokud bych se chtěl někdy někam vrátit, tak tohle je žhavý kandidát. Naprosto nádherné lezení!

Celkový pohled na stěnu - foto je oskenované z průvodce

6b+, 45 metrů v kuse, nekonečné

Jedna z nej linek stěny - oranžový kout Pa ella y pa los guiris (7a+)

Pa ella y pa los guiris a lezoucí mnich - oskenováno z průvodce

Albaraccin

Oj, kouzelné to místo, tam by se mělo vyrazit na dýl. Neskutečné moře bouldrů na červeném pískovci všech tvarů, lezení naprosto různosrodé, dopady parádní, dostupnost bezproblémová. Okolí - přírodní rezervace, nádherná středověká vesnice. Potenciál pro nové bouldry asi nekonečný. Lezl jsem zde jeden den s grupou Španělů, netuším co jsme lezli a kde jsme lezli, bylo to jednoduše dokonalé. Společně s Castle Hill řadím toto místo mezi to nej, co jsem při boulderování zatím navštívil.

Mrkněte na http://www.youtube.com/watch?v=uuCRUkXMLE8

A pár fotek:

Štatl Cap 2009

Nejprve výňatek z Idnes (http://zpravy.idnes.cz/brno.asp?c=A090609_1204409_brno_dmk)...nebyl to někdo z vás?

Svou nastávající si vzal v jeskyni uprostřed lesa vyzdobené svíčkami, čelem ke skalnímu oknu, kudy do Kostelíku proniká denní světlo. A díky náhodě za zvuku zvonu."Když jsme šli dopoledne uklidit místo před obřadem, potkali jsme tam neznámé horolezce. Poprosili jsme je, jestli by nemohli počkat do odpoledne a nezazvonili nám na zvon, který tam visí v jednom z komínů," pochvaluje si novomanžel.

A motivační video:

http://www.youtube.com/watch?v=3pph1YNQHqo&feature=related

ŠTATL CAP

foto by Mrnda

A teď stručně k sobotním závodům z mého pohledu...Ráno po sedmé při cestě do Blanska s Čajdou, který se ještě nacházel v blaženém stavu "ještě nekocoviny", jsme si říkali, že by se ta akce měla jmenovat spíš Polotovar CUP...přece jen jsme měli mírné obavy, co na ty šutry řeknou příchozí. Dobrá boulderová oblast vypadá trochu jinak... a navíc dlouho chcalo, klasifikace mnoha bouldrů byla tak nějak nastřelená, některé směry nebyly ani přelezené, - takže bez klasy, vyčištění taky nebylo dokonalé, písmenka v průvodci maličká...ale o dokonalost tu ani moc nešlo...záměr uspořádat příjemný den a noc se myslím docela podařil...

Bouldery:

Poměrně ostrá rula, mikrokameny i "highbally", bláznivé sitstarty i pěkné linie, to vše poblíž silnice z Blanska do Skalního mlýna, ve svahu po levé straně. Některé věci již byly lezeny dříve, dle původních červených šipek. Max. obtížnost se během závodů vyšplhala až na 7A+ (žolík č. 3 na Tvr). Průvodce by měl být v brzké době v el. podobě.

Dá se zde strávit tak jeden poměrně hodnotný lezecký den. Mezi populární kousky se zařadily Pískařské emoce (5B, krásné lezení s příhodným názvem), bouldry na Vyhlídce, Kainovo znamení ve Sklípečku (dost morálový boulder cca za 5C - 6A, Zuzana Leitnerová si zde za svůj přelez vysloužila zvláštní cenu - růžový maglajz pytlík...).

První fota lze shlédnout na http://www.lezba.net/, kompletní výsledky zde. Poděkování všem, co přišli a těm, kdo se na tom nějak podíleli...(Quido, Leošák a další, o kterých ví Čaj - více bude určitě za chvíli na http://casnacaj.blogspot.com/ )

Výsledky:

Mládenci:

			body
Pavlíček	Radek	Jeseník	1130
Zámečník	Honza	Freesport Brno	810
Handlíř	Petr		782
Makuša	Michal		710
Reich	Tomáš	Líšeň	680
Vrzba	Vojtěch	Želvička	680
Abt	Lukáš	LK Javaanes	640
Vícha	Petr	LK Javaanes	620
Pelikán	Leoš		610
Potěšil	Petr	HO Železný Brod	600
Halas	Filip	Freesport Brno	590
Nádvorník	Ondra	HO Loko Brno	580
Mrnuštík	Jan	VHS Brno	550
Skoumal	Petr	HO Loko Brno	540
Kovačič	Sebastian		520
Macháč	Martin		410
Závodský	Tomáš		410
Vykydal	Radek	HO Průmyslovka	325
Černý	Daniel	BBBCCC	275
Beneš	Petr	HOCK	151

Dívky:

			body
Synaková	Linda		590
Leitnerová	Zuzana	CCCBBB	410
Hejčová	Dáša	HO Loko Brno	295
Holzerová	Pavla	KH Olomouc	265
Brešová	Lucie	HO Průmyslovka	104
Stuchlíková	Olga	VHS Brno	84
Hlouchová	Markéta		41
Jeřábková	Adéla	HO Tesla	38

Hola

Ahoj, jsem zpět a těším se na Kras... vidím, že se to tu solidně rozjelo a Janis je nejen výpitek, nýbrž i nadaný bloggrrr. Doufám, že v tom bude pokračovat i nadále! Report ze Spain bude co nevidět, v klasickém suchopárném popisném stylu, nečekejte nic pikantního, senzačního, nemravného či nedej bože vtipného! Tož zítra na Štatl capu!!!

Clusterfuck

Ze středečního výjezdu do Sloupu stojí za zmínku nelíčený údiv, který jsem na Starých vzbudil ve skupince Martina, Vagoš a Buril poté, co jsem jim sdělil, že jsem přijel vlakem a autobusem – ta dnešní mládež!

Stará plotna

Staré skály se Starou plotnou a různě starými lidmi

Děcka zrovna trápili Starou plotnu a Martině se ji nakonec podařilo přehopsat, gratuluji! Stará není rozhodně žádná dávačka. Chudák Vagoš padal v posledním těžkém kroku, až se nasral a přelez odložil na další výjezd – taky samozřejmě gratulace (naše skupinka se realizovala posléze spíš v hospodě v Holštejně, kde jsme se snažili si olíznout loket a kdyby se nám Davida podařilo přemluvit, tak by zkusil sníst 2 horalky za 2 minuty - obojí jde poměrně lehce, hned si to zkuste).

Je to v pohodě

Fakt

Jinak včera měl Vagoš s Kubou na Průmce promítání fotek z Indie s povídáním a bylo to velice zajímavé a poučné. V hlavě mi utkvěly hlavně fotky slumů a potom jak Kuba stojí v záři zapadajícího slunce na písečné duně, ach!

V neděli si David s bandičkou odskočili opět do Sloupu, ale na všechny bylo sesláno prokletí v podobě různých kocovin apod. Jen David si odběhl od obskakování Sofie a dal Psycho Light, ale nijak zvlášť se o něm nevyjadřoval – má teď oči jen pro Sofii.

Já jsem v neděli byl nucen odpočívat po vynikající narozeninové párty Kubise a Moukise, ze které jsem se vrátil v 5 ráno a pamatuji se, jak jsem jakožto vegetarián rval holýma rukama maso z prasete a ládoval se jím. Pak už jen jak na zastávce rozjezdu zpíváme vykleštěnými hlasy „Vzdááálenááááááá…“ a Děti z Pírea. No zkrátka to nebylo na lezení.

(Ad Děti z Pirea – je to píseň, kterou si Čert začíná pravidelně zpívat, když stojí pod cestou a chystá se lézt. Považte, v jakém musí být stavu http://www.youtube.com/watch?v=JLo72XXBr0Q )

A dvě nejdůležitější zprávy na závěr – v sobotu je Štatl cap! Takže silné prsty a buzolu s sebou! Čajdo, máme si brát půlitr?

A úplná bomba: POK IS BACK!! Již zítra. Musím dát rychle blog nějak do pořádku…

Štatl cap

Info z http://casnacaj.blogspot.com/ a lezec.cz:
Zdravíčko. V sobotu 13.6. 2009 se bude konat v Blansku „Štatl cap“- boulderové závody na přírodních kamenech. I když je okolí Brna poměrně chudé na roztroušené balvany k popolézaní, očistili jsme zde přes 30 kamenů na které vede kolem 100 boulderů. Jedná se o akci regionálního charakteru jelikož kvantita a kvalita této oblastičky zdaleka nedosahuje republikové úrovně. Skála je dost členitá a většina směrů je tak v obtížnosti do stupně 6C Fb, takže si zde zalezou převážně rekreační a začínající lezci. Takže pokud jste si nenaplánovali jiné povyražení a nemáte to do Blanska daleko, můžete přijet zaboulderovat a poté třeba posedět k ohni.

Podrobnější Info:
13.6.2009
Prezentace: 10:00 Místo: Blansko-zatopený lom (asi 200m od vlakové zastávky)
Start závodu: 11:00 Konec: 19:00
Vyhlášení výsledků: po přesunu k ohni cca ve 20:00
Kategorie: muži, ženy
Startovné: 40,- v ceně průvodčík této boulderové oblasti a nějaká munice k ohni.
Pravidla: Počítá se 8 nejtěžších přelezených boulderů. Jsou zde i bonusové bouldery (cena) a projekty. (nastíněná klasifikace, dosud nepřelezené) Určitě se bude hodit bouldermatka a repelent (klíšťata). Jinak je v této oblasti ještě mnoho volných směrů, v případě že by se zde někdo chtěl realizovat.

Celou akci materiálně podpořila lezecká firma Singing rock.

Tak doufám, že budeme mít dobré počasí a potkáme se u lomu v hojném počtu. Zdraví Jan „Čaj“ Šálek.
Dotazy: http://vsevjednom.cz/guestbook.php?gb=18035&lan=cs
kontakt: cajj@post.cz

Clusterfuck

Profesionální lezec Jason Kehl se zotavuje ze svého zranění kolene a začíná opět trénovat. Hlavní náplní jeho tréninku nyní tvoří visy, což mne zajímá, jelikož si na podzim při příležitosti přestavby našeho pokoje pořídím velký překlenovací trám, na který si kromě hamaky, boxovacího pytle, lampiónu, žebříku, houpačky a campusu hodlám pověsit hlavně lištovou desku. Ta Kehlova je poměrně inspirativní. http://www.deadpointmag.com/blogs/7-jason-kehl/46-blog-9

Jason Kehl, kromě toho, že je to mezi lezci „divnej týpek“, se proslavil zejména svými přelezy higballů, z nichž mi nejúžasnější přišel přelez Evilution - sick! http://www.youtube.com/watch?v=Q8WRkCwXSR0&eurl=http%3A%2F%2Fwww.cryptochild.com%2FVideos2.html&feature=player_embedded

Více o Kehlovi na www.cryptochild.com.

Campus raději nějaký nenápadný (www.cryptochild.com)

Všiml jsem si, že jsem ještě nepoděkoval Mrndovi za zaslání krásného fota měsíce. Takže: díky, Mrndo, Pokáč to určitě ocení.

Když jsme u toho Poka, tak poslední zprávy ze Španělska mluví o „nějaké tvrdé klase“ a vedru. Pok s Katkou se nacházeli v oblasti La Mussara (http://www.lezec.cz/clanky.php?key=2966) a v neděli se přesunuli do Siruany. V souvislosti s klasou píše, že zatím vylezl jen 6c+ na OS, ale že lezou „krásné linie bez ohledu na klasu“. Ajajaj, jak se začne zmiňovat, že lezem „bez ohledu na klasu“ nebo „pro radost“, začíná to smrdět. Tak snad to Pokovi poleze.

Zítra, tj. ve středu 2. června, jedeme odpoledne do Sloupu, tak kdyby někdo chtěl jet a mohl i dříve, tak ať mi napíše, můžu už možná dopoledne/v poledne. Jeli bychom ale tím pádem vlakem, takže odjezd ze Sloupu až 20.50h. Pokud nemůžete, tak nám aspoň v tomto období nevyzpytatelného počasí držte palce.