Pálava - průvodce

Tak pro ty, co nemají k dispozici starší průvodce a měli by zájem o lezení na dočasně povolených lokalitách na Pálavě, tak jsem se svolením Vlka naskenoval stránky ze starých průvodců:-) .

Cvičné skály na Moravě - Ferdinand Doležal, 1988

Horelezecké terény na Moravě - Ivan Sitař, 1960

Pálava

Milovníci burčáku, romantiky, bělostného vápence a rezavých skob již netrpělivě očekávají příští víkend, kdy bude možno lézt na skalách okolo Trůnu, na kterých byla po dlouhou dobu horolezecká činnost zakázána. Během týdne dám na blog naskenovaného průvodce, třeba se to někomu bude hodit.

Více informací najdete na stránkách

http://skaly.horosvaz.cz/aktualita/aktualita_view_main.asp?id=191

kompletní dokument pak zde:

http://skaly.horosvaz.cz/document/NPRDevin_Kotel_Souteska_povoleni_2009.pdf

Krátká citace:

Upozorňujeme všechny lezce na nutnost používání vlastních vyjímatelných jištění v těchto lokalitách jako doplňku stávajících fixních jištění. S přihlédnutím ke kvalitě skály ( lokálně velmi špatná) nelze nahradit všechny jisticí body novými v odpovídající kvalitě.

Vzhledem k velmi dobrým vztahům se správou CHKO Pálava žádáme všechny lezce o dodržování všech stanovených podmínek ohledně lezení na území CHKO Pálava. Tyto podmínky jsou výsledkem náročných jednání a hledání kompromisu mezi zájmem nás lezců o lezení v těchto lokalitách a požadavky příslušné správy CHKO na zachování přírody v těchto lokalitách v pokud možno nezměněném stavu.

No a na ukázku pár fotek z mobilu z včerejšího krajinově vděčného výletu na Pálavu.

Skály v okolí Trůnu a kolem Vzývajícího - zde se dá na zkoušku lozit po záříjové a říjnové víkendy

Skály Nad Soutěskou - na první pohled naprosto mega, lezení je zde zakázáno...


Sirotčí hrad - zde se taktéž lezlo...

Osmé focení - Nad Vodárnou

Tak a další focení za náma. Žleby jsou perfektní volbou při útěku z výhně rozpáleného Brna. Tentokrát nás čekala skála Nad Vodárnou a cesta Naše, 7- , která je jako jediná osazena borháky a z těch několika cest co skála nabízí je asi i nejhezčí (i když škoda, že se nemůže lézt v levé části , protože cesta 3535 je od pohledu moc pěkná).

Lucka si připravila perfektní vohoz, dala výpověď v práci a vrhla se na kariéru modelky. Celkem 5 x se prošla traverzem nad 2 jištěním, což ji bohužel připravilo o sílu nutnou k čistému přelezu...no třeba se jí podaří přemluvit svého Mr. 8a a ještě se na Nad Vodárnu podívá:-). Každopádně pokud půjdete někdy třeba na Rorejsi, tak se stavte nad Vodárnu a cestu Naše si dejte, je to fakt docela pěkné, i když silovější lezení.

A Vlk mi zapůjčil průvodce, paráda:-)

Focení, focení, focení

Mrnda fotí (foto by Pol)

Lenka slaňuje z Rorejsů (foto by Pol)

Lenka jistí na Rorejsech (foto by Pol)

Do konce příštího týdne máme v plánu nafotit celkem 4 cesty, rád bych to měl totiž již co nejdříve zkompletované, aby jsme mohli začít pracovat na grafické podobě kalendáře...rozhodl jsem se nahradit hřeben Koně, který by se dost obtížně fotil, Hýskovými Rorejsi... přece jen Masiv Berana a Rorejsů je významná stěna a bude lepší z ní mít nafocené tři cesty. Tato změna vyžaduje určitou reorganizaci modelek:-), takže Hýskovi Rorejsi poleze Šárka, která už sice lezla na Byčím Rohu, ale ty fotky nebyly ideální - ty přefotíme s modelkou Lenkou...

Nejbližší program:
Čtvrtek 27.8. - Nad Vodárnou - Lucka
Úterý 1.9 - Byčí Roh - Lenka
Čtvrtek 3.9 - Henryho stěna - Čivavy a znovu Kolouch (taktéž zkusíme udělat Kolouchovi lepší fota...)

Mauglice vylézá z Policejní (foto by Staník)

Zároveň s focením vzniká i nějaké obskurní filmové dílo (directed by Komiš), takže na křtu, který snad bude někdy v listopadu, se můžeme těšit i na promítání!

a ještě prosba - nemá někdo k zapůjčení průvodce Moravský Kras I z roku 1988 od Weissera a Pípala?

Sedmé focení - Policejní na Koně

Tak se nám to focení přehouplo do druhé poloviny (no i když je možné, že budeme muset něco přefotit) a to cestou Policejní na Koně v podání Veroniky - Mauglice. Nejprve k cestě samotné - dvoudélková cesta z roku 1959 (Bednařík, Mazourek) nabízí na svou obtížnost (4-) velmi pestré a zajímavé lezení, vrcholící v druhé délce desetimetrovým tunelokomínem s výlezem do junglesvahu.

Lezl jsem ji už 3 x - poprvé dávno s Haveláčem a jeho smečkou dívek to byla docela expedice, podruhé na silvestra 2007 s Pavlínou (zápis ze stěnové knihy: "Jemně sněží, krása. Skoro jsme měli Bergheil, uaaa") a potřetí s Katkou v říjnu 2008 (zápis ze stěnové knihy: "Hnus. Moje první hnusná cesta":)...

A teď již k focení. Veronika se představila ve švédských barvách, dostavil se i Staník, který do procesu vnesl dost cenných poznámek, neboť sám fotí, a Sebo to celé jistil na své statice. Nejprve Staník cestu připravil pro průstup modelky, Sebo vyjumaroval do stěny a Veronika bravurně vzlínala k jeskyni. Ideální světlo a zalesněný protisvah v pozadí slibují dobré záběry. Poté na nás ještě Staník seslal kamennou lavinu komínem a několik historek z jeho žlebského mládí a mohla začít dlouhá cesta ke slaňáku a zpět na silnici, kde nám Veronika prostřela skvostnou studenou večeři.

Bieletal - doplněno o fota

Angie v kempu

Minulý týden k nám zavítali přátelé z Nového Zélandu a Německa, Hood a Angie. A jelikož lezení na písku je tím nejlepším, co může ČR nabídnout zahraničním lezcům, potkali jsme se v Ostrově, aby jsme paradoxně lozili v německém Bieletalu:-). Jasně, lepší na ohromení cizinců byl by Adršpach, ale tam by jsme si asi tolik nezalezli...a do Labáku se nám moc nechtělo. Bieletal nabízí díky svým bizarním věžím hafo pěkného chytovatého lezení na velké věže, tož jsme se vydali právě tam. A je to navíc hned u českých hospod, takže panovala spokojenost a nadšení, že konečně na vlastní oči vidí lezeckou "prehistorii" - smyčky, kruhy, žádné mg. Výběr dvouhvězdičkových cest na pěkné věže okolo Schiefer Turm a Herkulessaule zaručil krásné lezení na celý víkend, který jsme zakončili výstupy na majestátní jehlu Dürrenbielenadal...

Angie zkoumá textílie

a průvodce

Ostkante (VIIa, PerrySmith) na Schiefer Turm

Výhled na Herkulessaule

a tady sloupy zblízka

Cesta Herkules' Rippe na Malý Herkulův sloup (VIIIa)

Dürrenbielenadel

Alter Weg (V, Perry Smith) na Dürrenbielenadel


Další tři fota z cesty Lebensuhr (RP VIIIb) na stejnou věž

Hippie dívka na písku

Hood a Angie a slečna K. a já a jehla

Zajímavé cesty

Páteční výlet na Byčí skálu s Mrndou a Petříčkem. Nějaký vnitřní popud nás neomylně nasměroval k cestě Soplivá zeleň... nakonec se z této na první pohled poměrně odporné cesty vyklubala pěkná plejáda boulderových kroků, kterou jsme se nakonec všichni (i když RK:-), nějak protřepali... Inspirováni, přemýšleli kluci o titulu Krasový Hnusák, kterým by se mohl honosit ten, kdo by přelezl vybraných 50 nejdivnějších, nejzákeřnějších, nejvymrdanějších, nejdekadentnějších cest v Krase... uvidíme, třeba to nějak vymyslí...

Soplivá zeleň

Jeden z kandidátů do top 50 by možná mohl být i Zahradníkův učeň na Krkavčí, zákeřná 8- od P. Weissera z roku 1982. Nedělní odpoledne jsme se mu zase věnovali a pomalu se z něho stával projekt:-). No po mnoha pokusech to nakonec padlo...fakt zajímavá klasa:-).

Petříček v Zahradníkovu učni

Poměrně zábavnou cestu na vršek Krkavčí představuje 3. Komín z roku 1941, po jehož přelezení slečna K. utrousila dost nelibé poznámky nejen na mou adresu, nýbrž i na samotné německé prvovýstupce... mě se to klasicky líbilo:-). Určitou špetku podivu byl potřísněn také pan Růžička, autor Narovnáné Weruty...je to docela zábavná pětka pod prvním jištěním. Krkavčí zdar!