A ještě pár fotek

Vlk mi poslal ještě pár fotek z dneška, tak je tady dávám. Díky:-)

Janzen v projektu v pravé části

Masiv Berana

Haveláčova cesta a klíčové místo

Chladivá paráda

Poslední letošní (pro mě) Rorejsi...

s Márou se ráno po cestě ujišťujeme, s pohledem na okolní jinovatku, že rozhodně nepolezem vícedelku, abysme nemrzli na štandech...plány jsou to sice dobré, ale k ničemu...střih o 4 hodiny později... kurvujíc dolézám, či spíše ťukám prsty o skálu, za Márou na vrchol Masivu Berana...Mára si poté, co mě trpělivě jistil při boulderování ve druhé délce Velkého Berana (fakt poctivá sedmička)

boulder je sice krátký a dobře jištěný třema skobama a nýtem, ale dal mi zabrat:-)

a vrácení vrcholové knížky do jeskyně Malého Berana,


vybral jako výlezovou cestu na vrchol Haveláčovu cestu, což znamenalo zajímavý zážitek zejména pro něj, neboť lotr Havelka nějak šetřil skobama a v týhle kose to bylo na OS dost lechtivé. Já v roli přemrzlého druholezce si to taky docela užil, ale alespoň jsem byl ušetřen psychického napětí...

Mára u první skoby

a právě uzřel skobu druhou:-)

I takové pasáže se mi vlivou chladu jevily jako boulderové:-)


každopádně fajn den...jo a Vlk asi pije fridex:-)

Sportovní část stěny

Jarcovská kula

Tož když ten slovutný romantik Čaj vytáhl jakýsi kalíšek, tak já vám představím podobný útvar, který se nachází poblíž Valašského Meziřící nad obcí Jarcová - tzv. Jarčovskou Gulu. Jde o typickou ukázku skaliska typu TOR (izolovanou skálu, která představuje zbytek nejpevnější části horniny po intenzivním mrazovém zvětrávání v okolí).

boulderové partie

Tvoří ji ráztocké vrstvy soláňského souvrství, které náleží do račanské jednotky magurského flyšového pásma. Ve vertikálním směru je Gula rozdělena do pěti vrstev různého složení. Nejspodnější část tvoří vrstva šedohnědého rezavě navětralého pískovce, nad ní je slepencová část, obsahující až pěticentimetrové valouny křemene a exotických hornin. Mocnost této vrstvy kolísá od 20 do 150 cm. V pořadí třetí je 4,5 m mocná plocha drobnozrného slepence. Pak následují dvě pískovcové vrstvy.

Celý útvar je asi 8 metrů vysoký, nahoře je opatřen slaňovacím kruhem a na těle je ozdoben několika borháky a jedním kruhem. Vede zde sedm cest, z nichž nejtěžší je Slovinská od V. Skýpaly (klasifikace 7). Zbytek trojky, čtverky a trocha bouldrování....ideální destinace pro osamělého vánočního lezce...15 minut do strmého kopce spálí trocha toho vánočního obžerství a dá se tu lézt i sólo...

Slovinská cesta

Západní stěnka

....jako již klasicky na Valašsku, má se skálou co do činění čert...

Test pro horolezce

Při listování starými Hotejly narazil jsem ve čtvrtém čísle ročníku 1977 na takový testík, tak snad nebude nikomu vadit, když ho zde přepíšu....

Snad každý z nás touží po dokonalosti. Vám, kteří jste svoji ctižádost založili na oblast horolezeckou či vysokohorsky-turistickou, předkládáme test, jenž má prověřit nejen Vaše lezecké schopnosti a předpoklady k nim, ale především Vaši adaptabilitu, bystrost, odolnost a jiskrnost úsudku. Test odhalí všechny Vaše podstatné nedostatky a spolehlivě vytypuje ty, kdo jsou schopni v horách přežít a kdo ne.

Přistupujte proto k řešení testu se vší zodpovědností, v plné koncentraci mysli. Pracujte samostatně, neopisujte! Test je zcela anonymní a jeho výsledků nebude v žádném případě použito proti Vám. Vaším úkolem je definovat 18 pojmů. U každého z nich jsou 3 varianty, z nichž pouze jedna je správná. Variantu, pro kterou se rozhodnete, označte kroužkem.

1. SOKOLÍK je
a) mládě sokola stěhovavého 2 body
b) jonák čackého vzezření 1 bod
c) technika lezení s vyvěšeným těžištěm 3 body

2. TERYNA je
a) vysokohorská chata v Malé Studené dolině 3 body
b) krytá nádoba na polévku 2 body
c) fenka teriéra 1 bod

3. MUŽÍK je
a) záludný lesní skřítek 2 body
b) carský poddaný 1 bod
c) kamenný ukazatel cesty 3 body

4. GRAMINER je
a) švýcarský plísňový sýr 2 body
b) zařízení pro záchranné práce 3 body
c) fekální vůz 1 bod

5. KARABINA je
a) cestovní výprava opatřená velbloudy
v pouštních oblastech Asie a Afriky 1 bod
b) palná zbraň 2 body
c) pérem zajištěné kovové poutko, které
zpravidla samočinně nelze otevřít 3 body

6. KULOÁR je
a) veřejný pánský záchodek, též močírna 1 bod
b) skalní žleb 3 body
c) část konferenční síně, sloužící k živé
a plodné soudružské diskusi 2 body

7. LOKR je
a) nezřízený pijan 1 bod
b) kávová sedlina 2 body
c) uvolněný kámen 3 body

8. FICHTLE je
a) dívka nevalné pověsti, coura 1 bod
b) nos mimořádných rozměrů, srpovitého tvaru 2 body
c) horolezecká skoba 3 body

9. MAČKY jsou
a) hry lásky 1 bod
b) slovenská děvčata 2 body
c) stoupací železa 3 body

10. SLAŇOVÁNÍ je
a) středověký způsob popravy 2 body
b) sestup po laně 3 body
c) houfování laní v době jelení říje 1 bod

11. PRUSÍK je
a) škrtící smyčka 3 body
b) Němec malého vzrůstu 1 bod
c) houba odporného zápachu 2 body

12. DIRETTISSIMA je
a) krátká hudební skladba zpravidla
dramatického až tragického obsahu 1 bod
b) přímá cesta k vrcholu 3 body
c) prudký střevní katar 2 body

13. PIKL je
a) měrná jednotka intrikánství 1 bod
b) textilní materiál k výrobě dámského prádla 2 body
c) horolezecký cepín 3 body

14. RAJBUŇK je
a) lidový tanec z Moravského Slovácka 1 bod
b) loupežné přepadení 2 body
c) cesta na tření 3 body

15. BIVAK je
a) ženské poprsí 1 bod
b) kříženec býka s klokanem 2 body
c) nouzové nocování ve volné přírodě 3 body

16. KLETRÁK je
a) paklíč k otevíraní nedobytných pokladen 2 body
b) horolezecký batoh 3 body
c) člověk živící se dojídáním zbytků
v závodech veřejného stravování 1 bod

17. TANAPÁK je
a) dotěrný tropický pták živící se mršinami 1 bod
b) kartáč na hřebelcování koní 2 body
c) strážce Tatranského národního parku 3 body

18. PYTEL je
a) nádoba na odchyt zajíců 2 body
b) lezecký neúspěch 3 body
c) vulgární označení mírně povislé
části mužských genitálií 1 bod

Sečtěte získané body. Pro Vás, kteří jste získali celkem 36-54 bodů, platí hodnocení A, pro Vás, kteří jste získali celkem 18 - 35 bodů, platí hodnocení B.

Za vědeckou správnost ručí
Milan Turba

Hodnocení A:

Vaše rozhodnutí věnovat se horolezeckému sportu je tragický omyl. Vzhledem k Vašim ubohým schopnostem a lítost budící tělesné schránce byste se daleko lépe vyjímal ve společnosti kuželkářů, filumenistů či vegetariánů. Jste postrachem hor, trpíte klaustrofobií, ve stěnách depresemi, na vrcholech průjmem. Skobujete i na magistrále, kácíte se, padáte ze schodů, tlučete se do čela kladivem, do spacáku lezete hlavou napřed. Je div, že jste dosud živ. Pijete vodu a bojíte se tmy. Sbíráte vrcholové knížky, lezete po čtyřech a okusujete kleč.
Jste žalostný břídil. Pokud jste schopen poznat, co je to lano, pak Vám doporučujeme, abyste se na něm co nejrychloeji oběsil!

Hodnocení B:

Blahopřejeme Vám k úspěchu - jste fantastický talent. Pokud Vaše jméno dosud nezáří na vrcholech Mt. Everestu, Makalu a Nanga Parbat, pak je to pouze proto, že jste zatím neměl čas. Během příštích dnů to hladce dohoníte. Pohnete historií hor.
Nerozumíte sice ničemu, ale umíte se rozhodnout. Věříte si. Moc. A ve všem. Jste popřením gravitace. Lezete lehce, s rukou v kapse, s cigárkem nedbale visícím v koutku úst. Skoby Vám nejsou k ničemu. Lano též. Neznáte únavu, necítíte mráz. Netrápí Vás žízeň, hlad ani sexuální pud. Nemyslíte na nic - jen na vrcholy. Jste práskač nad práskače, jednička, hvězda, frajer, jste génius! Čest Vaší památce!

201. záznam = přání do 2010

Tož děcka, další sezóna skoro za náma, nic hodnotit nebudu...pokud bude 27.12. solidní počasí, tak snad proběhnou Rorejsi...tak se třeba potkáme...

s pozdravem
Pokáč Foton Slunce Pokča Odporný

Skály v údolí Říčky

Takže po takové pohodové rozvičce v Rudici se můžeme mrknout na návrh změn klasifikace na skalách v údolí Říčky. Nejprve ale pár vybraných komentářů k některým místním cestám, tak jak je možno je najít na lezec.cz.

• Nejtezsi 6 co jsem kdy lezl.

• Tak to se na Bajerce občas stává :-)

• No, zkoušel jsem to, dva kámoši taky a nad převísek jsme se nedostali... Nevím, snad jediná šestka, kterou jsem zkusil a nedala mi..

• Tak ako som pYcoval v tejto ceste, tak som v zivote este v ziadnej...chvilu predtym som preliezol Stromovu OS a nebol v nej ani jeden tak tazky krok ako v tejto zasranej ceste. grr!

• To je TA cesta, na jejíž nástup je strom v podstatě přitisknutej? tak tam jsem se snažil snad deset minut kolem toho prvního nesklouznout jak mejdlo po dlaždičkách.

• Viva el krasovský výmrdboulder:) Je to naprosto parádní bouldřík sice jen o 3metrech, ale docela bych se i přimlouval k trošku tvrdší klase (7?)...Moc sem si to užil!!:)

• Ne, Vlku, není to 6+ ani po aplikaci oné vyšinuté krasové klasifikace.

• No, na Bajerce je asi treba se smirit s tim, ze onsighty jsou fuckt tezky.

• inak okolo prvního na 8- docela hustej boulder

• hlavním problémem cesty je vyrovnat se s tím, že při případném pádu si rozbiješ záda o strom

• Má to nějaké přelezy? Co si o tom myslíte??

• klíčové kroky jsou přes malíčky na poslední článek a každé kilo hraje zatraceně velkou roli. Jinak kroky jsou to pekelné a Adamův návrh klasifikace je nutno brát s rezervou

Ještě možná malé intro pro ty, co tohle čtou i když do Krasu moc nejezdí a pokud ano, tak spíše na ty vyhlášenější skály:

Skály v údolí Říčky jsou nejbližší krasovou destinací při cestě z Brna, pomineme-li Stránskou skálu. Vzhledem ke snadné dostupnosti linkovými busy a občerstvovací možnosti na Ranči u Jelena se i přes nepříliš atraktivní lezení jedná o poměrně navštěvovanou lokalitu. I když mnohdy zde budete zcela sami, pouze s klíšťaty. Ale jednou jsem na Bajerově skále napočítal 15 lezců (pracovní den o prázdninách minulý rok). Centrem lezení je cca 15 metrů vysoká Bajerova skála, na kterou vede celkem 40 cest. Pokud zvládáte 7 až 8 stupeň, tak si zde zalezete parádně...až si teda zvyknete na trochu odlišný styl lezení (bočáky, stisky, hodně techniky). Ale vyblbne se i méně zdatný jedinec. Nejtěžší cestou oblasti je Wolfgang Gullich (autor Petr Dumpík, 2006), která je hodnocena stupněm 11- a má 2 přelezy - od autora a od Adama Ondry...a těžko říct, zda se ještě nějakého přelezu dočká...nebo snad uděláte shyb na posledním článku malíčku v dírce ve stropě?
Nachází se zde i další skalky (U Kříže, Hladká, Pilíř a Poslední), ty jsou poměrně kvakózní, na druhou stranu nabízí možnosti lehčích výstupů, což se taky občas hodí (celkem 36 cest).
Jako autoři cest se zde nejvíce činili pánové Dumpík, Bajer a Nešpor a klasa je dost tvrdá...i proto se v novém návrhu do průvodce objevuje úprava klasy u 22 cest, což je vzhledem k velikosti oblasti číslo veliké.

Jeden z autorů cest, PetrDumpík

z Mokré, dokázal udělat 13. června na 19. ročníku Mezinárodního festivalu rekordů a kuriozit v Pelhřimově shyb na malíčku s výdrží 22,07 sekundy, během kterého navíc vypil litr piva.

Dokonalý jistič Čert se ještě směje, zrovna přelezl Povolávák a myslí si něco o 8+...pravda je však jinde...

Katka leze Spáru, první cestu, kde jsem ji jistil...ano, potkali jsme se na Bajerově skále...

Takže ale teď už k věci...Vlk mi poslal následující mail a tolik očekávanou tabulku:

"cesty u kterých si myslím, že mi to nesedí jsem zase sepsal do tabulky a předhazuji k veřejnému rozcupování. Samozřejmě platí, že pokud si někdo myslí, že nesedí i jiné cesty, než ty které jsem uvedl, nechť se vyjádří, nebo pak ať mlčí navždy:-)".

No na to jaká je to malá oblast, tak těch změn, je celkem dost.

TABULKA

Rudice - sumarizace

Ahoj, takže Vlk to nějak sesumarizoval...

Posílám doplněnou tabulku po těch komentářích. Probral jsem si všechny názory, díky za ně, a zkusil to nějak napasovat. Někde byla vzácná shoda, takže tam asi nebude s klasifikací problém, někde je to půl napůl, třeba zrovna ta Amnestie. Akorát u Šípkáče jsem dal více na svůj pocit, kde to cítím ve srovnání s dalšíma 9-/9.

Takže se to dá myslím vyvěsit, aby se k tomu mohli všichni diskutéři vyjádřit, jestli je to už lepší než v minulém průvodci a nejsou tam velké nesmysly.

Zdar Vlk

I bezdomovci si berou dovolenou

Díky za ty komentáře ke klase!!! Vlk přislíbil na příští týden Bajerku, takže se budem moct vyjádřit ke všem těm sedmičkám:-).

No a jen dvě takové drobnosti. První fotka "koláž" jsem já ve Žlebech v roce 2005 (Policejní) a 2009 (Pilíř)...back in time, still same feelings


No a na tomhle odkazu je naprosto luxusní lezecké video z Mexika:

http://www.youtube.com/watch?v=bpEWlLCBa00&feature=channel

Rudice - klasifikace

Vážení krasaři a krasařky, Vlk se rozhodl uveřejňovat zde postupně návrhy na úpravy stávající klasy jednotlivých krasových oblastí tak, jak by mohly být uvedeny v chystaném průvodci. Jako první na řadu přichází Rudice! Oblíbená to zimní a jarní destinace, místo specifického mikroklimatu, v létě lze nalézt zelený azyl v Propadání, dá se tu i parádně boulderovat, opalovat se, výletovat atd atd...

Na http://www.rudice.cz jsem našel tyhle fota:-)

Takže v tabulce je seznam cest, u kterých by se klasa mohla měnit...chybí vám nějaká cesta? máte snad jiný názor? pište své návrhy do komentářů...aspoň bude veselo a výsledkem může být sedící klasa...

Vzhůru pod zem

Tak jsem se shodou okolností ocitl v sobotu v Rudici, tentokráte však byla cílem prohlídka podzemí, kterou pro zájemce organizuje Speleorudice... s Vladem a Lenkou a dalšími 6 lidmi jsme pod vedením pana Nejezchleba (ano, autor tolik diskutovaného Šípkového krále, kterého tenkráte v roce 1980 oklasifikovali V A2) strávili 4 hodiny "objevováním" jeskynního systému Rudického propadání - ušli jsme cca 5 km, 120 metrů žebříků, pár lanových "mostů", plazení se kurvachodbou neboli chodbou Vzdechů atd atd...opravdu zajímavý pocit být až 150 metrů pod zemí...

Jinak to můžu jen doporučit, výzdoba (sintr, varhany a různé stalahnáty) stojí za to a celkově je to opravdu příjemně strávený půlden...a večer je člověk z toho i dost unavený...no ale musím přiznat, že se mi více líbí na skalách a speleologem bych být nechtěl...natož pak speleopotápěčem, to musí být opravdu "šílenci".

Panu Nejezchlebovi jsem říkal o debatách ohledně Šípkáče a jen se smál:-), tak jsem mu alespoň věnoval kalendář...

No a v mailu psaní od starého šediváka:

"Nazdar Infarkťáku! Trochu je u tebe nuda, po těch komentářích k poslednímu článku, tak ti posílám pár takových nějakých odkazů o jednom člověku, co se prý rád podepisoval po skalách a tak, údajně i na Hřebenáči i Býčině, můžeš třeba vyhlásit soutěž, kdo najde podpis něco dostane"

Takže tady Vám to předkládám, je to převzato z

http://old.speleo.cz/soubory/speleo/sp32/index.htm

Servít je vůl a Kyselák po skalách leze

Malebná víska moravská Sloup zvaná, ležící na severním okraji Moravského krasu, nesla dlouhá léta na strmé skále před Sloupskou jeskyní, nepochybně na Hřebenáči, podpis podivína, jehož jméno bylo svého času známo, ba obáváno po celé Rakousko-uherské monarchii. Jmenoval se I. Kyselák a zdá se, že jej německá část monarchie znala víc než třeba Palackého či Karla Havlíčka. Jeho život není probádán. Podpis na Hřebenáči byl datován rokem 1826. Stručnou črtu uveřejnil jinak téměř nedostupný časopis Vesna v roce 1851 a později ji přetiskl skoro o sto let později J.Skutil. Kdo byl ten slavný muž? Jak žil a jak skonal?

Řečeno dnešními slovy Kyselák byl „paleosprejer", který své jméno zvěčňoval na těch nejvíc nemožných místech. Ve Vídni se dokonce vyprávěla anekdota, jak císař František zavolal Kyseláka, aby mu domluvil, že se nemůže všude podepisovat. Kyselák, hluboce dojat císařským napomenutím přislíbil, že se polepší. Jenže mezitím vyřezal své jméno na císařský psací stůl! Podobných příběhů se prý o něm vyprávělo mnoho. Dejme však slovo časopisu Vesna: Kyselák. Kterému čtenáři není to jméno povědomé a nějak báječně známé? Kyselák žil mnoho let jako legenda v německé zábavné literatuře, jako vzor největšího podivína a nikdo si nebyl jist, co je na jeho historkách pravdivého. Je věc skutečná a nepopiratelná, že jméno Kyselák nalézá se napsané nesmazatelným písmem na nejnápadnějších místech a na nejvyšších skalách. Pisatel sám je viděl na vlastní oči v Krkonoších, Tatrách, Tyrolích i ve Štýrsku. Proto se ve Sloupu, kterým Kyselák procházel, neopominul v roce 1851 na něj vyptávat. Zde se na něj dobře pamatovali. Popisovali jej jako muže dlouhého a suchého, který prochází monarchií a sebou nenese nic zbytečného, jen lano a lahvičku s nesmazatelnou černou barvou vlastní výroby. Tou se zapisuje, kde může. Prý i na skále naproti úřední budově blanských sléváren byl nápis k vidění ještě kolem roku 1920.

Kyselákovo úmrtí důstojně zakončuje běh jeho života. Zemřel někdy kolem 1830. Dunaj toho roku tak vyschnul, že nedaleko Prešpurku se objevil ohromný balvan, což dlouho nikdo nepamatoval. Jakmile se o tom Kyselák dozvěděl, hned spěchal do Bratislavy, aby nepropásl příležitost podepsat se na tomto nevídaném místě. Jenže běda - voda mezitím stoupla a vlny zakryly toužebné skalisko. Podle jedné verze Kyselák do vln skočil a utonul. Podle druhé verze se jej zmocnil hluboký zármutek a od té doby chřadl až umřel. Já si myslím, že podobně jako bylo mnoho lidí, kteří po záchodcích celého světa psali, že „Servít je vůl" nebo za války dráždili Němce nápisem „Kilroy was here", tak i kyseláků mohlo být víc. Některým z nich to lezení po skalách prý vydrželo dodnes.

-wc-

Literatura:

Anonym (1851): Kyselák. - Vesna, 120: 505. Vídeň.

Skutil J. (1948): Ještě o folkloru Moravského krasu. - Vlast. Věstník moravský, 3: 107-116.

Takže přátelé, kdo najde Kyselákův podpis někde na skalách MK, má u mě kalendář + DVD a možnost posezení s Vlkem u kávičky v Holštejně:-)

Drby

Dle počtu komentářů patří mezi nejzajímavější texty klasické drby, popřípadě články o tom, jak Vlk buduje sportovní sektor na Rorejsech....no, Mejcup už je naštěstí minulostí, šrámy snad zaceleny, takže vzhůru na boulderovky, ukrýt se před předvánočním běsněním...a hlavně nechoďte na masiv Berana a Rorejsů, Vlk je plachý a má rád samotu!

Pavel Kubík mi poslal toto:
tak jen tak pro radost pár fotek, můžeš publikovat na vebu, o tom jaký je Vlk démon :-) On je opravdu všude. Na první pracuje pod lanovkou, na druhé zanechal stopu v Rudicích a na Holštejně byl taky !!!!! :-) Tak pěkný podzim , čágo P. :-)