Duše hoří

Opět si dovolím mírně nelezecký zápis... potřeba prezentace? ... Velmi silným zážitkem minulého týdne byla návštěva pražského koncertu německé kapely Einstürzende Neubauten - pro představu zde. Mírně destruktivní zážitek nastolující otázky. Překlad názvu kapely Zborcené novostavby může vytanout na mysl při lezení nekompaktních cest na Rorejsech:-). Nedělní den strávený hledáním suchých hnusů se díky vlhkosti od kosti přesunul totiž na Rorejsi. Na rozlez Smích v tabletách, kdy se mnou nad první skobou upadly oba stupy... dobrá zpráva - skoba drží. Docela zajímavá cesta, pokračuju směšně dolním traverzem do spodní jeskyně, abysme s Asuem líbali dědečka. Asu nemá rád dědečka. Sedí všude. Já už jsem v tom potřetí, tak nějak zabojuju a už se třepu pod převisem, lezecky nejtěžší pode mnou, ale rozchrast nade mnou. Podivné kroky, kdy není možné brát chyty, za kterými piští netopýři, zalamování nesmyslů, jekot. Proč??. Od štandu by se mělo lézt ještě dál podivnou skálou za 5+ přes nějaké plechy asi, "normální" člověk zmizí na zem...Hlavní otázka dne: je možné se zbláznit vdechováním žlebského prachu a meditováním nad tím, co zvuk skály znamená?