Nedělní snaha o první letošní krasolezení se díky mokrosti skal překlopila do poznávacího suchožlebského výletu po zakázaných skalách. I když jak říkal Pavel Weisser, některé zakázané klenoty lépe nevidět, neboť srdce lezcovo by pohled na tu zakonzervovanou nádheru nemuselo zvládnout...
Nejprve však trocha žlebské a rudické magičnosti, kterou jsem potkával po cestě...
Nejprve však trocha žlebské a rudické magičnosti, kterou jsem potkával po cestě...
Nature art?
Jablka nepadají daleko od kříže
Rudický flipper
Design nových turistických značek pro Marconniho
Pavouk se vyhřívá na prosluněném vápenci na žlebské stráni
Dvě vrstvyDost bylo psychadelie, vydejme se nyní na několik skal, kde se lézt nesmí.
Nejprve jsem se snažil nalézt Prasečí ucho... nevím, zda jsem byl úspěšný, povedlo se mi zachytit pouze odraz skály ve studánce... takže vzhůru do stráně, trocha hnusákovského průstupu a valím to po hřebeni Suchého žlebu dále...
a narážím na Babylónskou věž, hovořící jazykem osamělých skob, čisté a suché skály a lákavých směrů. Velmi příjemné překvapení - údolní stěna má skoro 20 metrů a vypadá to, že lezení zde by bylo moc fajn...však zdejší Údolka se datuje až do roku 1943, kdy zde poprvé lezli pánové Flek a Plch.
údolní stěna
východní stěna
Nohy mě nesou dále, objevuju zrušenou turistickou značku a po několika stovkách metrů se ocitám nad Masivem Zbojnické jeskyně, neboli Zbojnickým Idahem. Sjíždím žlebem mezi skalami, mrknu vpravo a zústávám ohromen stát... přede mnou se otvírá mohutná klenba Rytířského Idaha... ano, Pavel měl pravdu, tohle rve srdce...
pohled z jeskyně ven
a ještě jednou
pohled na Rytířské Idaho, pěknou linku od Plška a Gottwalda z roku 1945
No a Zbojnické Idaho...takéž krása nesmírná, převisy, stropy, plotny, spousta nádhery...
Musím přiznat, že srdce lezcovo opravdu utrpělo určitý otřes...
26 comments:
A to až se dostaneš k dalším stěnám v Pustém Žlebu, opět ti srdce zapuká:-)).Vlk PS: Jen ve Žlebech je zakázáno lézt na 42 skalních útvarech, kde se dříve lezlo.
Jo Idaha jsou mega parádní, to by měl zase Adam kde řádit. Loupežnická a všechny ty skály směrem ke Sloupu taky stojí za to. nojo pešek.čaj
to je ale velice krásný výlet!
ver
Odkud jsi přišla?
Jsi taková zvláštní
měkká a vlhká
trošku studená
a jistě z daleka
Umíš zastřít obrazy minulosti
a občas i něco slíbit
Připadám si s tebou
zamlklejší než obvykle
zakřiknutý, zapomenutý
ale rozhodně je mi s tebou dobře
Příjdeš zas... - slibuješ?
Tak zítra v šest
v Idahu, v Macoše
nebo dole ve žlebě
- ale určitě někde tady...
A jméno máš vznešené...
Mlha
(Ostrov u Macochy, na Vintocích, léto 1967)
Ze sbírky "Bílý lovec světla", Vojtěch A. Gregor, 1972)
Celda
Tvé kroky
lemované kapkami
v lese stromů
Co strom,
to on...
Ze sbírky "Ticho mlhy" , Petr Pokorný, 1994
a od poezie do dnesni nepoeticke doby - dotaz pro ty, kdo se vyznaji...je vubec realne, aby se alespon Idaha povedlo nekdy lezcum otevrit?
Pok
Parádní návrat k přírodě ty tur. značky. Až budeš, Poku, vyjednávat o otevření Idaha, zkus se jim zmínit o těch značkách.
Žlebský lišejník povede Tvé kroky...
mariconi
A ještě dotaz: Od kterého roku jsou tyto skalní útvary zavřené?
mára
v roce 1956 bylo vyhlaseno CHKO Moravský kras...Zleby patri primo do Narodni prirodni rezervace...kde prosazuje sprava Krasu trend nerozsirovat soucasny pocet povolenych horolezeckých terenu a v pripade potreby ochrany prirody jejich pocet spised omezit...nekdy po roce 1974 byla vyloucena doprava ze Zlebskych kanonu...omezeni lezeni ve Zlebech datumove nedokazu presne rict...Vlku, nechces nam prozradit, jak to tenkrat probihalo?
Pok
S kými jsi byl, Pokčo, na procházce?
K.
Jsi to ty Koloušku? Budeš se asi divit, ale na procházky člověk občas zamíří i sám...a tohle ani nebyla procházka, spíš takové povlávání ve strmých svazích...ale jinak neděle byla na výlet ideální...to je fakt!
Pok
Za Rorejsama jsou krásné stěny přímo u cesty (do Sloupu). Není tam co poničit, půdní eroze nehrozí, a stejně se tam neleze. Kdosi kdysi prohlásil, že se tam nepoleze a hotovo. Ale máme v CHKO lanovku, která nikomu nevadí. Demagogie. ThomasKa
kdos kdysi prosadil vytlučení většiny jištění v dnes zakázaných stěnách a těžko by teď obhajoval nová povolení a tlučení bórků.... asi s časem se třeba něco změní. rozhodně to chce pevné nervy dlouholeté úsilí vyjednávačů.... asu
Asu, ti, kteří to prohlásili (byl to spíše jeden člověk), nebyli lezci a dneska to proto rozhodně nebudou oni, kdo by obhajoval nová povolení - právě naopak. Lezcům čest, stejně jako práci! :) ThomasKa
Ono jak se neco jednou zakaze, tak opetovne povoleni je pak velmi slozitejsi....
Pok
nož hlavně a především záleží na LIDECH. je zvláštní, že v Jesu se dá s CHKO rozumně domluvit (a to dost lokalit leží v přísně chráněných rezervacích), nož v přetíženém krasu, kde sou žleby v celkovém měřítku okrajová lokalita, to nejde (už vidím jak ňáci nabušenci pudou lézt někam na Koňský spád, či k Židovy)....
trochu mi to připomíná přírodu a fildu. na té první lze jakýkoliv problém vyřešit, s profesory se domluvit a nikde není žádný problém, klacky se pod nohy nehází.... na fildě zas na každou věc potřebuješ papír a potvrzení a gumášku a co já vím co a dost profesorů apod. je zahleděných do sebe, a jako by si potřebovali na jiných něco dokozaovat, či co...
toť aspoň můj pohled na věc. asu
je fakt, že by se jednalo o pár desítek lidí max...
Pok
Daně
Krácení daně,
seru na ně.
Dyť ani ty bórky by se vrtat nemusely...
mára
Přátelé, pár osvětlujících poznámek. Suchý žleb byl pro veškerou dopravu otevřený ještě v polovině 90.let, když jsme tam přejišťovali a dělali cesty jako Kamenný déšť apod., tak jsme parkovali přímo u Henryovky, kolikrát jsme si užili ve svých starých škodovkách noční rallye skrze tento Žleb, když jsme odjížděli od Matky Němcové:-). Na konci 80.let se ještě mohlo lézt na dalších útvarech, mezi nimi byly i Babylónská, Idaha, Loupežnická apod., celkem bylo povoleno cca 25 sektorů z těch 52, což bylo rozhodně příjemnější než nyní. I v Josefovském v té době byly minimální restrikce. Pak došlo k dalšímu omezení na dnešní stav a ještě později OP získala peníze na vytlučení jištění ze zakázaných skal, což zadala jednomu člověku z Rudic(mimochodem má v Krase taky pár cest)a ten udělal to co zvládl. Nyní je bohužel velmi těžko prosaditelné, aby se povolily některé další sektory, protože by někdo mohl být obviněn z neefektivně vynaložených státních peněz a na to je každý hóódně opatrný, taková je realita. Osobně si myslím, že tím jak se omezila doprava v Krase a na jednotlivé skály je nutno docházet z poněkud větší vzdálenosti nehrozí jejich přetížení lezeckou veřejností tak jako ve Sloupě či v Rudicích nebo na Holštejně, protože lidi jsou vesměs líní. Tyto oblasti by byly jen pro ty, co mají Kras rádi a rádi si zalezou v klidu někde sami, těch lezců by tam člověk potkal velmi málo. Některé zákazy jsou zcela nepochopitelné, jelikož když člověk půjde od Punkevek Pustým žlebem na Sloup, tak narazí na spoustu skal téměř u cesty, na něž se nesmí, ale okolo nich probíhá čilý turistický ruch. Vezmu-li třeba koňský spád, nahoře je turistická značka s vyhlídkou, takže turisti mohou vršek sešlapávat nerušeně, avšak lezci nemohou na skálu ani vstoupit. Přičemž nejcenější vegetace je právě nahoře na hranách. Celé je to dáno zcela špatným a pochybným systémem ochrany přírody, který se táhne již od dob komančů a zatím není politická vůle jej změnit. Stačí sledovat snahy o vyhlášení např. NP Křivoklátsko a normální člověk se musí chytat za hlavu. Smysl zákona by měl být naprosto opačný než je dnes a to vše povolit a člověka do přírody včelenit a nikoliv ho z ní vykazovat, protože to má daleko horší devastující účinky a pouze v nejodůvodněněnjších případech zavést omezení. Avšak kvalitní osvěta je mnohem náročnější než restrikce, kde jsou výsledky vidět hned. Bohužel toto je běh na velmi dlouhou trať a ještě pár generací asi bude napřed muset zemřít, než dojde k nějakým změnám. Osobně vlastně ani nevím, co se v Krase chrání, tedy jaký stav, to samé se třeba týká Pálavy, sice si to přečtu v jejich důvodových zprávách, ale z větší části jsou to pro mě nepochopitelné věci:-).Vlk
jsem dojatá, článkem i básněmi, ale z těch nesmyslnejch zákazů je mě fakt na nic, myslím, že má Vlk pravdu, že by se tam davy rozhodně nehrnuly, tak proč??? připravuje nás to o krásné průzkumnické víkendy
Šárka
já myslím, žeš je navíc nesmysl nechat žleby zarůstat. jediná původní část, kerá dle mého názoru odpovídá typické krasokrajině je začátek suchého žlebu u vilémovic, kde je pozůstatek luk a pastvin (ovce, či kozy tam pobíhaj furt)... to že žleby zarostou smrky, pomůže akorát lesákům k "rychlému" dřevu, nož původní flóra pojde. pak se diví, že jim ubývá endemitů.... souhlasím s tím, že celkově je to postavené na hlavu!
co tam je teda vlku konkrétně napsáno jako důvod k ochraně???
asu
Jo jo, Idaha byla na hákování parádní. Důvod ochrany mě taky celkem uniká, maximálně tak špačci, ale těm stačí klid do léta. Většinou byl na konci slaňák, takže se ani netrajdalo svahem okolo stěny. Jinak Vilémovice se píšou s velkým "W", to je jako bys napsal šumperk... Willhem
Asu to je ale přesně to co nechápu, co vlastně ochrana chrání, celou tvář krasové krajiny nesmazatelně změnili Salmové, když ji zalesnili smrky, aby vydělávali na lesním hospodářštví,dříve se běžně, minimálně od středověku, spásalo - stačí se podívat na fotky z Pálavy ze začátku století a porovnat to s dneškem, jakmile se změní kulturní využití krajiny, začně se rychle měnil i flóra, každá rostlina potřebuje svoje, navíc dnes se rychleji než dříve uplatňují invazivní druhy, které vytlačují ty původní. Vem si Křivoklátsko, to je území, které 300let Habsburkové přizpůsobovali určitému účelu, ve chvíli kdy to bude NP, tak dojde k totální devastaci současného stavu, takže vůbec nechápu o co tam OP jde. Bohužel ani v Krase není návrat k typickému krasovému rázu možný bez cílených zásahů člověka, to že to necháme napospas přírodě nic neřeší. Navíc je mi líto, když jsme před léty chodili okolo krásných bílých skal a dnes vidím zelené zamešené hnusy na nichž není nic pěkného. Idaha jsou potencionálními hnízdišti sokolů, dokonce se na vrch dávala)možná ještě dává) budka pro hnízdění, ale neznám úspěšný případ hnízdění sokola za dobu, co se v Krase pohybuji a pokud by nějaký zkusil zahnízdit tak přemnožení krkavci se o něj zcela jistě a rádi postarají, hlavně o jeho mladé:-).vlk
Rumburak... Willhem
Ano, buráky máčené v rumu chutnají dobře. Pokud se ovšem nejedná o tiskovou chybu - Romburák. Znal jsem jednoho Roma z Blanska, jeho křestní jméno bylo Buro a chlastal rum... Monitor
Ne ne, tohle to je Rumburak z Arabely, jak se dycky proměnil v krkavca, víš:-) Willhem
Post a Comment