Včerejší návrat do kruté reality neúprosného Fritu mne nutí vrátit se ve vzpomínkách zpět do minulého týdne, kdy jsem si myslel, že mi to lezení alespoň trošičku jde... a tak sem dávám ještě několik fotek od Alči, kterou jsme na výjezdu přejmenovali na Monstralču, neboť vylezla jakýkoliv highball, který jsme ji ukázali...
 |
| Obdivný pohled dívky na svého muže při západu slunce... tak to má být |
 |
| Synchronizované lezení dvou sirukat |
 |
| Jedem ukrást Picassa |
 |
| přemíra kultury, libanonských párečků a vína z předchozího večera unaví |
 |
| Každý má takové děti, jaké si zaslouží |
 |
| Matese vítaly v Paříži nahé ženy! |
 |
| Zaujetí boulderingem |
 |
| Na nádraží |
4 comments:
Nejsou to surikaty? ;-)
Pozájezdové stavy jsou nejhorší..
d.
Poku, proč seš tak smrtelně vážnej? PMS, kocovina nebo ti uletěly fčely? Zato Šárka se usmívá na celej svět :o))
Jinak to jsou surikaty, ale je to braní jména božího nadarmo. Surikata je jen jeden, a to Surikata CM, král všech montanistů!
C. -o))
Zdar všichni ve spolek.
Poku, díky za krásnou reportáž a fotky. Pěkně se mnou zacloumaly, tedy psychicky. Přiznávám, že díky "výchově" mládí jsem se až do předvčerejška díval na bouldering s despektem. Také jsem si říkal, proč jezdit takovou dálku za takovými blbošutry?
Dnes, právě díky Tvojí reportáži (doufám, že jsi ji nepsal na oprátce!) jsem pochopil. Ty šutráky mají svoji poezii. A o ně vlastně ani nejde, jde o tu srandu a hlavně krásnou partu -- a ta vaše, myslím, krásná je. Držte ji!
Závidím a brečím -- sorry, ale jako starej dědek mám na to právo.
C. :o()
tak jo, surikaty, v nich udelam chybu vzdycky:-). Jsem si rikal, co Celofane reknes na takovy vylet za kamenama...fakt to lezeni tam, proste dokonale. O tom je bouldering hlavne, ze se snazis vylezt nejaky problem s partou lidi a navzajem se hecujete a tak...je to hodne socialni sport a z nicis se u nej mnohdy i vice jak pri lezeni s lanem:-)
Pok
Post a Comment