Rakouské Provence

Herr Wunderbar koupil na Klajdě nejlevnějšího průvodce na světě a vyrazili jsme vstříc novým a skvělým oblastem pod Vídní. Přibrali jsme Mrňu a Vildu, díky čemuž se do auta nevešly polské stopařky v Mikulově. Taktéž jsme museli kupovat Kässeburger Mac Handschuhe zweimal. Cestou jsme s Komou uvažovali, že bychom ty dva lišáky za trest odvezli až do Paklenice, ale nakonec jsme skončili někde na pastvinách nad Waldeggem. Ráno po první rychlostní zkoušce jsme dorazili pod skálu Hohe Stube v Dürnbachtalu a protočila se nám kukadla otazníkama. 10x zmenšení Rorejsi. Tady mohou být velkohvězdičkové cesty? Nakonec ale první dojem naštěstí nebyl potvrzen lezením a strávili jsme zde příjemný lezecký den plný fiaska. Tedy kromě Vildy, který kosil vše. V podstatě odteď to v lezeckém rytmu bude jen o mocném muži z České. Pro ostatní byla klasifikace v oblasti krutá. Vidět a slyšet Mrndu řvát při skoku do spoďáku v sedmičkové cestě bylo útěchou pro mou téměř nadlidskou snahu tuto cestu také zdolat (což vyšlo až na čtvrtý pokus...).Večer přejíždíme kamsi nad Baden, abychom ráno valili bulvy znova. Setkání s Breite Wand ukazuje, že jsme soudní, pozdravíme Tulipána s Verčou, Mrnda vyhopká 9- za 8, Vilda vykyborguje sekanou 8+, kde by prý mohlo být "a", já prolezu Alter Weg a prcháme na Thalhofergrat, kde se parádně doděláme a jedeme domů. Vildu vyhodíme na Kotelně, aby se nestal Jitrnicí, Mrňa valí k PC zapsat své skalpy a já píši tohle. 

Sladcí chlapci

se probudili

Výhled ze spacáku

a z toalety

Vilda a osma

já a rozbitý dvouhvězdičkový kout

Vilda relaxuje

po celodenním lezení je nutné se trochu protáhnout

hledáme další spaní

na večeři přišel i Leošák

Kluci trošku dováděli

Breite Wand

Vilda a 8+

Poslední cesta zájezdu s názvem Zen