Stránská skála

Přes 150 miliónu let starý vápencový útes nad Brnem toho zažil hodně.Před 600 000 lety měla Stránská již dnešní podobu, ale okolí bylo trošku jiné. Mezi Stránskou a Bílou horou meandrovala Svitava a příznivé podmínky umožňovaly život rozmanité zvířeně a početnému ptactvu brodivému i vodnímu. Žili zde lesní sloni, stepní nosorožci, bizoni, koně. Šelmy byly zastoupeny tygrem šavlozubým. V jeskyních, kterých zde bylo hafo, se dal potkat i medvěd. Do tohoto prostředí zde přišli první lidé, kteří na Stránské našli perfektní podmínky pro přežití. V jeskyních se dalo dobře ukrýt, zvěře i ptactva bylo vůkol nadbytek, z místních rohovců si mohli štípat libovolné nástroje.Nepochybně používali i oheň. Těžko říct, jak dlouho se Erekťáci zdrželi, neboť to byli zřejmě potulní lovci a svěrači. Další doklady přítomnosti lidí pocházejí až z období paleolitu, mezi 40 - 30 000 lety př. n.l. Stránská byla tehdy zejména perfektním zdrojem surovin.Množství nalezných kostí z mladších období je pak zřejmě dokladem lovu, a sice kolektivní, dobře organizované akce, při které zvěř byla z plání východně od Stránské skály hnána na útesy, z nichž se pak zřítila a pod skalou byla dobita.

Později se zde objevil i lid kultury nálevkovitých pohárů (4 000 př.n.l), který zde provozoval dílnu na štípanou industrii. V dobách již poměrně nedávných byl místní vápenec používán na stavební účely (kostel sv. Petra a Pavla, kašna Parnas na Zelňáku, Zderalův sloup na Křence). V období II. světové války byla Stránská dále narušena umělým hloubením štol pro účely blízké německé továrny Flugmotorenwerke Ostmark, která ovšem přestavby nestihla dokončit, když byla zničena v roce 1944 náletem amerických letadel. Továrny vybudovaly v lokalitě systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech, do kterých během druhé světové války plánovaly přesunout stroje na výrobu leteckých motorů a ukrýt je před možným bombardování. Z těchto důvodů je oblast z části elektrifikována, což později ocenily zahrádkářské kolonie, které v blízkosti svahů vyrostly.

Březnový pátek roku 2014 n.l. se zde objevila tlupa lidí boulderových, Homo boulderis. Důkazy o jejich pobytu představují zejména četné bílé fleky chemického původu na skalách. Zbytky pečlivě ukrytého ohniště naznačují, že dokázali využít i oheň. Smělá hypotéza tvrdí, že tito lidé představují přímou vývojovou větev lidí kultury nálevkovitých pohárů.

výhled (foto D. Kouřil)

Invaze

Ledový koutek v obležení žen, Šerpa by měl radost

Čaj leze Supercrack

Náčelnice tlupy předvádí mladým, kdo je tady boss. Dole medvídek jeskynní (foto J. Straka)

snaha opakovat pohyby náčelnice (foto J. Straka)

Jeskynní lidé (foto J. Straka)

rekonstrukce pravděpodobné podoby lidu nálevkovitých pohárů

jen si dej staříku, dnes jsi toho vylezl opravdu hodně

a nahoře mi normálně tak nateklo, že jsem myslel, že sletím dolů. Ale pak jsem dal patu a bylo to...

Borci, tak jsem to dneska vylezl. Poďte na to, je parádní tření!