Krkavčí

Wow, asi po 3 letech jsem se ocitl na Krkavčí skále a bylo z toho krásné úterní odpoledne. Na Haveláčovu radu jsme si na rozlez dali s Pavlínou Cyklotrial, dost přísnou 6+, která by ve Španělsku byla aspoň za 6c. Další příklad cesty, kde si šestkový lezec moc nešktrne. Ale krásné lezení. Pak ještě narovnané Korzo, taktéž docela výživná šestka z roku 1944 a na závěr Bláznivou 8- od Weissera...Kras se mi líbí čím dál víc.

No a ještě pár fotek ze Španělska, tentokráte z mobilu

Skluzavka v Barceloně

Sci-fi výhled z parku

Fotr v Barbastru

Já a tým neoprenitů v naší oblíbené tůni

Taktéž oblíbená tůňka

Brazilka pro Janise v sektoru El Camin

Vápencové věže

Čekání na bus na letiště

Zúročení španělského tréningu

A nyní návrat do reality krasového léta - do Sloupu. Je zajímavé, že se na ty krasové oblasti těším i ve Španělsku. Jako první cestu si dávám extrémně dekadentí Paranoimii, osmičku na kameni mezi Indií a Evropou. Na třetí pokus zúročím španělské převisy a za současného rozdrcení sintrového chytu levou rukou a zaražení pravačky do dírky jsem to dorval do konce. Povzbuzeni úspěchem si s Janisem dopřáváme pohostinství Dřevěného přítele, pak přijíždí Pavlínka a rádi se vidíme...

Další den si do Sloupu zajedem znova, s Janisem, Luckou a Davidem. Jednu krásnou dekanci na rozlezení a pak už jen mrznem ve Starých a lezem Překvapeníčko (8+:-). Překvapivě krásná cesta.

Mezi světadíly překračujeme k dekadenci

David se pokouší o těžký zelenotmavý onsight Paranoimie

Lucka chce pohlédnout do okna

Překvapeníčko a Mr. 8a

Kras je dobrý...

Pánská jízda

Ola, ola. Tak jsme zpět...Šťastní? Asi jo, dovolená byla totiž skvělá. Po příletu do Girony jsme se přesunuli do Barcelony a spěchali na bus do Barbastra. Vysněný spoj ve 4 byl "bohužel" plný a tak jsme odmítnuti přijali hašišovou nabídku od stejně postižené Kristýny. Po dvou hodinách od příletu jsme se váleli v houpací síti, pokuřovali, popíjeli pivko a čekali na další spoj. Ideální začátek výletu. V nočním Barbastru jsme nalezli luxusní hotel Ramirez u výpadovky na Huesco a ráno s nadějí stopovali...aby jsme potupně skončili na autobusovém nádraží...holt David, alias El Pavlín, není žádná blondýna. Ale co by El Sosál chtěl. Nakonec jsme se přeci jenom ocitli v Bierge a odhodláni vyrazili na 18 km pouť do Rodellaru. Naštěstí jsme hned po 1 km stopli dodávku s Petrou, barmankou v rodellarském kempu, a neskončili tak v chřtánech orlosupů...

Přílet do Girony

Barcelona

Pohoda v parku

Spaní v Hotelu

Pokus o stop

Volíme bus

Po ubytování v kempu Mascun jsme ještě stihli prohlídku lezeckých oblastí. Patrové jeskyně ve více poschodích. Převisy, krápníky. Zajímavé. Tím vším protéká v místním kaňonu pramenící říčka Mascun. V okolí vápencová skalní města, hory, opuštěné vesnice, památky starověkého osídlení.

Různé sektory

El Delfin

Alvaro

Stín litrového lahváče

Okolí

Dolmen

Orlosupi

No a od té doby jsme si užívali pouze lezení po všem možném, koupání v řece, popíjení a zábavy s různýma lidma...Lezecké cíle jsme brzo zredukovali na lezení pěkných cest, neboť cesty těžší jak 7b se jevily jako příliš náročné...Potkávali jsme spoustu Brňáků, přijel Stračena a Čajda s Markétama atd. Rytmus dne se ustálil do ranního lezení, pak siestě a koupání a večerního lezení. Občas nás siesta tak zmohla, že z večerního lezení se stalo popíjení místních silných pivních patoků. Popřípadě nás rozhodila oslava Stařenových narozenin. Hodně jsme lozili hlavně s Alvarem alias Almarou, Argentincem z místního baru, a Petrou. No strávit tam pár měsíců, tak se asi rozlezem...

Čajda v cestě Ambrosia (7b+) v sektoru Eliminator

David v krásném koutu De bien nacidos (7a+) v sektoru Egocentrismo

A v Krasové barvě

David v sektoru Cafe Solo leze Café con leche - 7b

Stračena v lehčí pasáži cesty Monica (7b)

A David tamtéž

Pěkná spárka Dimes y diretes (6c) v sektoru Pince Sans Rire

Převislé Egocentrismo a David v onsajtu Pegueno Pablo - 7b

Stále OS

A já v jedné z mnoha krásných cest - Vidal 7a+

A nyní můj nejoblíbenější sektor, nejvzdálenější od kempu, La Surgencia. Obrovský převis s levou stěnou kolmou, ve které se nacházely perly Coko Loco a Leo, obě 7a+ s parametry pískovcových stěn. Leo se rovná soustavě krápníků s kapsami, rozporem a trochou morálu. V Coko Loco si užijete bouldřík v kolmém, dinosauří hřebínek, sokolíkový krápníkout a nádherný morálovější rajbas. S délkou 30 metrů se obě cesty řadí k tomu nejhezčímu, co jsem kdy lezl.

La Surgencia avýtok Mascunu

Čím více v pravo, tím těžší

Pískovcové rozměry

Nádherné cesty


David onsajtuje Coko Loco - mega 7a+

Pítrs se snaží zdolat Leo, 7a+ po úžasných krápnících

No a tak jsme lezli a leželi u řeky, 2 týdny se slily do krásného momentu a po závěrečné párty jsme se dva dny kocovinově přesouvali do Brna, abych se ihned přemístil s Janisem do Sloupu, ale o tom už je další kapitola. A ještě pár fotek:

Pokus o 7c/c+ El subnormal, el manager

40 metrů dlouhé 7a+ Es de puta madre


A za rohem brutální krápníky

V jeskyní Ali-Baba se stropové cesty lezou sólo


Markéta v plotýnkách El Fuente s dokonalou jističkou z Brazílie

Petra v sektoru Boulder de Jon

David v Monice

Španelsko je dobré...

Hurá na jih

Zítra ráno nám s Davidem začíná dlouho očekávaný trip do Rodellaru, kde doufáme v zúročení naší dlouhodobé tréninkové přípravy:-). Určitě by jsme v tvrdé konkurenci měli obstát zejména v konzumaci piva a vína...budem vidět. Stračena mi dnes poslal odkaz na průvodce -http://www.climb.sk/data/sprievodca/rodellar.pdf, vypadá to, že nás čekají samé krasavice a perly. V kemu El Puente, kde budem asi žít, je možnost využívat internet, takže bych občas dal i něco na blog. Tak čus a 31.7. na viděnou v Krase:-)

Docela jsem zvědavý i na národní park la Sierra de Guara, v jehož východní části Rodellar leží. Rád bych o odpočinkových dnech podnikal výlety po okolí, které vypadá podle zdrojů na webu dost zajímavě (http://www.guara.org/ingles/Default.htm)