Španělsko - květen/červen 2009Momentálně se oba nacházíme v silné podovolenkové motivační krizi týkající se práce a priorit - holt to je úskalí mnoha podařených cest - a tahle byla vydařená. Popíšu zde pouze lezecké dojmy z oblastí, které jsme stihli navštívit...a zkusím jít pracovat...
Vilanova de PradesDírky, dírky, dírky, vše na slunci, rychle pryč...ocitli jsme se tam víceméně nezáměrně při hledání noclehu a když už jsme tam byli, tak jsme to prubli...nebyli jsme sice v dle průvodce nejlepším sektoru, ale to je fuk, charakter cest mě totiž vůbec nezaujal. V kempu ve vesnici se dá koupit bomba do vařiče.
Dírky, dírky, dírky, dírky
Tak to bylo jiný kafe! Naprostá pohoda - ubytování u refugie v borovicovém lesíku za 4,50 na osobu, studánka s pitnou vodou u skal (sektor TV Crags), uvolněná atmosféra, nádherné lezení - klasické linie - spáry a kouty, no zůstali jsme zde 6 dní a ani se nám nechtělo pryč. Naprostá většina cest byla nádherná, jsem nevěděl do čeho nastoupit dříve, což elegantně vyřešilo můj motivační problém s těžšíma cestama, do kterých jsem se po několika neúspěšných OS pokusech v 7a a více ani už nepouštěl a ani to nevadilo...
Mega klasika El Canto del gallo, 6c+ - to wall climb or to bridge?
TV Crags
Za zmínku stojí naše návštěva sektoru Les Campanilles - 40 minut přístup korytem potoka, cesty dlouhé 30 metrů, obtížnost od 6b. Podařilo se mi Katku nalákat na to, že skála bude dle průvodce celé odpoledne ve stínu a tak jsme se v poledním vedru doplazili pod skálu, která hrála na slunci všema barvama a stíny místo aby se prodlužovaly tak se naopak zkracovaly...hm, holt jsem si spletl symboly v průvodci a očekával nás klasický sun trap. Katka odmítá lézt, aspoň mě ale jistí a i přes to vedro je lezení supr. Zvláštností stěny je to, že těsně před výlezem ze všech cest vás čeká setkání s převislým bříškem (tzv. scoop), kde je většinou obsaženo i klíčové místo. Jak píše průvodce: "each encounter with this scoop is a puzzling and tricky as the last, but all are entertaining." Ano, je tomu tak, mohu potvrdit! Zde jsem se tak nějak hecl do pokusu o 7a (Maredajilla - 3 hvězdy v průvodci) - po dlouhém úsilí jsem cvakl první nýt klackem ze země, abych k němu posléze vyšplhal po laně a expedičním způsobem se dostal k druhému nýtu, ve kterém byla prozřetelně umístěna karabinka na slanění pro zoufalce mého typu. Ano, opět jsem byl utvrzen, že cesty začínají na 7 nebudou hitem tohoto výletu. Katka si navíc v cestě Amor Vertical porouchala rameno ...... ale mě se ten sektor přesto dost líbil a pokud jste ranní ptáčata, tak se tam rozhodně vydejte!
SiuranaSlavná Siurana nás lezecky trochu zklamala, okolí však nádherné, přehrada na koupání perfektní. Lezli jsme akorát v sektorech Can Gans Di Onis (kde se nachází mega krásná cesta Massa Temps Sense Pianno - povinnost!) a v Can Marges (dírky, dírky, dírky). Ostatní sektory byly buď moc těžké nebo příliš na slunci.
ArboliPosledním lezeckým cílem se stala stěna El Falco v Arboli - dle průvodce jedna z nejlepších skal v celém pohoří Prades - a opravdu - cesty až 45 metrů dlouhé, od 6b do 7b. jedna hezčí jak druhá. Do 14 hodin je zde stín, takže zde náš tým El Rapido stihl pouze 3 cesty, a pokud bych se chtěl někdy někam vrátit, tak tohle je žhavý kandidát. Naprosto nádherné lezení!
Celkový pohled na stěnu - foto je oskenované z průvodce
6b+, 45 metrů v kuse, nekonečné
Jedna z nej linek stěny - oranžový kout Pa ella y pa los guiris (7a+)
Pa ella y pa los guiris a lezoucí mnich - oskenováno z průvodce
AlbaraccinOj, kouzelné to místo, tam by se mělo vyrazit na dýl. Neskutečné moře bouldrů na červeném pískovci všech tvarů, lezení naprosto různosrodé, dopady parádní, dostupnost bezproblémová. Okolí - přírodní rezervace, nádherná středověká vesnice. Potenciál pro nové bouldry asi nekonečný. Lezl jsem zde jeden den s grupou Španělů, netuším co jsme lezli a kde jsme lezli, bylo to jednoduše dokonalé. Společně s Castle Hill řadím toto místo mezi to nej, co jsem při boulderování zatím navštívil.
Mrkněte na http://www.youtube.com/watch?v=uuCRUkXMLE8
A pár fotek:
Další novinkou je to, že Pavel Střelec si neumí honit péro, díky čemuž nedokáže vylézt těžší cesty...ano, i v pokročilém věku zřejmě někteří ženatí muži neovládají základy autoerotiky a jejího vlivu na lezeckou výkonnost a natékání předloktí. Dle Sviště je totiž nutné honit tak akorát a na střídačku oběma rukama, aby obě ruce byly trénované. Není možné tuto aktivitu nechávat na ženě či používat stále stejnou ruku, neboť pak trpíte tréninkovým handikapem.
